Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na moderní dějiny a současnost Velké Británie a Irska a ekonomickou a sociální politikou západních zemí. Mimo to působí i jako historik, novinář a publicista. Pravidelně publikuje v médiích komentáře a analýzy k zahraničnímu dění.
články autora
Karel Pučelík: „Vládce temnot“ míří do Washingtonu. Je Mandelson diplomatem pro trumpovský svět?
Velvyslanecký post ve Washingtonu je vrcholem diplomatické kariéry. Řadu kariérních diplomatů ve službách Spojeného království přetne Peter Mandelson, jehož zastánci tvrdí, že je schopný, kritici zas, že je všehoschopný. Ukáže se překvapivá volba ambasadora jako efektivní model pro velvyslance v trumpovské době?
Politici v evropských metropolích jako na trní vyčkávají, zda na někoho z nich Spojené státy nevytáhnou s armádou. To je trochu jiný model euroatlantického „partnerství“, než na který jsme byli dosud zvyklí. Jak se říká, kdo potřebuje nepřátele, když tohle jsou jeho spojenci? Evropa si musí vybrat, na které straně stojí.
Vztahy mezi Británií a Spojenými státy nejsou zrovna v nejlepší formě. Velký spojenec Donalda Trumpa Elon Musk prý dokonce spřádá plány, jak premiéra Keira Starmera nahradit lídrem z řad krajní pravice. Ani samotný prezident neoplývá zvláštní náklonností k labouristické vládě. Když ale přijde na královskou rodinu, to je jiná. Pomůže Britům, když nasadí do akce přímo Karla III.?
V moderní historii se v demokratickém světě snad nikdy nestalo, že by hnutí s tak odlišným přístupem k politice i ekonomice dostalo do tak vlivné pozice. První den Donalda Trumpa ve funkci prezidenta potvrdil, že USA dost možná nebudou „světovým policajtem“, ale predátorem ve světě, kde platí právo silnějšího a vítěz bere vše. Mezinárodní obchod, klimatická politika, rovnost a občanská práva, to vše je v sázce.
Prezidentská inaugurace vedle slavnostní přísahy a oficiálních událostí, představuje také show pro tisíce diváků, která vypovídá leccos o nastupující éře. Když srovnáme dva poslední inaugurační koncerty a vystoupení, rozdíl nemůže být viditelnější. Zatímco tehdy byly prezentovány Spojené státy jako globální a otevřené, dnes sledujeme Ameriku křupanskou.
Joe Biden v pondělí odejde z Bílého domu a přenechá místo Donaldu Trumpovi, před kterým v posledních vystoupeních důrazně varuje. Proti jeho nástupu však udělal málo. Nyní končí jako neoblíbený politik. Kdo ale ví? Třeba k němu historie nakonec bude milosrdná.
Británie plánuje vzít obor umělé inteligence útokem a udělat ze země základnu pro nové giganty. Pomoci jí v tom má začleňování nových technologií do každodenního provozu i radikální otevřenost vůči soukromému sektoru. Objevila vláda Keira Starmera recept na úspěch hodný následování nebo jsou to jen nesplnitelné sny, navíc s potenciálně negativní dopadem na soukromí a duševní vlastnictví?
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
V Saudské Arábii odstartovala Rallye Dakar. Nejnáročnější závod světa láká na premiéru rumunské Dacie, která má s hvězdami za volantem svých aut nejvyšší ambice. Loni kralující elektromobily však zmizely ze scény. Škoda, „progresivní“ závodění totiž bylo pěkně rychlé.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.
Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Čínský špion se léta pohyboval mezi špičkami britské politiky. Setkal se i s premiéry, ovšem nejbližší vztah navázal s mladším bratrem krále Karla III. Zdiskreditovaný princ Andrew ho provedl královskými sídly a dokonce mu svěřil své byznysové aktivity v Číně. Bude incident kaňkou na vládním plánu restartu britsko-čínských vztahů?
Tmavé pivo značky Guinness ve Velké Británii zažívá renesanci. Dostalo se do hledáčku mladých konzumentů, kteří ho nakupují po litrech a fotkami s pintami v ruce plní sociální sítě. Ostrovní hospody nakonec budou muset dostávat od irského výrobce na Vánoce příděly.
Americký prezident Donald Trump se zapojil do maratonu ve čtení Bible pořádaného konzervativci. Ve vysílání se objevilo sestříhané video Trumpa, jak nahlas čte úryvek ze Starého zákona. Trump předčítal ze 7. kapitoly druhé knihy Kronik. Nejcitovanější 14. verš, který Trump do své četby zahrnul, bývá podle BBC interpretován jako výzva občanům, aby se káli, a prosba, aby Bůh požehnal národu.
Švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux do konce letošního roku uzavře svou továrnu v maďarském městě Jászberény, což se dotkne zhruba 600 zaměstnanců. Oznámila to dnes firma. Vloni Electrolux podle výroční zprávy po celém světě zaměstnával kolem 40 tisíc lidí, z toho zhruba 700 v Maďarsku.
Čínští technologičtí giganti Tencent a Alibaba jednají o investici do start-upu zaměřeného na umělou inteligenci (AI) DeepSeek. Investice by firmu ocenila na více než 20 miliard dolarů (zhruba 415 miliard korun). S odkazem na své čtyři zdroje o tom napsal web The Information.
Číst více
Index PX dnes klesl o 0,55 procenta na 2641,53 bodu. Dolů ho stáhly hlavně akcie Erste Bank. Rostla naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita investorů se zvýšila, objem zobchodovaných akcií činil nadprůměrných zhruba 750 milionů korun. Koruna dnes ztrácela vůči oběma hlavním světovým měnám.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude 1. června rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh.
Číst více
Italský antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Booking.com. Důvodem je podezření na nepoctivé obchodní praktiky související s tím, jak jsou jednotliví poskytovatelé ubytování na platformě Booking.com prezentováni. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
O post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) na další čtyři roky se v pátek na sjezdu odborů budou ucházet tři kandidáti, a to dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.
Německá vládasnížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší 📈 jen o 0,5 procenta, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Číst více