Již třetina Američanů aktivně používá aplikace s umělou inteligencí. Utrácejí za ně stovky dolarů měsíčně
Zvýšit efektivitu a produktivitu práce, hledat nové zdroje příjmů, vydělávat výrazně víc peněz nebo si jen nechat naplánovat dovolenou. To je část příkladů činností, pro které stále více lidí využívá aplikace umělé inteligence, jako je ChatGPT nebo Gemini. Každý týden je cíleně používá více než třetina lidí, a ten zbytek o tom jenom neví, vyplývá z průzkumu agentury Gallup. Podle Bloombergu pak roste podíl lidí, kteří za možnosti AI platí. A to docela vysoké částky.
20, 200, 19,99, 19… to jsou aktuální dolarové cenovky nejpoužívanějších modelů umělé inteligence. První je levnější placený ChatGPT, desetinásobek pak stojí nejvyšší předplatné téhož. Na necelých dvacet dolarů vyjde Gemini Advanced od Googlu a 18 dolarů zaplatíte za profesionální verzi Clauda s přístupem k nejvyššímu modelu AI. K tomu si můžete platit celou řadu dalších aplikací, které dokážou vytvářet obrázky a videa, přepisovat audio do textu, vytvářet hudební skladby nebo vytvářet typografické návrhy na míru. To vše za využití takzvaných velkých jazykových modelů, pro něž se vžil termín generativní umělá inteligence.
Necelého dva a půl roku od premiéry ChatuGPT pro veřejnost se z generativní umělé inteligence postupné stává ten „gamechanger“, za kterého jej odborníci označují.
V USA podle studie institutu Gallup využívá některou z aplikací postavenou na umělé inteligenci téměř 100 procent populace. Převážná část o tom buďto neví, nebo si není jistá, vědomě tak činí 36 procent populace.
Nicméně ať už vědomě, či nevědomky, většina Američanů týdně nepoužívá jen jednu, ale pět a více aplikací (celkem 62 procent dotázaných).
„Nejčastěji se jedná o aplikace pro předpověď počasí, e-shopy, sociální sítě a streamovací služby. Polovina populace pak využívá virtuální asistenty, jako je Siry od Applu nebo Alexa od Amazonu,“ uvádí Ellyn Maese z Gallupu.
Dramatické až hysterické scény kolem dohody o přístupu Spojených států k ukrajinským surovinovým zdrojům ilustrují, jak velký zájem má americký prezident Donald Trump o tyto nerosty. Jsou totiž důležité pro moderní průmysl a Spojené státy si odvykly je těžit.
„Těším se, až budeme těžit, těžit, těžit.“ Proč Amerika tolik chce ukrajinské nerosty?
Politika
Stovky dolarů
Rostoucí obliba se pak projevuje také na cíleném využívání velkých jazykových modelů. Podle agentury Bloomberg se stává čím dál důležitějším nástrojem v celé řadě odvětví.
Například Jessica Valvo z New Jersey využívá ChatGPT pro vytváření obsahů na sociální sítě se svým francouzským buldočkem. Podařilo se jí tak získat více než 19 tisíc sledujících na Instagramu. A AI se jí stala společníkem v celé řadě dalších činnostech.
„Používám to, kdykoli mám jakoukoli otázku. Zeptám se třeba: Jak bych měla umýt okna? A ono to nabídne řadu nápadů,“ cituje agentura Bloomberg úspěšnou podnikatelku.
Podle Bloombergu pak roste počet lidí, kteří platí nemalé částky, aby získali přístup k nejvyšším modelům a nejpokročilejším funkcím. V případě ChatuGPT to znamená 200 dolarů měsíčně, díky nimž lze získal například „neomezený přístup“ k modelu Sora, který generuje videa (omezení tu existuje ve formě kreditů, za něž uživatel může vytvořit až 500 videí měsíčně). Uživatel také má garanci, že bude pokaždé mít přístup k nejpokročilejšímu modelu GPT (aktuálně je dostupná verze 4.5).
Zájem o investice v posledních letech roste, oblibě se těší i dlouhodobý investiční produkt. „Díky němu se investory stávají i lidé, kteří se o investování dosud nezajímali,“ říká Richard Beneš, obchodní ředitel OVB, a dodává: „Dlouhodobé penzijní produkty je ale potřeba individuálně vysvětlovat a nastavit na míru klientovi, což je právě práce nás zprostředkovatelů.“
Mileniálové a generace Z jsou už finančně gramotnější, také víc tolerují riziko investic
Money
Vyplatí se to?
V průměru tak lidé, kteří jsou ochotni za přístup k AI platit, vydají desítky až stovky dolarů měsíčně. A Bloomberg cituje hned několik z těch, kteří jsou přesvědčeni, že se jim to vyplatí.
Například školitel Will Francis z Velké Británie měsíčně platí 200 dolarů za nejvyšší model Gatu GPT a 80 dolarů za další aplikace. Využívá jich na tvorbu emailů, přepisy zvukových nahrávek, tvorbu či analýzu podkladů a tvorbu prezentací. Podle Francise tak nemusí platit osobního asistenta. „Myslím, že to je stejné, jako bych si platil někoho na dva dny v týdnu.“
Shane Larson z hlavního města Aljačky Anchorage pak měsíčně platí kolem 300 dolarů. A také on aplikace používá na celou řadu činností od administrativních po tvorbu knih, které pak prodává na Amazonu. „Někdo by řekl, že bych si za to pořídil auto, nebo že bych to měl raději investovat. A mají pravdu. Ale vzhledem k množství poznatků a zkušeností, které jsem díky použití těchto nástrojů získal, mi to dává výhodu, která se podle mě z dlouhodobého hlediska vyplatí,“ řekl agentuře Bloomberg Larson.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
