Velcí psi mají oproti malým plemenům kratší život. Nová americká studie publikovaná agenturou Reuters naznačuje, že za tím nestojí pouze vyšší riziko některých nemocí. Rychleji u nich probíhají také molekulární změny spojené se stárnutím. Výzkum téměř devíti stovek psů by mohl pomoci při hledání způsobů, jak prodloužit jejich život ve zdraví.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
