Šrot nad zlato. Severokorejci musí povinně sbírat kovový odpad, aby probudili krachující hutě
V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp.
S prohlášením o úspěších korejského těžkého průmyslu však výrazně kontrastují informace, které zveřejnil web Radio Free Asia. Ten ve své zprávě uvedl, že tamní vláda nařídila Korejcům, aby věnovali do výroby velké množství kovového šrotu, a tak pomohli ocelářskému průmyslu, který se potýká s nedostatkem koksu, elektřiny i surovin. Tedy všeho, co ocelárny k výrobě potřebují. Zaměstnanci všech továren a podniků v zemi proto museli na saních, či vozících dopravovat veškerý kovový šrot, který nasbírali, uvedl zdroj s tím, že vláda v poslední době prosazuje podporu kovodělného sektoru i ve svých propagandistických zprávách.
Každý Severokorejec, včetně školáků, proto musí měsíčně nasbírat a odevzdat osm až 15 kilogramů šrotu. Sesbíraný kov je darován státu a distribuován do oceláren po celé zemi. Další z korejských anonymních respondentů řekl RFA, že obří ocelárna funguje pouze přerušovaně kvůli nedostatku elektřiny a koksu.
„Kouř vychází z komína ocelárny jen několik dní v roce,“ řekl kvůli strachu z postihu zdroj bez uvedení jména. Navzdory tomu, že závod běží většinu dní naprázdno, zdroj uvedl, že státní média informovala, o tom, že Kim Ček uspokojuje poptávku po výrobě a postavili novou energeticky úspornou kyslíkovo-tepelnou pec.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un po čtyřech letech opustil hranice své komunistické země a vydal se do Ruska na jednání s Vladimírem Putinem. A věren tradici dodržovanou i jeho otcem a dědou, cestoval na první pohled obyčejným vlakem. Co se však skrývá pod fádním zeleným nátěrem tvrdě střeženého vlaku? To se pokusil i na základě vzpomínek pamětníků zrekonstruovat deník The New York Times.
Čím jel „šotouš“ Kim Čong-un do Ruska? Obrněným vlakem plným ozbrojenců a šampaňského
Enjoy
„V severokorejských železárnách Kim Ček Iron and Steel prý před pár dny uvedli do provozu jakousi inovativní vysokou pec („energy-saving oxygen-blast furnace“), ale já se nemůžu ubránit pocitu, že je to jen stará cementárna po faceliftu,“ komentuje projekt odborník na těžký průmysl a industriální fotograf Viktor Mácha, který se dokumentování hutnických provozů věnuje po celém světě.
[[Twitter status:]]Energy-saving oxygen-blast furnace and 15,000㎥/h oxygen plant inaugurated pic.twitter.com/86RxFYtEuJ
— KFA-UK (@Korea_Friend_UK) December 22, 2023
Koks z Číny nedorazil
Klíčem k výkonnosti nové linky jsou dodávky koksu, který je nezbytný při procesu tavení oceli. A právě koks korejským ocelárnám chybí. Číňané, na kterých jsou jeho dodávky závislé, totiž kvůli narůstajícím dluhům zastavili vývoz komodity pro Severní Koreu. Společnosti v Číně dříve dodávaly koks severokorejským ocelárnám na úvěr, ale nyní se zdráhají tak učinit, protože závody nedokázaly splatit své dluhy.
Cena koksu navíc roste, proto má dle oficiálního korejského prohlášení nová kyslíko-tepelná pec pomoci problém vyřešit. Jeden z techniků pod příslibem anonymity však k provozu řekl, že to není příliš chytré řešení, protože tato metoda vyžaduje ještě více elektřiny k výrobě kyslíku potřebného v procesu a KLDR trpí celostátním nedostatkem energie.
Celková hodnota obchodu mezi Čínou a Severní Koreou se loni zvýšila více než trojnásobně na 1,03 miliardy dolarů (22,8 miliardy korun). Navzdory zotavení je však pouze na zhruba 37 procentech úrovně z roku 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. S odvoláním na čínské vládní údaje to uvedla agentura Kjódó.
Komunisté k sobě našli cestu. Obchod mezi Čínou a Severní Koreou roste
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
