Dům pro režiséra i pro vážně nemocné. Prohlédněte si díla finalistů architektonické soutěže
Dům režiséra, městský úřad, stacionář pro onkologické pacienty, malinká kavárna uprostřed parku nebo pavilon urgentního příjmu. Soudobé architektonické počiny dokážou velmi lidsky a vnímavě uchopit i složitá zadání. Ostatně přesvědčte se sami. Vybrali jsme pro vás desatero nejzajímavějších děl z 21 finalistů letošního 22. ročníku architektonické soutěže slovenské komory architektů CE ZA AR.
Práce architektů nezahrnuje jen kooperaci s technickými profesemi kolem stavby, statiky či třeba připojení na rozvodné sítě. U některých projektů je bezpodmínečně nutné spolupracovat i s dalšími experty, mimo jiné také s psychology a architekty, kteří se zabývají vlivem prostoru na lidské vědomí. Tak tomu bylo například při návrhu domu, který měl poskytovat intimní prostor pro pacienty se závažnou diagnózou, který realizovali ateliéry Ark-shelter a ARCHEKTA.
Architekti Marek Jablonský a Stanislav Majcher zase museli vycházet ze zkušeností záchranářů při designu specializovaného pavilonu urgentního příjmu nemocnice Bojnice, který má nadregionální význam. Při návrhu městského úřadu v Leopoldově pak architekti zapojili do realizace i specialistu vizuální komunikace a experty specializující se na světelný design.
Další kategorií spolupráce jsou pak rodinné domy, kde architekt musí vnímat nejen přání jednotlivých členů rodiny, ale i to, jakým životním stylem a rytmem rodina žije a jak se plánuje do budoucna rozvíjet. Příkladem toho, jak dokonale může architekt pojmout společenský život rodiny i sounáležitost s okolní přírodou je letošní finalista Dům režiséra v Jakubově od architektů Petera Rakšányho a Jonáše Karáska nebo RD Bohúňova, kde Ilja Skoček intenzivně spolupracoval s majitelem domu a také s krajinnou architektkou.
Prohlédněte si desítku nejzajímavějších architektonických počinů z 21 finalistů soutěže CE ZA AR 2023:
Slavnostní předávání cen CE ZA AR, včetně ceny veřejnosti, o které ještě stále můžete rozhodnout, se uskuteční 5. října 2023 ve Staré tržnici v Bratislavě.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.