V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Američané volí novou hlavu státu. Průzkumy předvídají extrémně vyrovnaný souboj, který patrně rozluští až výsledky z hrstky dosud nerozhodnutých států. Zdá se také, že americká společnost i politická reprezentace už nemohou být více rozdělené. Lze říci, že proti sobě stojí dvě zcela odlišné koncepce vidění světa. Co ztělesňuje Kamala Harrisová a Donald Trump?
V čele britské Konzervativní strany nově stojí Kemi Badenochová, odhodlaná bojovnice proti woke kultuře, která se nebojí jít do (mnohdy zbytečných) konfliktů. Na druhé straně dokáže být pragmatičtější a konstruktivnější než její konkurent Robert Jenrick. Bude mít schopnosti i dostatek sil, aby se zdecimovanou stranu odrazila ode dna?
Víte, kdy naposled získal republikánský prezidentský kandidát více hlasů než jeho demokratický konkurent? George Bush v roce 2004. Spojené státy mají zvláštní systém, ve kterém můžete dostat o miliony hlasů méně, ale i tak se stát prezidentem. Možná však dozrál čas na změnu, kterou by mohla urychlit prohra Donalda Trumpa.
Hlavní město Severního Irska není nejčastějším cílem turistů, přitom se tu psaly dějiny. V Belfastu historie vystupuje takřka na každém kroku, ať už jde o Titanic nebo krvavé „nepokoje“ z konce minulého století.
Do prezidentských voleb zbývají necelé dva týdny, průzkumy jsou těsné a kampaň vyhrocená. Emoce vyvolávají obvinění Trumpa z autoritářství ze strany bývalých blízkých spolupracovníků. Kamala Harrisová ho dokonce nazvala fašistou. Jsou její obvinění přehnaná? Ani ne, kdo jiný může hledat inspiraci u Adolfa Hitlera?
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Král Karel III. podnikl dlouho očekávanou cestu do Austrálie. Návštěvu provázely incidenty a protesty proti monarchii, ale na druhé straně i vřelá přijetí. Panovník má navzdory neshodám ohledně politického zřízení v australské společnosti mimořádnou pozici, popularitu mu mohou závidět i všichni politici.
Na firmy ze zbrojního, či chcete-li obranného, průmyslu se část investorů poslední roky dívala skrz prsty. Nyní se tento pohled začíná měnit, a zbrojaři se v očích mnoha správců investičních fondů začínají rehabilitovat. Nejde přitom zdaleka jen o pověst, ale i o financování firem. Debata o zařazení investic do zbrojních společností do udržitelné kategorie se začíná rozjíždět ve Velké Británii.
V sobotu zesnulý bývalý skotský premiér byl jednou z nejvýraznějších postav tamější politiky. Podařilo se mu ze Skotské národní strany vytvořit hegemona, později ale spíš rozděloval. Úspěchy kontroverzního politika patří do staré éry.
Kdo je rozpočtově odpovědnější, Kamala Harrisová nebo Donald Trump? V případě zvolení Harrisové hrozí riziko zvyšování už tak vysokého rozpočtového deficitu, Trump však chystá dvakrát takový dluh. Jeho daňová politika navíc ušetří peníze nejbohatším, zatímco zatíží peněženky zbytku národa, včetně těch nejchudších.
Není žádnou novinkou, že se ruští agenti snaží získávat do svých služeb lidi z veřejného života po celé Evropě a naleptávat důvěru v demokracii. Aktuální případ z Irska ukazuje, že je třeba tuto hrozbu brát vážně. Jak popsal The Sunday Times, Rusům se povedlo získat i člena tamějšího parlamentu.
Tři měsíce po volbách je vše zase při starém. Britští konzervativci na stranické konferenci ukázali, že po změně kurzu neprahnou. Kandidáti na vedení přidali i několik kontroverzních výroků, tentokrát to odnesly matky na mateřské a Evropský soud pro lidská práva.
Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
Rakouští Svobodní poprvé v historii vyhráli parlamentní volby, budoucnost ale závisí na druhých lidovcích. Risknou vládu s pravicovými populisty? Nebo dají přednost široce rozkročené pravo-levé koalici?
