Ve Švýcarsku se aktuálně hraje o evropský titul ve fotbale. Že o tom moc (nebo vůbec) neslýcháte? To bude tím, že hrají ženy. Přitom právě jejich týmy by si pozornost zasloužily. Cesta na vrchol je totiž v případě těchto hráček obzvláště trnitá a lemovaná odříkáním a přehlížením.
Už je to tady zase. Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Evropě vysokými cly. Nejen investoři si nepochybně kladou otázku, zda brát Trumpova slova vážně. Je to i tentokrát jen hra?
Dříve legendární automobilka Jaguar aktuálně neprodává skoro žádná auta, přesto se o ní ale hodně mluví. A ne příliš pozitivně. Za progresivní reklamu a novou „woke“ tvář většinou schytává tvrdou kritiku. Mimořádný propad prodejů britské značce proto prý patří. Progresivní vizáž zákazníky netáhne, potvrzuje si konzervativní obecenstvo. Co když to ale úplně tak není?
Paříž vytáhla proti autům a znečištění. Ještě poměrně nedávno bývala protkána dopravními tepnami a z vody v Seině šel strach, od soboty se v ní ale lidé koupají a její břehy se zelenají. Je francouzská metropole vzorem pro další hlavní města, třeba i pro Prahu? Změny však předpokládají úsilí a odvahu.
Elon Musk se prý chystá založit vlastní stranu. Téměř jistě neuspěje, potřebuje totiž kvality, které si ani nejbohatší člověk planety nemůže koupit. Je však možné, aby projektem zavařil Donaldu Trumpovi.
Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
Dánská královna a její švédský protějšek před 25 lety slavnostně otevřeli slavný Öresundský most spojující jejich země. Dnes je dominantou i symbolem, ale hlavně příkladem infrastruktury, která roztáčí ekonomiku.
Předsedkyně Evropské komise už není „vládkyní“, ale spíše rukojmí konzervativních europoslanců. V ambiciózní klimatické politice jí nepodpoří ani její „vlastní lidé“. Proto se nejspíš bude snažit zachránit alespoň základní kontury. Velké reformy už asi nečekejme.
Norsko je známé drahými potravinami. Nápadně vyšší ceny tam jsou i ve srovnání se sousedními státy. Z nedávných informací vyplývá, že si trh rozparcelovaly velké maloobchodní řetězce, které si s cenou pohrály.
Donald Trump osekáním zahraniční pomoci udělal díry do rozpočtů humanitárních projektů po celém světě. Západ se však až na výjimky nepokouší americké peníze nahradit. Naopak, z Trumpa si berou příklad lídři Německa, Kanady i Británie a položku zahraniční pomoci také snižují. Je to ale krátkozraké jednání a strategická chyba.
Americký prezident Donald Trump si připravuje půdu pro další kolo zastrašování zahraničních vlád. Tentokrát prostředek vpašoval do už tak kontroverzního „velkého krásného zákona“, který je především domácí reformou. I tato klička ale má háček, může dále poškodit mezinárodní obchod i americkou ekonomiku.
Britská tajná služba bude mít po více než století fungování ve svém čele ženu. Dosud britské špiony vedla šéfka jen ve filmové sérii o Jamesi Bondovi. Od podzimu MI6 převezme Blaise Metreweliová.
Německé město nedaleko českých hranic láká nové obyvatele. V září dokonce zájemcům nabídne bezplatný pobyt. Jedná se ale o specifické město – postavené ve stalinistických padesátých letech kolem obrovské ocelárny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Jen co se papež Lev XIV. ujal funkce, hned se stal terčem výtvorů umělé inteligence. Nová hlava katolické církve však není jen obětí této technologie, ale chce přispět k jejímu spravedlivému a etickému vývoji. Nabízí se pro jeho intervence vhodný prostor? A může vůbec být náboženský lídr technologickému světu něčím prospěšný?
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
