Šrot nad zlato. Severokorejci musí povinně sbírat kovový odpad, aby probudili krachující hutě

V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp. 

S prohlášením o úspěších korejského těžkého průmyslu však výrazně kontrastují informace, které zveřejnil web Radio Free Asia. Ten ve své zprávě uvedl, že tamní vláda nařídila Korejcům, aby věnovali do výroby velké množství kovového šrotu, a tak pomohli ocelářskému průmyslu, který se potýká s nedostatkem koksu, elektřiny i surovin. Tedy všeho, co ocelárny k výrobě potřebují. Zaměstnanci všech továren a podniků v zemi proto museli na saních, či vozících dopravovat veškerý kovový šrot, který nasbírali, uvedl zdroj s tím, že vláda v poslední době prosazuje podporu kovodělného sektoru i ve svých propagandistických zprávách. 

Každý Severokorejec, včetně školáků, proto musí měsíčně nasbírat a odevzdat osm až 15 kilogramů šrotu. Sesbíraný kov je darován státu a distribuován do oceláren po celé zemi. Další z korejských anonymních respondentů řekl RFA, že obří ocelárna funguje pouze přerušovaně kvůli nedostatku elektřiny a koksu.

„Kouř vychází z komína ocelárny jen několik dní v roce,“ řekl kvůli strachu z postihu zdroj bez uvedení jména. Navzdory tomu, že závod běží většinu dní naprázdno, zdroj uvedl, že státní média informovala, o tom, že Kim Ček uspokojuje poptávku po výrobě a postavili novou energeticky úspornou kyslíkovo-tepelnou pec. 

Čím jel „šotouš“ Kim Čong-un do Ruska? Obrněným vlakem plným ozbrojenců a šampaňského

Enjoy

Severokorejský vůdce Kim Čong-un po čtyřech letech opustil hranice své komunistické země a vydal se do Ruska na jednání s Vladimírem Putinem. A věren tradici dodržovanou i jeho otcem a dědou, cestoval na první pohled obyčejným vlakem. Co se však skrývá pod fádním zeleným nátěrem tvrdě střeženého vlaku? To se pokusil i na základě vzpomínek pamětníků zrekonstruovat deník The New York Times.

Dušan Kütner

Přečíst článek

„V severokorejských železárnách Kim Ček Iron and Steel prý před pár dny uvedli do provozu jakousi inovativní vysokou pec („energy-saving oxygen-blast furnace“), ale já se nemůžu ubránit pocitu, že je to jen stará cementárna po faceliftu,“ komentuje projekt odborník na těžký průmysl a industriální fotograf Viktor Mácha, který se dokumentování hutnických provozů věnuje po celém světě. 

[[Twitter status: <blockquote class="twitter-tweet" data-media-max-width="560"><p lang="en" dir="ltr">Energy-saving oxygen-blast furnace and 15,000㎥/h oxygen plant inaugurated <a href="https://t.co/86RxFYtEuJ">pic.twitter.com/86RxFYtEuJ</a></p>&mdash; KFA-UK (@Korea_Friend_UK) <a href="https://twitter.com/Korea_Friend_UK/status/1738141352372609536?ref_src=twsrc%5Etfw">December 22, 2023</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>]]

Koks z Číny nedorazil

Klíčem k výkonnosti nové linky jsou dodávky koksu, který je nezbytný při procesu tavení oceli. A právě koks korejským ocelárnám chybí. Číňané, na kterých jsou jeho dodávky závislé, totiž kvůli narůstajícím dluhům zastavili vývoz komodity pro Severní Koreu. Společnosti v Číně dříve dodávaly koks severokorejským ocelárnám na úvěr, ale nyní se zdráhají tak učinit, protože závody nedokázaly splatit své dluhy. 

Cena koksu navíc roste, proto má dle oficiálního korejského prohlášení nová kyslíko-tepelná pec pomoci problém vyřešit. Jeden z techniků pod příslibem anonymity však k provozu řekl, že to není příliš chytré řešení, protože tato metoda vyžaduje ještě více elektřiny k výrobě kyslíku potřebného v procesu a KLDR trpí celostátním nedostatkem energie. 

Komunisté k sobě našli cestu. Obchod mezi Čínou a Severní Koreou roste

Money

Celková hodnota obchodu mezi Čínou a Severní Koreou se loni zvýšila více než trojnásobně na 1,03 miliardy dolarů (22,8 miliardy korun). Navzdory zotavení je však pouze na zhruba 37 procentech úrovně z roku 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. S odvoláním na čínské vládní údaje to uvedla agentura Kjódó.

ČTK

Přečíst článek