Na chlebíček k Zlatému kříži chodili už před 100 lety. Teď lahůdkářství zavřelo
Lahůdkářství Zlatý kříž s více než 100letou tradicí zavřelo. Podle obchodního rejstříku je v likvidaci.
„Omlouváme se. Momentálně mimo provoz,“ píše se a webových stránkách lahůdek. „Uživatel momentálně hovory nepřijímá,“ hlásí se po zavolání na telefonní číslo. Výlohy i dveře lahůdkářství Zlatý kříž v přízemí stejnojmenného paláce v Jungmannově ulici číslo 9 jsou oblepeny plachtou bez jakéhokoliv vysvětlení. Zdá se, že jedno z trojice nejtradičnějších pražských lahůdkářství po více než 100letech, zavřelo.
Jak se změnil chlebíček za 130 let své existence?
Podle záznamu v obchodním rejstříku je společnost Zlatý kříž, která ho provozovala, v likvidaci.
Před sto lety působili v Praze tři velikáni lahůdkového byznysu: Paukert, Lippert a Zoufalý. Lahůdkářství Zlatý kříž je dědictví pana Zoufalého, který se tehdy specializoval na lahůdky francouzského typu. Kromě chlebíčků tak prodával šneky a žabí stehýnka. Od roku 1948, kdy bylo rodině znárodněno, nese jméno Zlatý kříž. Palác, v němž se lahůdky nacházely, je od roku 1931 kulturní památkou.
Kromě asi 70 druhů chlebíčků v Jungmannově ulici nabízeli například kapra v aspiku nebo řízek. Chodili tam nakupovat nejenom Češi, zhruba polovinu zákazníků tvořili cizinci.
Francouzi mají amuse bouche, Britové sendvič a Češi chlebíček. Jak se změnil za 100 let? A dá se na něm vydělat?
Chlebíček je český vynález. Znají ho turisté a pochutnávají si na něm i vegani
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
