Čtyřicetiletý kriminálník jako vzor studentů: "Každý někdy krade, ne?"
Jak se stát člověkem ve smyčce? Nemusíte se moc snažit, AI to udělá za vás - zaměstnání budoucnosti je být kontrolorem toho, co vyvádějí agenti, respektive superagenti. Dnešní díl Civilizačního deníku si všímá také toho, proč mladí Švédové vzhlíží k influencerovi, odsouzenému kriminálníkovi s hranatou imagí, ač vyrůstají v jedné z nejbohatších zemí světa.
Prezident Donald Trump odpověděl na celosvětové volání odborníků i veřejnosti po kontrole a regulaci pokroků umělé inteligence způsobem sobě vlastním, tedy způsobem podnikatele pohybujícího se celý život na pomezí showbusinessu, hazardních her a zápasnických sportů. Pozval majitele technologických firem, kteří drží prst na tepu AI, na přátelské setkání do Bílého domu. Účastnil se i Dario Amodei, který na regulaci apeloval nejhlasitěji, i Elon Musk, který apel podepsal, i třeba Mark Zuckerberg, který s tím nesouhlasí. Americký prezident, nejmocnější člověk planety, ovšem pokrok v AI za nebezpečný nepovažuje, se šéfy technologických gigantů se vzájemně poplácali po zádech a dohodli se, že budou dobrovolně regulovat bezpečnost AI. Prezident uvedl, že je dohoda morálně závazná.
Je to jako by se na "bezpečnosti" obchodu s opiáty dohodli kápové drogových kartelů...Tedy dohoda trvající přesně tak dlouho, co psychicky unese její nejslabší článek.
Hned poté, aby se svět nenudil, Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým federálním úřadům nařizuje nahradit zkratku AI termínem SI, tedy superinteligence. To je stav, kdy AI je inteligentnější než lidstvo. To tedy v tuto chvíli snad ještě není, nicméně prezident tlačí, aby majitelem této superinteligence byla Amerika, takže to alespoň verbálně předbíhá.
Stanovení hranic
Mezitím v americkém Senátu proběhla slyšení o hrozbách nekontrolovaných AI agentů.V poslední době se objevilo vcelku dost incidentů, například když autonomní testovací boti skenovali zranitelnosti externích platforem a institucí bez jejich vědomí, eufemisticky řečeno.
Americká média spekulují, že prezident řešil s technologickými moguly kromě superinteligence vývoj agentů od pasivních modelů (to jsou naši známí chatboti generující text) k plně autonomním superagentům. Toto zase jsou agenti, kteří dokáží samostatně vykonávat rozsáhlé činnosti, i koordinovat ostatní agenti. Zrovna tihle superagenti jsou za pokračujícím tlakem na "zeštíhlování" administrativních a koordinačních rolí ve velkých korporacích, tedy vyhazovů, kdy o práci přichází především specialisté a střední management. Nejlépe a nejhůře placené joby zatím zůstávají.
Současná debata v Silicon Valley se aktuálně točí hlavně kolem „human-in-the-loop“ checkpointů – tedy stanovení hranic, u kterých agent musí vyžadovat autorizaci člověkem. Který ale ponese i případnou právní i trestní odpovědnost, když mu agent podrazí nohy. Člověk ve smyčce vypadá jako nejrealističtější povolání budoucnosti.
Možná tedy není divu, že mladí lidé hledí do budoucnosti nejpesimističtěji ze všech novodobých generací.
Švédský hranáč
Třeba takoví mladí Švédové. Přesněji, mladí švédští muži. Celebritou podle Bloombergu stal jistý Alexander Ernstberger, je to finanční influencer, přezdívaný Švédský vlk z Wall Street. Na internetu se prodává dokonce Ernstbergerův merch, například tričko s heslem: „Každý přece občas spáchá finanční trestný čin, ne?“
Enrstberger je totiž nejen influencer, ale odsouzený kriminálník - loni ho soud pustil po čtyřech letech a dvou třetinách odsezeného trestu na podmínku. A to za jeden z největších případů finanční kriminality ve Švédsku za poslední dobu. Ernstberger s dalšími založili penzijní fond a dle soudu z něj vytunelovi ekvivalent desítkek milionů eur - jen Ernstberger má splácet přes třicet milionů eur. On samozřejmě tvrdí, že je nevinný a jeho fanoušci taky.
„Alexander je pro mě obrovskou inspirací. Nic špatného neudělal,“ říká sedmnáctiletý stockholmský student Leo o trestním případu svého idolu. „A i kdyby něco udělal, neznamená to, že je špatný podnikatel.“
Bloomberg si to, že i mladí muži z bohaté skandinávské země se přichylují k takovému typovi, vysvětlují psychosociální situací této skupiny, Cituje zprávu Švédské agentury pro mládež a občanskou společnost má optimistický pohled na budoucnost jen přibližně třetina Švédů ve věku 16 až 29 let, zatímco před deseti lety to bylo výrazně více než 50 procent.
Kdo tvoří Trumpův nejbližší tým na pomezí práce a soukromého života? Dvě třicátnice a jedna ještě mladší, které mu zůstaly věrné i v dobách veřejného zavržení po útoku na Kapitol a vyšetřování dokumentů z Mar-a-Lago. Co jsou ženy zač, rozebírá aktuální díl Civilizačního deníku. 
Tři mladé Trumpovy sekretářky. Kdo jsou a za co mají peníze?
Enjoy
Ernstberger své publikum v názoru, že se život ve Švédsku zhoršil, utvrzuje. Mladí prý vědí, že se nemohou spolehnout na stát, že se o ně postará. "Důležitější je mít ekonomickou svobodu a pracovat na sobě, abyste mohli svobodně dělat vlastní rozhodnutí,“ říká jim.
Dobrá, ale jak?
Ernstberger propaguje Gritch - název vznikl zkráceninou Get Rich - aplikaci založenou na principu práce na zakázku, prostřednictvím níž se mladí začínající obchodníci mohou přihlásit k prodeji smluv na elektřinu nebo telefonních tarifů za provizi. Lákadlem je, že mohou k Enrstbergerovi na školení. Výdělky jsou vypláceny každý pátek, aby prý byly k dispozici včas na víkendové večírky.
Influencer má soudně zakázano deset let podnikat. Takže točí podcasty, vydává knihy, vyjadřuje se k financím, komentuje trhy - prostě žije život influencera. A zákaz obchází tím, že tvrdí, že je jen ambasadorem aplikace.
Otázka do pranice: je lepší být gig podomní prodejce energetických tarifů, anebo člověkem v superagentické smyčce?
Mladí mají zachránit planetu, uživit stárnoucí společnost, pracovat déle a ještě si nějak obstarat bydlení, na které stále častěji nedosáhnou. A připravovat se na to mají ve školách, kde chybějí učitelé a někdy i základní vybavení. Francouzští studenti už mají této nabídky dost. Hořící školy jsou nepřijatelnou hranicí protestu, za násilím je ale otázka, kterou bude muset řešit celá Evropa: co vlastně mladým nabízíme za budoucnost?
David Ondráčka: Francie hoří. Za plameny je vzpoura generace bez budoucnosti
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
