Reklama

Biohacking: S vápníkem je to celkem alchymie. Brát ho samotný nemá smyl

Parmiggiano Regiano, sýr parmazán
Schwäbin via Wikimedia Commons
Alžběta Shejbalová

Po vitamínu C se další díl seriálu Biohacking věnuje vápníku a jeho vstřebávání v těle. U vápníku totiž platí, že vše nejde vyřešit jednou pilulkou.

Reklama

Doplňky stravy s vápníkem jsou jedny z nejrozšířenějších a také nejdoporučovanějších, a to dokonce i lékaři. Je to proto, že mají zabránit osteoporóze. To je úbytek kostní hmoty, který je velmi rozšířený, zvláště ve vyšším věku. Lidské tělo je ale komplexní systém a v tom nelze většinou vše vyřešit jednou pilulkou.  

Vápník je nejrozšířenějším minerálem v lidském těle. Tvoří většinu struktury kostí a zubů a pomáhá je udržovat pevné, silné a zároveň flexibilní. Mimo kosterní systém je vápník také v malém množství přítomný v oběhovém systému, mezibuněčných tekutinách a v rozličných tkáních. Tam podporuje rozšiřování i zužování cév, funkci svalů, nervový přenos a tvorbu hormonů.  

Symbióza s déčkem

Při současné moderní stravě se zdá, že udržet správnou hladinu vápníku není lehké. Toto ztěžuje ještě fakt, že metabolismus vápníku je těsně spjat s vitamínem D a fosforem. Vitamín D je s kalciem v symbióze – čím vyrovnanější je hladina vitamínu D, tím méně je vápníku potřeba, protože se efektivněji vstřebá, kam má. Fosfor s vápníkem naopak fungují jako protiklady – pokud je jednoho moc, druhý klesá a naopak. Pokud jsou právě všechny tři komponenty vybalancované, je tělo chráněno před osteoporózou. Vzájemně rovnovážný stav vitamínu D a vápníku také předchází chorobám jako je astma, alergie, nachlazení a chřipka, nespavost či srdeční onemocnění a rakovina.  

Vitamín D nejlépe získáme ze slunce, což v našich zeměpisných šířkách lze pouze od konce dubna do konce srpna. V tomto období stačí vystavit cca 50 % těla – což je triko s krátkým rukávem a šortky – slunečním paprskům někdy mezi 11 a 15 hodinou, a to zhruba na 15 minut. Přes zimu, od září do dubna je rozumné vitamín D doplňovat uměle. I v souvislosti s pandemií světové odborné organizace navyšovaly doporučenou denní dávku a dnes navrhují přijímat asi 1000-2000 jednotek denně.  

vitamín C

Biohacking: Ušetřete za kolagen, vitamín C pomůže stárnout s grácií

Vitamín C je základní vitamín a antioxidant, který ovlivňuje řadu procesů v těle. Seriál Biohacking pokračuje sérií zaměřenou na jednotlivé vitamíny.

Přečíst článek

Reklama

Fosforu většinou přijmeme ve stravě dostatek, bývá přítomen ve všech potravinách, kromě čistých tuků. Naopak přebytek je ho v průmyslově zpracovaných potravinách. S jejich zvýšenou konzumací tedy můžeme trpět nedostatečností vápníku – právě kvůli zvýšené hladině fosforu. Lékař Joel Fuhrman ve své knize Eat for Life odhaluje, že přes 60 procent západní populace konzumuje ze stravy málo vápníku a spadá tak do kategorie nedostatečného příjmu. To se nemusí ihned projevit konkrétními problémy, ale jak Fuhrman zdůrazňuje – i lehce suboptimální příjem základních mikroživin jako vápník způsobuje dřívější nástup civilizačních chorob spolu s věkem. Symptomem snížené hladiny vápníku v těle kromě křehkých a slabých kostí bývá únava a slabost, podrážděnost, svalové křeče či mravenčení končetin. 

Rybičky a parmezán

Mezi potraviny, které jsou obzvláště bohaté na vápník patří vývar z kostí či malé rybičky, které se jí i s kostmi, jako například sardinky. Dále to jsou mléčné výrobky a srovnatelně i košťálová zelenina, jako kapusta, brokolice či kadeřávek.  

Denní příjem vápníku se doporučuje okolo hodnoty 1000 mg od tří let věku. Pro teenagery, ženy nad 50 let a pro muže nad 70 se toto číslo zvyšuje na 1300 mg. Ženám po menopauze se sníží hormon estrogen, a to má za následek zvýšenou spotřebu vápníku. U mužů se tato spotřeba zvyšuje až ve vyšším věku. Ve stáří je dostatečná konzumace vápníku zásadní, neboť pomáhá udržovat kosti v kondici a spolu s dostatečným objemem svalové hmoty předchází rizikovým pádům a úrazům. 

Biohackeři se většinou snaží přijmout dostatek vápníku v rámci vyvážené zdravé stravy. Existuje totiž inverzní vztah mezi příjmem vápníku a jeho vstřebatelností – čím více ho jíme, tím méně ho vstřebáme. Těmito zabudovanými stopkami se tělo snaží udržovat homeostázu vápníku, protože jeho přebytek může v organismu také škodit. Pak vzniká hyperkalcémie a vápník se usazuje v měkkých tkáních, jako jsou cévy, srdce, ledviny a mozek, a může způsobovat i závažné zdravotní problémy.  

Hyperkalcémie vzniká právě i z jednostranného příjmu vápníku z doplňků stravy, zvláště pak bez dostatečného příjmu zmiňovaného vitamínu D. Příliš vysoká dávka z tabletek se také může podepsat na snížení minerálu hořčíku, mikronutrientu zásadního pro zachování dobrého zdraví. 

 

Kyselé ovoce a zelený čaj pomáhají odbourávat kyselinu močovou.

Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst

S nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi je spojována zejména závažná a velmi nepříjemná dna či další problémy s ledvinami. Podle nejnovějších studií však tato látka v těle předznamenává celou řadu chorob, zejména civilizačních. Kyselina močová přitom souvisí s lidskou evolucí a bojovat odbourávat ji z těla lze různými technikami. Kyselé ovoce a zelený čaj jsou jen začátek.

Přečíst článek

Reklama

Související

Hovězí maso je největším přirozeným zdrojem koenzymu Q10

Biohacking: Všichni jej známe, co ale skutečně umí koenzym Q10? Víc, než byste čekali

Přečíst článek
Krab, mořské plody

Biohacking: Zánět tělo chrání, ale moc ho škodí. Astaxantin pomůže

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme