Peníze pro ligové sportovní kluby mají pravidla. Chybná dotace se může vracet
Města a kraje dávají miliony na sportovní kluby, mládež i nové stadiony. U profesionálního sportu ale dobrý úmysl nestačí. Jak upozorňuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, veřejné peníze mohou zvýhodnit konkrétní podnik. Dotaci je proto nutné správně nastavit, jinak může příjemce peníze vracet.
Zastupitelé pošlou několik milionů místnímu fotbalovému nebo hokejovému klubu. Oficiálně na podporu sportu, reprezentaci města a práci s mládeží. Klub ale zároveň prodává vstupenky a vysílací práva, uzavírá sponzorské smlouvy, pronajímá reklamní plochy a obchoduje s hráči.
Praha zažívá jednu z největších vln rozšiřování tramvajové sítě za poslední desetiletí. Aktuálně se staví tratě na Jarově, Václavském náměstí a v Počernické ulici. Před zahájením je projekt na Strahov. Následovat mají Nové Dvory, Zdiby nebo spojení kolem hlavního nádraží. Investice se pohybují v miliardách korun.
Praha rozjíždí tramvajový boom. Nové tratě zamíří na Jarov, Strahov i do Malešic
Zprávy z firem
V takové chvíli už dotace není jen podporou místního sportu. Z pohledu evropského práva může jít o zvýhodnění podniku, které ovlivňuje hospodářskou soutěž.
Profesionální klub je také podnik
Rozhodující není název dotačního programu, ale skutečná činnost příjemce. Profesionální sportovní kluby působí na trhu a soupeří nejen o body, ale také o diváky, sponzory, hráče a televizní pozornost.
Antimonopolní úřad proto profesionální kluby považuje za podniky. Zpravidla mezi ně řadí celky působící v prvních dvou nejvyšších ligových soutěžích.
„Podpora dávající výhodu profesionálnímu sportovnímu klubu bude mít velmi pravděpodobně potenciál narušit hospodářskou soutěž,“ uvádí antimonopolní úřad.
Neznamená to, že každá dotace profesionálnímu klubu je automaticky zakázaná. Město či kraj ale musí určit, podle jakého právního režimu ji poskytne. Úřad doporučuje zejména podporu de minimis, případně oznámení zamýšlené podpory Evropské komisi.
Problémem nemusí být jen přímá dotace
Riziko může vzniknout například tehdy, když město zaplatí profesionálnímu klubu cestování, marketing nebo část provozních nákladů. Veřejné peníze mu tím sníží výdaje, které jeho konkurenti musejí hradit sami.
Kdo bere dotace, kdo radí ministrům a za kolik? U veřejných peněz by mělo být jasno, realita je ale jiná. Stát místo větší transparentnosti znovu „zatahuje závěsy“.
David Ondráčka: Dotace stále v mlze, poradci za závěsem
Názory
Výhodou navíc nemusí být pouze peněžní dotace. Může jít také o zvýhodněný pronájem stadionu, levnou půjčku, kapitálový vklad nebo úhradu nákladů na údržbu.
Otázky může vyvolat i příspěvek na „propagaci města“, pokud není jasně stanoveno, jaké služby radnice za své peníze získá a zda jejich cena odpovídá tržním podmínkám.
Nálepka mládež nestačí
Mírnější režim se může týkat amatérských klubů, které nevykonávají hospodářskou činnost. Obhajitelná může být rovněž podpora tréninku a sportovního rozvoje dětí uvnitř profesionálního klubu.
Peníze však musejí skutečně skončit u mládeže. Nestačí do žádosti napsat, že dotace půjde na děti, a poté ji rozpustit ve společném klubovém rozpočtu.
Pokud město přispěje na trenéry, vybavení nebo cestování žákovských týmů, musí být možné tyto výdaje doložit. Financování mládežnické a profesionální části klubu by proto mělo být důsledně oddělené. Z podpory určené dětem nelze platit profesionální hráče ani provoz ligového mužstva.
Veřejné hřiště není komerční aréna
Podobná pravidla platí také pro stadiony a sportovní haly. Rozdíl je mezi volně přístupným obecním hřištěm a arénou, v níž se prodávají vstupenky, pořádají koncerty a pronajímají komerční prostory.
Kampaň „Proč míň?“ se ptá, proč by měla mít Česká televize a Český rozhlas méně peněz. Správná otázka. Stejně správné je ale ptát se, proč mají dostávat právě tolik. A co za miliardy skutečně nabízejí.
Michal Nosek: Díky, že můžeme platit. A teď se ptejme, za co
Názory
Pokud sportoviště není spojeno s ekonomickou činností a lidé ho mohou bezplatně využívat, pravidla veřejné podpory se podle úřadu uplatnit nemusejí.
U stadionu využívaného profesionálním klubem je situace jiná. Posoudit je nutné nejen financování stavby, ale také následný provoz. Problém může nastat, pokud klub získá výhradní přístup, platí neobvykle nízký nájem nebo za něj město hradí provozní náklady.
Brněnská hala musela před Evropskou komisi
U sportovní infrastruktury lze za splnění podmínek využít obecné nařízení o blokových výjimkách. Další možností je podpora de minimis. Teprve pokud projekt těmto režimům nevyhovuje, přichází na řadu notifikace Evropské komisi.
Touto cestou prošla multifunkční hala v Brně. Evropská komise v roce 2023 schválila veřejnou podporu ve výši 204 milionů eur. Dospěla k závěru, že pomoc je nezbytná, přiměřená a omezená na potřebné minimum. Zároveň měla mít pouze omezený dopad na hospodářskou soutěž. Rozhodnutí popsal také antimonopolní úřad.
De minimis stačí jen na menší částky
Nejjednodušší cestou bývá režim de minimis. Jeden podnik tak může během tří let získat podporu nejvýše 300 tisíc eur. Do limitu se však započítávají podpory od různých veřejných institucí, nikoliv pouze od jednoho města.
Klub tedy nemůže počítat zvláštní limit pro obec, kraj a stát. Posuzuje se celková částka, kterou získal jeden podnik. U menších provozních dotací může tento režim stačit, při dlouhodobém financování profesionálního sportu nebo stavbě velkého stadionu však jeho možnosti rychle končí.
Účet může skončit u klubu
Pokud je veřejná podpora poskytnuta v rozporu s evropskými pravidly a následně označena za neslučitelnou, může být nařízeno její vrácení včetně úroků. Finanční dopad přitom nese především příjemce, tedy klub nebo provozovatel sportoviště.
Metodika ÚOHS sportovní dotace nezakazuje. Připomíná však, že veřejně prospěšný účel není automatickou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže.
„Než město pošle peníze profesionálnímu klubu, mělo by znát odpověď na tři otázky. Komu je poskytuje, na co budou skutečně použity a podle jakého právního režimu je může vyplatit. Jinak se dobře míněná podpora sportu může změnit v nepříjemný účet, se kterým klub ani radnice nepočítaly,“ uvádí úřad ve své nové metodice.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
