Evropská komise předběžně dospěla k závěru, že společnost Meta Platforms porušuje unijní pravidla podle European Commission a nařízení Digital Services Act. Podle Bruselu sítě Instagram a Facebook nedostatečně brání dětem mladším 13 let v přístupu na své platformy. Firmě nyní hrozí sankce až do výše šesti procent globálního ročního obratu.

Evropská komise vytýká Metě, že její dosavadní opatření na ověřování věku jsou neúčinná. Přestože podmínky Instagramu a Facebooku stanovují minimální věk uživatelů na 13 let, v praxi je podle Bruselu příliš snadné omezení obejít.  Například zadáním falešného data narození při registraci.

Podle komise chybějí účinné mechanismy, které by mladší děti dokázaly včas odhalit a zabránit jim ve využívání služeb.

Brusel žádá změnu přístupu k rizikům

Komise zároveň tvrdí, že Meta podceňuje samotná rizika, která přístup dětí k platformám představuje. Podle předběžných zjištění musí firma upravit metodiku hodnocení rizik v Evropské unii a posílit prevenci, detekci i odstraňování účtů uživatelů mladších 13 let.

„Obchodní podmínky nemohou být jen písemným prohlášením, musí být základem konkrétních kroků na ochranu uživatelů, včetně dětí,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen.

Podle ní předběžné závěry ukazují, že Instagram a Facebook dělají jen minimum pro to, aby dětem pod věkovou hranicí zabránily v přístupu.

Meta se může bránit, hrozí ale vysoká pokuta

Předběžné stanovisko ještě není konečné. Meta nyní může nahlédnout do spisu, písemně reagovat a přijmout nápravná opatření v souladu s pravidly DSA.

Pokud se ale závěry komise potvrdí, může následovat formální rozhodnutí o porušení povinností a pokuta až do šesti procent celosvětového ročního obratu společnosti. V případě Mety by mohlo jít o miliardové částky.

Další tlak na velké platformy

Případ zapadá do širšího tlaku Bruselu na velké digitální platformy, které jsou podle DSA povinny aktivně chránit nezletilé uživatele a předcházet systémovým rizikům. Ochrana dětí online se přitom v posledních měsících stává jedním z hlavních témat evropské digitální regulace.

Bubble tea už není jen módní výstřelek. V Evropě patří k nejrychleji rostoucím nápojovým segmentům a podle analytiků začíná konkurovat i tradičním kavárnám. Trend táhne především generace Z, která mění způsob, jak lidé přemýšlejí o pití, zážitku i spotřebě.

Z původně exotického nápoje se stal evropský fenomén. Bubble tea podle dostupných tržních analýz roste tempem 8 až 8,5 procenta ročně a patří mezi nejrychleji expandující segmenty v nápojovém byznysu. Oproti tomu tradiční kávový trh zůstává stabilní, ale bez výraznější dynamiky.

Podle zástupců trhu se rozdíl mezi kavárenskými koncepty a bubble tea podniky rychle zmenšuje.

Dior, Smeg nebo ukrajinský fine dining Nai: Do Česka vstoupilo rekordní množství značek. Které budou další?

Zprávy z firem

Na český trh v roce 2024 vstoupilo 47 značek, jak vyplývá z průzkumu společnosti Cushman & Wakefield, která nové vstupy sleduje již 11 let. Jedná se o rekordní počet značek. Nejvíc jich bylo v segmentu F&B a potravin, stejně jako v minulých letech.

nst

Přečíst článek

„Mezera mezi kavárenskými koncepty a bubble tea se každým rokem zmenšuje. Zatímco káva stojí na rutině, bubble tea nabízí zážitek, personalizaci a vizuální atraktivitu, která je pro mladou generaci zásadní,“ říká Martin Princ ze značky Chatime.

Generace Z mění pravidla hry

Hlavním motorem růstu je mladší generace, především generace Z a mladší mileniálové. Ti podle expertů nehledají jen nápoj, ale i zážitek, možnost volby a sdílitelný produkt pro sociální sítě.

Bubble tea sází na stovky kombinací chutí, toppingů a sezónních variant. Právě personalizace je jedním z důvodů, proč si získává mladé zákazníky rychleji než klasické kavárenské koncepty.

Naopak spotřeba kávy v Evropě dlouhodobě stagnuje. Lidé ji pijí pravidelně, ale ne ve výrazně vyšším objemu než v minulosti, což omezuje tempo růstu trhu.

Evropské metropole ukazují směr

Trend je patrný zejména ve velkých evropských městech. V Londýně, Paříži nebo Berlíně už některé bubble tea provozovny podle trhu dosahují vyšší návštěvnosti než menší tradiční kavárny.

Podobný vývoj je vidět i v Praze, zejména v centrech města, kde bubble tea podniky rostou na popularitě i obratu.

„Bubble tea je dnes nejrychleji rostoucí nápojový segment v Evropě. Zákazníci hledají něco nového, svěžího a vizuálně atraktivního. Kávový segment zůstává silný, ale už není jediným dominantním hráčem,“ doplňuje Princ. Do roku 2030 může jít o klíčový segment

Analytici očekávají, že v horizontu let 2030 až 2032 bude bubble tea patřit mezi hlavní růstové segmenty evropského nápojového trhu.

Káva si pravděpodobně udrží pozici stabilního trhu, dynamiku růstu ale mají převzít nové koncepty reagující na proměnu spotřebitelského chování.

Právě spojení zážitku, individualizace a silné vizuální identity může podle expertů rozhodnout o tom, kdo bude v budoucnu dominovat městské gastronomii.

Z módy nový mainstream?

To, co začalo jako trend dovezený z Asie, se podle všeho mění v pevnou součást evropské gastronomie. A pokud současné tempo vydrží, bubble tea už nemusí být alternativou ke kavárnám, ale jejich plnohodnotným konkurentem.