Biohacking: Kortizol je pro lidské tělo nezbytný, může však i pořádně potrápit
Kortizol je steroidní hormon, vylučovaný žlázami s vnitřní sekrecí, nadledvinkami. Je to párový orgán, „sedící“ na každé ledvině. Kortizol je hormon, který potřebujeme naprosto nutně pro zdravé fungování těla. Naše tělo je ale také náchylné mít kortizolu přebytek nebo i nedostatek.
Nerovnovážná hladina kortizolu bohužel v našem moderním světě může totiž nastat celkem jednoduše. A to proto, že kortizol je hormon, který mimo jiné reguluje reakce těla na stres. A to stres v jakémkoliv smyslu slova. Stresem může být pro tělo celá řada věcí. Ten, který nejčastěji způsobuje jasné negativní dopady, je neustálý shon a každodenní tlak, které mnozí z nás pociťují. Takovýto stres, který je dlouhodobý, zvyšuje trvale hladinu kortizolu a to způsobuje řadu problémů v organismu.
Regulace chuti k jídlu
Chronicky zvýšený kortizol může způsobovat například obezitu a následně podporovat i vznik či zhoršení onemocnění, které s ní souvisí. Kortizol totiž má vliv na krevní tlak a hladinu cukru v krvi, které mohou být právě spolu s obezitou symptomy metabolického syndromu, což je metla moderního světa. Kortizol má také schopnost regulovat chuť k jídlu. Zvýšený stres nás nutí více jíst a zvýšená nutkavost k jídlu pak také zhoršuje výběr konzumovaných jídel. Máme tedy tendenci se přejídat a také vybírat méně zdravé potraviny.
S takovým životním stylem je to k obezitě již jen krůček. Pokud měříme hladinu kortizolu, existuje pozitivní korelace mezi úrovní kortizolu a množstvím tuku v těle. Nadváha tedy dále podporuje vylučování kortizolu z nadledvinek a tím způsobuje horší lifestylové volby.
Často se můžeme dočíst o rostlinných látkách nazvaných polyfenoly. Ve velkých množstvích je obsahují takzvané superpotraviny, což je moderní fenomén, který má označovat velmi zdravé přirozené potraviny, které zlepšují zdraví. To bývá potvrzeno vědou i dlouholetými zkušenostmi. Pravda je, že superpotravina je cokoliv, co je přirozeným jídlem pro člověka a co mu dodá mikroživiny jako vitamíny a minerály. Kromě vitamínů a minerálů, což jsou látky akutně nezbytné pro zachování života, existují i další látky, které jsou přítomné zejména v rostlinných potravinách. Nazývají se souhrnným názvem fytochemikálie a jsou stejně tak nezastupitelné při zachování dlouholetého zdraví člověka. Problémem je, že věda ani dnes často nemá zcela jasno, jak řada z nich v našem organismu funguje, jak se metabolizují, či jejich interakce s dalšími látkami ve stravě.
Biohacking: Fytochemikálie aneb soubor pro lidské tělo prospěšných látek
Enjoy
Zdravý životní styl je právě dobrou strategií, jak udržovat hladinu kortizolu v rovnováze. Mezi tyto taktiky patří minimalizace stresu či alespoň zmírňování jeho dopadů pomocí duševních technik jako meditace a jemného pravidelného cvičení ve formě procházek, jógy či plavání. Sport je ale stresem pro tělo, pokud je příliš dlouhý, příliš intenzívní či příliš častý. Měřítko je to individuální, protože například přirozený pohyb jako běh může být pro někoho již zdrojem pro tělo významného stresu, ale pro trénovaného sportovce může poskytovat převážně benefity. Hrubým odhadem, pokud je běh či jiný sport pro vás prospěšný z hlediska hladiny kortizolu, může být měření tepu. Pokud vám při sportu srdce tepe rychleji než 120 za minutu, už je pro vás stresem a je lepší se zaměřit na pohyb s menší intenzitou.
Ovlivňuje spánek
Kortizol je také hormon, který reguluje náš dvacetičtyřhodinový každodenní biorytmus, který se nazývá cirkadiánní rytmus. Vyvážená hladina kortizolu podporuje správný spánek ve všech jeho aspektech a následně také ovlivňuje hladinu energie po celý zbytek dne. Pokud máte vysoký kortizol, je schopný vás mezi 3 a 5 hodinou ranní vzbudit natolik, že už neusnete. To je totiž doba, kdy kortizol začne při správním nastavení tělesného biorytmu postupně růst, aby tělo dostalo informaci, že pomalu končí doba spánku a budeme muset vstávat a to ideálně s vysokou hladinou energie a motivací pro nový den.
Pokud je trvale kortizol zvýšen, tento proces je narušen a hladina nad ránem je tak vysoká, že se prostě vzbudíte příliš brzy, nezávisle na tom, jestli jste spali dost a jakou máte energii. Večer se naopak kortizol snižuje, abychom se cítili ospalí. Pokud je zase kortizol příliš vysoký z celodenního stresu, můžeme mít problémy usnout. Jeho vyšší hladina večer také může být udržována pobytem na obrazovkách a vystavení dalším zdrojům modrého světla. Modré světlo totiž kortizol přirozeně zvyšuje. Je to dáno totiž tím, že ranní světlo dopadající na zornici oka by nám mělo signalizovat nový den a povzbudit tělesnou i duševní energii. Biohackeři tedy doporučují nepoužívat obrazovky ideálně 3 hodiny před plánovaným uložením ke spánku, ztlumit světlo či používat filtry na monitoru nebo se dají pořídit také brýle se žlutým a červeným zabarvením, které modrou část světelného spektra blokují.
Měření poruchy kortizolového cyklu není jednoduché, právě kvůli jeho přirozené kolísavosti v průběhu dne. Odebrat tedy krev v určitý moment během jednoho dne tedy nemusí mít tu správnou vypovídající hodnotu. Lze podstoupit analýzu z vlasů, kde kortizol nechává svůj otisk v hodnotě odpovídající celkové hladině za posledních několik měsíců. Většinou ale sami víme, zda zrovna máme zvolnit pracovní či vztahové tempo a dopřát si více klidu a odpočinku.
Léto nám díky vyšším teplotám umožňuje trávit čas v místních zeměpisných šířkách tak, jak jiná roční období těžko. Jsme motivování k častějšímu pobytu mimo uzavřené budovy, v nichž ve studenějších obdobích roku trávíme čas převážně. Součástí toho je koupání a plavání ve vodě a možná i v otevřené přírodě. To má významný ozdravný vliv na lidské tělo.
Biohacking: Choďte se v létě koupat ven. Má to měřitelné pozitivní dopady na zdraví
Enjoy
Léto, dovolené a hezké počasí nás láká trávit hodně času v přírodě. To má řadu přínosů pro naše fyzické i mentální zdraví. Nejednoho však odradí přítomnost hmyzu, která nám znepříjemňuje pobyt v přírodě, ale může mít pro nás i dalekosáhlé zdravotní dopady. 
Biohacking: S létem ožívají hrozby od klíšťat a komárů. Jak se účinně bránit?
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
