Zkrachovalou huť Liberty Ostrava převzala od insolvenčního správce Šimona Petáka společnost Nová Huť bývalého ministra Martina Peciny. Její generální ředitel Radek Strouhal (na snímku vlevo) ve středu řekl, že podnik bude pokračovat ve výrobě. Nevyhne se ale ještě propouštění. V současnosti má huť přes 2350 zaměstnanců. Nevyužitou část areálu chce Nová huť nabídnout developerům.
Hutě Liberty Ostrava začínají vyrábět ve Steckelově válcovně svitky z přivezených polotovarů. V pondělí nastoupilo do práce 1750 zaměstnanců z šesti tisíc. Zaměstnanců podniku Tameh, který je dodavatelem elektřiny do hutí, jsou zhruba tři stovky a jsou také doma.
Dnešní potvrzení moratoria Liberty Ostrava, stejně jako překvapivá osobní účast majitele hutí Gupty při soudním jednání, jsou dobrým signálem pro zaměstnance hutí.
Všeobecné moratorium, které chrání hutní podnik Liberty Ostrava před věřiteli, trvá. Krajský soud v Ostravě zjistil, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zrušení moratoria.
Návrat zaměstnanců Liberty Ostrava do práce se opět odkládá o týden, na úterý 23. ledna. Po jednání s vedením podniku to řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Mluvčí firmy Kateřina Zajíčková to potvrdila. Uvedla, že v huti je parní generátor z Nizozemska, který umožní bezpečný restart koksárenských baterií.
V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp.
Hutní společnost Liberty Ostrava sdělila, že svým hlavním partnerům představila podrobnosti optimalizačního plánu, který zlepší provozní, obchodní a finanční výsledky společnosti. Tento plán by měl vést k úplnému splacení pohledávek věřitelů společnosti Liberty Ostrava a získal již podporu významného věřitele, uvedla firma v tiskové zprávě. Jméno věřitele firma neuvedla. Jedním z věřitelů je i stát, kterému Liberty dluží 1,5 miliardy korun.
Situace ostravských hutí Liberty Ostrava je velmi vážná, negativní sociální dopady mohou zasáhnout až 100 tisíc lidí, řekl předseda Odborového svazu Kovo (OS KOVO) Roman Ďurčo. Odbory proto vyzvaly vládní i opoziční politiky, aby při jednáních o firmě postupovali jednotně. Oslovili i velvyslanectví Velké Británie, kde má mateřská firma Liberty sídlo.
Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
Huť Liberty Ostrava, jejímž majitelem je britsko-indický podnikatel Sandžív Gupta, požádala o ochranu před věřiteli, píše server HN.cz. Ke konci října podle serveru firma dlužila přes tři miliardy korun. Huť chtěla individuální moratorium na ochranu před jedním věřitelem, firmou Tameh. Krajský soud v Ostravě návrh přijal. Huť má nyní 30 dní na předložení plánu restrukturalizace. V návrhu na moratorium firma podle portálu uvedla, že počítá se vstupem investora a chystá také prodeje emisních povolenek či nepotřebného majetku.
Huti Liberty Ostrava se daří, hlásí dosud nejlepší výsledky od dob akvizice podniku v roce 2019, a to navzdory enormnímu růstu nákladů a negativním dopadům války na Ukrajině. Ostravská huť v loňském finančním roce vydělala 6,1 miliardy korun.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.