Rozvojový svět není připravený na umělou inteligenci, tvrdí nová analýza Mezinárodního měnového fondu
Rozmach umělé inteligence je bezpochyby příležitost, ale někteří na něj dost mohou i doplatit. Kdo je v ohrožení? Zjednodušeně řečeno, záleží na tom, kde žijete. A také jak se k přechodu k umělé inteligenci světoví lídři postaví.
Umělá inteligence, či alespoň diskuse o ní, se v minulém roce staly poměrně běžnou součástí našich životů. V letošním roce bude tento trend pokračovat pravděpodobně v ještě silnějším duchu. Někteří technologický vývoj sledují s nadšením, druzí zase s obavami. Jisté každopádně je, že umělá inteligence běžný život i ekonomiku promění.
Velké téma je to i pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který v minulých dnech vydal analýzu zaměřenou na umělou inteligenci a její vliv na pracovní trh a ekonomickou nerovnost, ve které zkoumal připravenost 125 zemí na přechod. „Čistý dopad je obtížné předvídat, protože umělá inteligence se bude složitým způsobem šířit ekonomikou. S určitou jistotou však můžeme říci, že budeme muset přijít se souborem politik, které umožní bezpečně využít obrovský potenciál umělé inteligence ve prospěch lidstva,“ uvedla instituce v blogu podepsaném její generální ředitelkou Kristalinou Georgievovou.
Rozmach umělé inteligence s sebou podle studie nemusí přinést jen pozitiva. „Stojíme na prahu technologické revoluce, která by mohla nastartovat produktivitu, podpořit globální růst a zvýšit příjmy na celém světě. Mohla by však také nahradit pracovní místa a prohloubit nerovnost,“ uvádí Georgievová.
Práce a profese už nemají dřívější stabilitu skoro pro nikoho. Pro klid v duši a budoucnost je tedy nutné přehodnotit dřívější názory. Profesní cesta člověka se měni v něco nového, už neexistuje lineární cesta k úspěchu, zamýšlí se April Rinne v aktuální eseji prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.
Tradiční kariéra skončila. Co teď s ní?
Leaders
Hrozby i velké příležitosti
Podle autorů studie umělá inteligence zasáhne v globálním měřítku až 40 procent pracovních míst. Zároveň se jedná trochu jiný proces, než který lidstvo v dějinách hospodářství sledovalo. Ano, třeba industrializace a několik vln průmyslové revoluce přinesly výrazné změny pracovního života a spolu s ním i sociální vývoj, ale vždy se jednalo převážně o mechanické a rutinní činnosti. Jak upozorňuje studie, nyní jsou ve hře i vysoce kvalifikované pracovní pozice.
Jak to ovlivní zrovna vaše místo? Zjednodušeně řečeno – hodně záleží na tom, kde žijete a pracujete. Vyspělé ekonomiky jsou vystaveny efektu umělé inteligence více, jeho důsledky pocítí 60 procent pracovníků. Vyspělé země však mají i lepší podmínky pro to, aby ze změn něco vytěžily. Zhruba polovina ze zmíněné množiny pracovníků se tak může těšit na pozitiva v podobě pomoci „robotů“ a vyšší produktivity.
„Ve druhé polovině mohou aplikace založené na umělé inteligenci vykonávat klíčové úkoly, které v současné době vykonávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle, což by vedlo ke snížení mezd a snížení počtu zaměstnanců. V nejextrémnějších případech mohou některá z těchto pracovních míst zaniknout,“ uvádí také bulharská ekonomka a politička.
Obavy o rozvojový svět
Horší je to v rozvojových a nízkopříjmových zemích. V první skupině umělá inteligence zasáhne do práce 40 procent zaměstnaných, v nejchudší skupině pak jen 26 procent pracovních míst.
„Tato zjištění naznačují, že rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky čelí méně bezprostředním narušením ze strany umělé inteligence. Zároveň však mnohé z těchto zemí nemají infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, která by výhody AI dokázala využít, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem prohloubit nerovnost mezi zeměmi,“ uvádí Georgievová. Nerovnost však nehrozí jen na mezinárodním poli, ale i uvnitř jednotlivých států.
Vstupujeme do velmi citlivého období, kdy lídři musí myslet o několik kroků dopředu, aby pokud možno nikdo nebyl v překotném pokroku vynechán. „Umělá inteligence pravděpodobně zhorší celkovou nerovnost, což je znepokojivý trend, který musí tvůrci politik aktivně řešit, aby zabránili dalšímu rozdmýchávání sociálního napětí touto technologií. Je nezbytné, aby země vytvořily komplexní sociální záchranné sítě a nabízely rekvalifikační programy pro zranitelné pracovníky. Tím můžeme přechod na umělou inteligenci učinit inkluzivnějším,“ navrhuje ředitelka MMF.
Lze takový přístup očekávat? Přesvědčit se můžeme už tento týden v Davosu, protože umělá inteligence a její dopady jsou jedním z důležitých témat Světového ekonomického fóra a Georgievová je jednou z výrazných postav sledované konference.
V příštím roce bude nějaký nástroj založený na umělé inteligenci (AI) využívat 70 až 80 procent Čechů starších deseti let. Je to výrazný nárůst proti letošku, kdy například textovou AI vyzkoušela asi třetina lidí a pravidelně ji využívá jen část z nich. Odhaduje to ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl.
Umělá inteligence příští rok významně prostoupí do "běžného života"
Zprávy z firem
Kdybychom byli magazín Time, tak na obálku jako tvář roku 2023 dáme Sama Altmana. Osmatřicetiletého vizionáře, který nedokončil vysokou školu, ale představil globálnímu publiku umělou inteligenci. A dokázal kolem sebe udělat také pořádný rozruch. 
Vyhodí ho dveřmi, vrátí se oknem. Sam Altman je symbolem umělé inteligence i doby
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
