Populistická vlna došla až do obvykle klidného a stabilního Osla. Vládní Strana práce i přesto patrně zůstane u moci i další čtyři roky. Nemusela přitom ustupovat doprava, levicový blok vyhrál, i když bránil sociální stát i daň z bohatství.
Francie se v pondělí velmi pravděpodobně rozloučí s dalším premiérem. François Bayrou čeká po návrhu nepopulárního konsolidačního balíčku na verdikt nepřátelsky naladěného parlamentu. Napjatě ho sledují i trhy, protože politická krize se může rychle přelít do finanční sféry. Jaké scénáře jsou na stole?
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.
Ve španělské politice se poslední dobou střídá jeden skandál za druhým. Jednou socialisté, podruhé lidovci, potřetí všichni dohromady včetně krajně pravicového Voxu. Poslední aféra je lehce bizarní a jde v ní o zfalšovaná CV vysoce postavených politiků. Někteří je „vytunili“ tak špatně, až zůstává rozum stát.
Zatímco u nás se stále hovoří o Donaldu Trumpovi jako o skvělém vyjednavači, američtí ekonomové i politici se začínají obávat důsledků jeho cel. Zaměstnanost zůstává za očekáváním a firmy se „předhánějí“ ve výši ztrát. A to pravá celní smrště teprve začíná.
I tak vypadá současná americká politika. Republikáni chtějí v Texasu upravit volební okrsky, aby příští rok ve volbách nahrávaly Donaldu Trumpovi. Tamější demokratičtí zákonodárci se rozutekli po Spojených státech, aby znemožnili hlasování o návrhu, který považují za účelový. Texaský guvernér „uprchlíkům“ hrozí zatýkáním.
Americká Demokratická strana se ještě neoklepala z podzimní porážky. Její lídři nejsou příliš slyšet a podle průzkumů jsou nepopulární. Z politického ústraní však nyní vykoukla bývalá viceprezidentka a neúspěšná kandidátka Kamala Harrisová. Pokusí se demokraty zachránit?
Americký prezident Donald Trump možná umí vyjednávat, ale že by rozuměl i ekonomice, to zatím nedokázal. Jeho dohoda s Evropskou unií stojí na pochybných základech. Její dopady pocítí i jeho voliči.
Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Donald Trump za svůj politický vzestup vděčí konspiračním teoriím. Živil je i vytvářel. Je tedy vcelku ironické, že jedna taková obrátila část jeho příznivců proti němu samotnému. Proč nyní pálí červené kšiltovky?
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
