Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Donald Trump se často staví do role kvazi-náboženského vůdce, souběžně s tím se však dostává do konfliktů s mnoha křesťanskými představiteli a duchovními. Nyní se na stranu kritiků veřejně postavil i papež František. Výtky hlavy katolické církve už nepůjde tak jednoduše smést ze stolu.
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
Oslabená mezinárodní zdravotně-bezpečnostní síť, děravý rozpočet Světové zdravotnické organizace a ztráta potřebných dat pro americké farmaceutické firmy. Donald Trump svým rozhodnutím opustit WHO nechává svět a sním i americké občany na holičkách. Získané výhody přitom nejsou zrovna oslňující.
Velvyslanecký post ve Washingtonu je vrcholem diplomatické kariéry. Řadu kariérních diplomatů ve službách Spojeného království přetne Peter Mandelson, jehož zastánci tvrdí, že je schopný, kritici zas, že je všehoschopný. Ukáže se překvapivá volba ambasadora jako efektivní model pro velvyslance v trumpovské době?
Politici v evropských metropolích jako na trní vyčkávají, zda na někoho z nich Spojené státy nevytáhnou s armádou. To je trochu jiný model euroatlantického „partnerství“, než na který jsme byli dosud zvyklí. Jak se říká, kdo potřebuje nepřátele, když tohle jsou jeho spojenci? Evropa si musí vybrat, na které straně stojí.
Vztahy mezi Británií a Spojenými státy nejsou zrovna v nejlepší formě. Velký spojenec Donalda Trumpa Elon Musk prý dokonce spřádá plány, jak premiéra Keira Starmera nahradit lídrem z řad krajní pravice. Ani samotný prezident neoplývá zvláštní náklonností k labouristické vládě. Když ale přijde na královskou rodinu, to je jiná. Pomůže Britům, když nasadí do akce přímo Karla III.?
V moderní historii se v demokratickém světě snad nikdy nestalo, že by hnutí s tak odlišným přístupem k politice i ekonomice dostalo do tak vlivné pozice. První den Donalda Trumpa ve funkci prezidenta potvrdil, že USA dost možná nebudou „světovým policajtem“, ale predátorem ve světě, kde platí právo silnějšího a vítěz bere vše. Mezinárodní obchod, klimatická politika, rovnost a občanská práva, to vše je v sázce.
Prezidentská inaugurace vedle slavnostní přísahy a oficiálních událostí, představuje také show pro tisíce diváků, která vypovídá leccos o nastupující éře. Když srovnáme dva poslední inaugurační koncerty a vystoupení, rozdíl nemůže být viditelnější. Zatímco tehdy byly prezentovány Spojené státy jako globální a otevřené, dnes sledujeme Ameriku křupanskou.
Joe Biden v pondělí odejde z Bílého domu a přenechá místo Donaldu Trumpovi, před kterým v posledních vystoupeních důrazně varuje. Proti jeho nástupu však udělal málo. Nyní končí jako neoblíbený politik. Kdo ale ví? Třeba k němu historie nakonec bude milosrdná.
Británie plánuje vzít obor umělé inteligence útokem a udělat ze země základnu pro nové giganty. Pomoci jí v tom má začleňování nových technologií do každodenního provozu i radikální otevřenost vůči soukromému sektoru. Objevila vláda Keira Starmera recept na úspěch hodný následování nebo jsou to jen nesplnitelné sny, navíc s potenciálně negativní dopadem na soukromí a duševní vlastnictví?
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
V Saudské Arábii odstartovala Rallye Dakar. Nejnáročnější závod světa láká na premiéru rumunské Dacie, která má s hvězdami za volantem svých aut nejvyšší ambice. Loni kralující elektromobily však zmizely ze scény. Škoda, „progresivní“ závodění totiž bylo pěkně rychlé.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.
