V minulém týdnu dále rostla volatilita na finančních trzích. Základním vysvětlením může být, že investoři se začali obávat o udržitelnost současného růstu v segmentu technologických akcií. Vysoké valuace akciových trhů začaly děsit dokonce i vedoucí představitele z Wall Street.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
Na trzích došlo v uplynulém týdnu ke korekci, na vině byla zejména výrazná „překoupenost“ z předchozích týdnů. Po růstu o desítky procent od dubna na technologických akciích došlo k výprodejům u známých titulů, jako jsou Palantir či Nvidia. Určitý vliv mohlo mít i nižší očekávání poklesu sazeb v září, které mírně kleslo. Nicméně pravděpodobnost se stále drží nad úrovní 80 procent. Výsledkem je, že index S&P 500 se vrátil blíže k 6 350 bodům.
V týdnu nás čekala důležitá data o americké inflaci, která ukázala to, co si všichni myslíme. Rozhodně neklesá, naopak „vystrkuje růžky“ a můžeme klidně čekat, že v příštím roce výrazněji vzroste. Na druhou stranu se trhy obávaly, že to dopadne kvůli clům už teď hůř, a teď vidí na příštím zasedání Fedu pokles sazeb až o 50 bps. Akciové trhy tak drží růstovou vlnu a S&P 500 se přiblížil 6 500 bodům. Od začátku roku si tak připisuje téměř 10 procentní zisk, a to i přes pokles v dubnu. To je velmi solidní výsledek.
Slabá data z amerického trhu práce přiživila sázky na rychlejší uvolnění měnové politiky a Donald Trump oznámil, že brzy jmenuje nového člena centrální banky.
Týden byl doslova napěchovaný důležitými událostmi, které ovlivňovaly tržní sentiment. Spojené státy a Evropská unie dosáhly v minulém týdnu dohody, která zavádí patnácti procentní tarif na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů. Ačkoli se jedná o kompromisní výsledek jednání, Brusel ustoupil od hrozby eskalace sporu výměnou za jistotu, že nedojde k jednostrannému navýšení sazeb.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
