Dítě tří rodičů, robotické oplodnění vajíčka, testování embrya. Pomoc k otěhotnění prožívá boom
Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.
Špičkový vědecký časopis Nature upozornil, že ačkoliv už se ve světě narodily „děti tří rodičů“, není jasné, jak jsou zdravé. Takto se jim říká proto, že mají v těle genetickou informaci nikoli dvou rodičů, ale tří osob. A to kvůli ochraně před některými chorobami.
Uvnitř lidské buňky mimo její jádro se vyskytují částice zvané mitochondrie. Pokud jsou pochroumané, mohou způsobit onemocnění srdce, mozku či svalů. Výzkumníci vymysleli postup, jak zabránit přenosu mitochondriálních poruch do další generace.
Z vajíčka nemocné ženy odsají jádro a vnesou je do vajíčka zdravé ženy-dárkyně, z něhož jeho vlastní jádro odstranili. Když pak vzniklé vajíčko oplodní spermií muže, vznikne lidský zárodek a narodí se dítě, v jehož buňkách je v jádře DNA matky a otce, a v mitochondriích je pak ještě genetický materiál dárkyně vajíčka (mitochondrie obsahují velmi malé množství DNA).
Britský investiční fond CVC získal podíl ve společnosti FutureLife, která je členem skupiny Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) a zaměřuje se na asistovanou reprodukci. Cenu transakce firma nezveřejnila. Týdeník Hrot dříve uvedl, že fond získá v síti reprodukčních klinik těsnou minoritu
a transakce celou firmu ohodnotí v přepočtu na asi osm miliard korun.
Britský fond CVC za miliardy získal minoritu v Babišově síti klinik FutureLife
Zprávy z firem
Postup v roce 2015 povolila Británie a loni Austrálie. Podle dostupných informací se využívá také v Mexiku (kde jej uskutečňují i lékaři z USA), v Řecku a na Ukrajině. V těchto zemích neplatí jasná legislativa. Britské zdravotnické úřady na základě žádosti o svobodný přístup k informacím bez podrobností prozradily, že v Británii se takto narodilo „méně než pět dětí“. Vědcům však nejsou k dispozici srovnatelná data o celkových výsledcích této metody. Možná je skutečným průlomem, možná ještě potřebuje vylepšit.
Robot – oploditel
Pokrokem, o němž informoval časopis MIT Technology Review, je využití robotického zařízení pro vnesení vybrané spermie přímo do odebraného vajíčka.
Obvyklé oplodnění ve zkumavce (přesněji v Petriho misce) probíhá tak, že se k vajíčkům laparoskopicky odebraným ženě z vaječníků přidávají spermie, aby se mohly spojit a vytvořit embryo k přenesení do dělohy. Když se to nedaří, vnese zkušený pracovník vybranou spermii pod mikroskopem tenounkou injekcí přímo do vajíčka (tomu se říká intracytoplazmatická injekce spermie – ICSI).
Nyní se v USA už úspěšně narodily děti z metody, kterou vyvinula startupová společnost Overture Life. Spermii do vajíčka při něm vneslo robotické zařízení ovládané běžným člověkem. Měl by to být krok k úplné automatizaci postupu, což by proceduru zpřístupnilo a zlevnilo.
Otěhotnět do pětadvaceti chce málokdo
Už současná podoba takzvaného oplodnění ve zkumavce známého také pod zkratkou IVF (in vitro fertilizace) umožňuje rodičovství většině párů, které by jinak dítě mít nemohly.
Lékaři konstatují, že nejlepší biologické podmínky pro porod prvního dítěte má žena do věku 25 let. Tomu společenské souvislosti nepřejí. Třeba v Česku se průměrný věk prvorodičky šplhá ke třicítce, a překvapením nejsou čtyřicetileté matky rodící prvního potomka. Se stoupajícím věkem ženy, ale i muže, se však oslabují síly přírody. A tak rodičům pomáhá lékařská technika. Z umělého oplodnění se dnes v Česku rodí pět procent dětí a jejich podíl stoupá.
Směřují sem soukromé investice. Třeba skupina Hartenberg Holding, dnes zakotvená ve svěřenském fondu Andreje Babiše, vlastní či spoluvlastní reprodukční kliniky a s nimi propojené genetické laboratoře v ČR i v okolních evropských zemích. Česká republika patří k centrům asistované reprodukce v Evropě. Základní postupy hradí i v Česku zdravotní pojišťovny, na nadstandardní metody si klientky připlácejí.
Společnost FutureLife, za kterou stojí investiční fond CVC a skupina Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), získala v minulých týdnech genetickou laboratoř CytoGenomic Medical Laboratory v Rumunsku. Napsal to server Hospodářských novin (HN), kterým transakci potvrdil výkonný ředitel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Kupní cena byla podle HN do 100 milionů korun.
Babišův holding posílil v reprodukčním byznysu. Koupil laboratoř v Rumunsku
Zprávy z firem
Genový test určí zdravé embryo
Významným postupem, který se už rozvíjí v běžné praxi, jsou genetické testy rodičů a embrya. Rodiče, kteří se obávají, že mohou dědičnou nemocí zatížit dítě, podstoupí genetický test. Pokud opravdu mají v genomu nebezpečné genové mutace, využijí oplodnění ve zkumavce. Vzniklá embrya rovněž podstupují genetický test, který ukáže, zde se v nich riziková mutace vyskytuje. Budoucí matce pak lékaři do dělohy implantují zárodek, jenž testem úspěšně prošel.
Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
