Karel Pučelík: Severní Irsko poprvé vede republikánská vlastenka. Podaří se jí smířit staré nepřátele?
Severní Irsko má po měsících bez vlády novou první ministryni Michelle O’Neillovou. Padlo tím několik tabu. Vůbec poprvé drží post nacionalistická strana Sinn Féin, která měla stejně jako rodina její představitelky vazbu na teroristickou IRA.
V Severním Irsku si po letech mohou na chvilku oddychnout. Po měsících diskusí a jednání se tamější politická reprezentace spolu s britskou vládou shodli na fungování na hranicích mezi touto částí „smaragdového“ ostrova a zbytkem Spojeného království. Tím se také po skoro dvou letech odblokovala zabetonovaná politická situace.
Brexit totiž znovu vytvořil na ostrově a také v Irském moři nové hranice, což je v případě takto znesvářené společnosti nešťastné. Ulsterským unionistům, tedy příznivcům Spojeného království vadilo, že se na zboží dovážené z dalších částí země vztahovaly celní kontroly další byrokracie. Na zboží prodávané v Severním Irsku se však nyní kontroly vztahovat nebudou. Například ale na suroviny a zboží určené k další výrobě stále ano.
Jedné z dvou klíčových politických sil, Ulsterské demokratické straně (DUP), však tento kompromis stačí. „Už nejsme v situaci, kdy když přivezete zboží, které chcete prodat v Severním Irsku, potřebujete celní potvrzení,“ uvedl lídr DUP Jeffrey Donaldson, jehož strana předchozí návrhy severoirského protokolu sveřepě odmítala.
Známý výrobce kosmetiky L’Occitane se nejspíš již brzy stane plně soukromou společností. Výkup akcií chystá investiční kolos Blackstone společně se šéfem správní rady L’Occitane Reinoldem Geigerem, který byl dosavadním největším akcionářem firmy. Pokud se tak skutečně stane, půjde o další příběh známé firmy, která odejde z burzy. Těchto příběhů přitom v posledních letech výrazně přibývá, což má dopad na investiční příležitosti běžných investorů. 
Stanislav Šulc: Blackstone plánuje nákup L’Occitane. Špatná zpráva pro drobné investory
Názory
Návrat k normálu?
Nyní se severoirští politici mohou pokusit o návrat k normálu. Souhlas DUP je klíčový, protože to byla podmínka, aby vůbec mohl fungovat místní regionální parlament a vláda. Místní systém totiž podle Velkopáteční dohody z roku 1998 funguje na speciálním půdorysu, kdy se o vládu dělí dvě dříve navzájem se nenávidějící skupiny – unionisté (protestanté, royalisté) a republikáni (katolíci, separatisté usilující o sjednocení ostrova).
Žádná ze stran tak nemůže fungovat na vlastní pěst. Pokud je ve volbách nejsilnější republikánská strana, dostane křeslo prvního ministra, ale unionisté získají pozici jeho zástupce, která má v podstatě stejné pravomoci, ale je méně vidět. Ve volbách v roce 2022 vyhrála největší republikánská strana Sinn Féin před DUP, a tak se její lídryně Michelle O’Neillová měla ujmout úřadu první ministryně, ovšem druhá skupina ustavení parlamentu i vlády dosud bojkotovala, což vedlo ke skoro dvouleté paralýze. O víkendu se však O’Neillová dočkala a stala se severoirskou premiérkou. Její zástupkyní je podle dohody Emma Little-Pengellyová z DUP.
Je to vůbec poprvé, kdy se severoirskou premiérkou stala zástupkyně republikánské strany. Levicová a nacionalistická Sinn Féin (v překladu My sami) je sama o sobě zajímavou partají. Přeje si sjednocení s Irskou republikou. Působí na obou stranách hranice jako jeden subjekt, přičemž její šéfka Mary Lou McDonaldová působí v Dublinu, O’Neillová je jen její zástupkyní a regionální vůdčí postavou. Počátky strany se datují na začátek minulého století a v období krvavého konfliktu mezi republikány a unionisty, kterému se eufemisticky říká „nepokoje“, byla spojována s takzvanou Irskou republikánskou armádou (IRA), která byla ve Spojeném království považována za teroristickou organizaci. Při jejích akcích včetně bombových útoků zemřelo kolem 1800 lidí, z toho 600 civilistů.
Města a obce v Anglii mají velký problém. Minulý rok se čtyři, včetně velkoměst, ocitly v insolvenci, v příštích měsících se k nim možná přidají desítky dalších. To už těžko lze svést na špatný management. Financování samospráv potřebuje důkladnou reformu.
Buckinghamský palác platí menší daň než řadovka v chudé čtvrti. Krachující samosprávy volají po reformě
Názory
Mládí vprostřed konfliktu
Životopis O’Neillové do značné míry ilustruje příběhy tamějších nacionalistů. V mládí nic nenasvědčovalo, že dnes sedmačtyřicetiletá politička dosáhne tak vysoko. Sama pocházela dělnického prostředí, její otec za aktivity spojené s IRA seděl ve vězení, jeden její bratranec byl v konfliktu zastřelen, druhý postřelen a uvězněn. V patnácti letech otěhotněla a ostatní se k ní prý v konzervativní společnosti chovali tak, „jako by měla mor“. Přesto se však dokázala brzy dostat do severoirského parlamentu.
Ačkoli O’Neillová navštěvuje akce a pohřby bývalých příslušníků IRA a její historii chápe – prý nebyla jiná alternativa – chce být první ministryní „všech“. Oproti předchozí generaci nacionalistických lídrů je skutečně vstřícnější a otevřenější spolupráci, v květnu byla i na korunovaci krále Karla III. a zavázala se, že bude královskou rodinu respektovat. Dokonce občas nemluví o své zemi jako o „severu Irska“, ale i jako o Severním Irsku.
Svá předsevzetí dostane šanci splnit. Severní Irsko zoufale potřebuje dobrou, nebo alespoň nějakou vládu. Stojí před ním ekonomické problémy, zejména slabý růst. I když se této část UK daří lépe než Skotsku a Walesu, na jih Anglie dost ztrácí. Sociální sektor je po dvou letech bez vize a strategie ve velmi špatném stavu. Lepší budoucnost ocení republikáni i unionisté, protestanti i katolíci.
