Zajímá nás
Ambiciózní startup připravuje loď využívající čpavek
Nevyhnutelný odklon od fosilních paliv otevírá nové podnikatelské příležitosti na vznikajícím trhu pro „zelené“ alternativy. Inspirativní nápad založený na vlastní technologii zkouší americký start-up Amogy. Používá čpavek a už jej nasadil do dronu, traktoru a tahače návěsů. Teď pracuje na malém remorkéru.
Společnost Amogy založili čtyři absolventi proslulé Massachusettské techniky (MIT). Jejím prvním produktem byl loni v červenci létající dron s motorem o výkonu pět 5 kW poháněný čpavkem. Následoval upravený traktor značky John Deere s motorem 100 kW. A poté, letos v lednu, tahač s motorem 300 kW, jehož výkon je srovnatelný s elektrickým tahačem Tesla Semi. Ovšem tahač Amogy natankuje nádrž čpavku za sedm až osm minut, zatímco elektrická Tesla potřebuje 30 minut nabíjení na obnovení 70 procent dojezdové kapacity.
Orientace na lodě
Poté, co předchozí projekty prokázaly proveditelnost postupu, se teď společnost Amogy dostala k tomu, aby v obrovských newyorských loděnicích Brooklyn Navy Yard, kde firma sídlí, začala připravovat i plavidlo. Je to vlečný člun o výkonu jeden MW. Příští rok chtějí svou pohonnou jednotku připravit pro větší obchodní loď s výkonem přes 10 MW. Právě v námořní dopravě prý Amogy čeká největší možnost blízkého uplatnění, takže na ni se chce orientovat.
V březnu firma oznámila, že získala od investorů dalších 139 milionů dolarů na rozvoj svých technologií. Zákazníky už hledá ve skandinávských zemích, jejichž předpisy i vysoké uhlíkové daně mají zájmu o použití nového paliva nahrávat.
Společnost Maersk plánuje do roku 2030 vyrábět ve Španělsku až dva miliony tun e-metanolu ročně. Chce jím zásobovat svou flotilu nákladních lodí a snížit tak svou uhlíkovou stopu, napsala agentura Reuters s odkazem na sdělení dánského námořního dopravce.
Vysoká sázka na palivo budoucnosti. Maersk bude vyrábět zelený metanol ve Španělsku
Zprávy z firem
Čpavek jen jako mezičlánek
Jak motor na čpavek funguje? Nijak – žádný motor na čpavek na lodi vůbec není, systém je složitější. Plavidlo má nádrž, v níž si veze čpavek. Slouží jen jako energetická surovina. Když loď potřebuje energii pro svůj pohon, použitá technologie ze čpavku vyrobí vodík a spotřebuje ho v palivových článcích. Ty jsou dávno osvědčené a užívané, vodík v nich reaguje s kyslíkem ze vzduchu, vyrábí se elektřina pro pohon a vzniká jen vodní pára.
Loď tedy ve skutečnosti pohání vodík a mohla by si vlastně tento plyn vézt rovnou. Jenomže běžný plynný vodík je nutné stlačit a zkapalnit při teplotě minus 253 stupně Celsia, aby se poté dal přepravovat. Oproti tomu čpavek se vcelku snadno přepravuje ve stabilní zkapalnělé formě při pokojové teplotě.
To je první výhoda, na kterou společnost Amogy sází.
Druhou výhodou je její nová technologie. Běžně se vodík získává ze čpavku rozkladem při vysokých teplotách. (Jistě si z hodin chemie pamatujeme, že molekulu čpavku tvoří atom dusíku a tři atomy vodíku. Rozkladem proto vzniká požadovaný vodík a neškodný dusík.) Výzkumníci z Amogy vyvinuli a patentovali si vlastní reaktor, v němž rozklad čpavku probíhá, i vlastní katalyzátor na bázi ruthenia, který umožňuje průběh reakce při nižší teplotě, čímž proces urychluje a zlevňuje.
Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to
Money
Menší uhlíková stopa
Bohužel ani čpavek v současné době není bez uhlíkové stopy. Ten se průmyslově vyrábí z dusíku odebraného ze vzduchu a z vodíku získaného ze zemního plynu. Zemní plyn je rovněž fosilní palivo, ale zůstává za ním menší uhlíková stopa než za ropnými produkty.
Aby tedy byl pohon s využitím čpavku ještě zelenější a splnil předpokládané budoucí požadavky, bude v budoucnu nutné vyrábět čpavek z vodíku získaného rozkladem vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo případně z jaderného reaktoru.
Trh ještě není rozparcelován
Vypadá to složitě? Vlastně ani není, všechny použité technologie jsou založeny na už existujících a osvědčených postupech, jen trochu vylepšených. Jestli si ale dokáže čpavek díky výhodám při přepravě vybojovat na vodíku svoje místo na slunci, je samozřejmě zatím nejisté. Jisté oproti tomu je, že fosilní paliva postupně skončí a jejich nástupci si vznikající trh ještě nerozparcelovali.
Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.
Palivo budoucnosti? Metanol, soudí Maersk a staví lodě, které jím chce pohánět
Zprávy z firem
Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
