Stavby dálnic finišují a pískovny si mnou ruce. Stavební krize se jim vyhýbá
V současné době chřadnoucí stavebnicví, a na něj navázené obory, nyní drží nad vodou zejména velké investice do výstavby dálnic a železnic. Stavební aktivitu má ještě podpořit úprava liniového zákona, díky které bude možné u dopravních staveb, minimálně za 7,5 miliardy, přeskočit odvolací řízení. Navíc úřady budou muset vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předložil podklady, včetně posudku EIA.
V současné době jsou v plném proudu práce na dálnicích, jak na severu, tak jihu země. Dostavba chomutovské dálnice v okolí Loun, a prodloužení úseků mezi Příbramí a Pískem, či v okolí Českých Budějovic rychle pokračují. Už příští rok se díky němu prodlouží budějovická dálnice o více než 60 kilometrů. Chomutovská dálnice se má do tří let protáhnout o 33 kilometrů, čímž vznikne souvislá čtyřproudá trasa o délce téměř 80 kilometrů. V roce 2027 se pak počítá s dokončením výstavby zbývajících úseků do Karlových Varů. Podobně nadějný harmonogram. Pokud vše půjde dobře, řidiči se projedou po dálnici z Prahy až do Chomutova v roce 2028.
Díky těmto velkým stavbám přežívájí i podniky na těžbu štěrkopísků. Pískovny proto zatím krizi nepocítily. Na maloodběratele by se pískovny totiž spolehnout nemohly, protože jich v krizi výrazně ubylo. Pískovna Velká Černoc na Lounsku se s tímto propadem vyrovnala právě díky boomu v oblasti dopravní infrastruktury a téměř nestíhá těžit. Denní objem těžby stoupl nad tisíc tun a roční produkce se pohybuje kolem 300 tisíc tun.
Holding Accolade investuje do výstavby průmyslových hal a pak je prodává do stejnojmenného fondu. Fond tvoří polovinu jejich byznysu, spravuje majetek v hodnotě přes třicet miliard korun a vlastní ve střední Evropě zhruba tři desítky průmyslových parků s rozlohou přes milion metrů čtverečních. A expanzi plánuje dál, Evropa průmyslové parky potřebuje. „Evropa je musí stavět, není to o tom, jestli kapacita je, nebo není. Pokud chce evropská ekonomika v celosvětovém kontextu něco znamenat, tak musí mít další výrobní prostory, další prostory pro skladování i pro prodej,“ říká miliardář a majitel skupiny Milan Kratina v rozhovoru pro Newstream.
Miliardář Milan Kratina: Všude v Evropě se staví lépe než v Česku
Reality
„Od začátku roku pociťujeme, že jezdí méně menších aut a skoro žádní ‚kárkaři‘. Lidé, kteří staví nebo opravují své domy, se zřejmě rozhodli investice odložit a podobně zareagovali na krizi i některé obce či menší komerční investoři. Výstavba karlovarské a chomutovské dálnice ale mezitím nabrala nebývalé tempo a vyžaduje vysoké dodávky betonu, písku i kameniva. To nám pomáhá udržet produkci a tak to bude i v následujících letech. Už příští rok se má začít stavět dalších více než 30 kilometrů na D6 i D7, takže lenošit, a opírat se o lopaty v pískovně rozhodně nebudeme,“ těší se Martin Šindelář, vedoucí pískovny Velká Černoc, která je přirozeným dodavatelem díky své poloze.
Na jihu je to stejné
I mezi Příbramí a Pískem a v okolí Českých Budějovic pracují buldozery, bagry a míchačky na plné otáčky. Již příští rok se prodlouží dálnice D3 a D4 dohromady o více než 60 kilometrů. Stavba pohlcuje statisíce kubíků betonu, práce až nad hlavu tak mají i v místní pískovně Čavyně na Strakonicku, která díky své ideální poloze platí za zásadního dodavatela stavebního materiálu pro dálnice, především jemného písku do betonu. V loňském roce, kdy už se pracovalo na všech osmi nově budovaných úsecích, zde stoupla těžba na 380 tisíc tun.
„Za letošní rok určitě dosáhneme nižšího objemu těžby, protože na stavebnictví už tvrdě dopadá krize. V pískovně to vidíme hlavně na omezené aktivitě maloodběratelů, ale i na řadě zrušených větších investičních akcích. O to významnější jsou pro nás nyní aktuální dodávky na budování dálniční sítě. Například jen na dálnici D4 v tomto období dodáváme z Čavyně každý týden 800 tun písku. Materiál slouží k výstavbě veškerých betonových prvků, zejména mostů, okružních křižovatek či nájezdů,“ říká Stanislav Kužel, vedoucí pískovny Čavyně ze společnosti České štěrkopísky.
Tuzemské víno je čím dál lepší, stejně tak i vinařství, v nichž se moravská a česká vína rodí. Zejména pak na jižní Moravě v poslední době vyrostla krásná vinařství. Za zmínku stojí i to nejnovější, v Kurdějově, které navrhl architekt Aleš Fiala. 
Morava táhne. Mají tam další krásnou budovu, samozřejmě vinařství
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
