Cla na dovoz automobilových dílů do Spojených států amerických, která by měla začít platit v sobotu 3. května, by se mohla dotknout českých výrobců více než tento týden oznámená takzvaná reciproční cla. Ta mají na Českou republiku v současnosti spíše sekundární dopad, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Spojené státy jsou pro ČR desátým největším exportním trhem.

Tuzemské firmy dováží zboží spíše do jiných evropských zemí, které ho následně do USA dále prodávají. Podle současných odhadů ministerstva financí způsobí nová americká cla zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Na dovoz zboží ze států Evropské unie začnou příští týden platit plošná cla ve výši 20 procent. Cla na dovoz automobilových dílů pak mají od května činit 25 procent.

Jak odolná je česká ekonomika po zavedení celní politiky USA se podle Kupky ukáže v následujících měsících. Pomoci by podle něj mělo, že se český vývoz začal v posledních letech soustředit na různé zahraniční trhy. Loni tvořil americký trh 2,9 procenta celkového exportu českých výrobků do zahraničí.

EU by na Trumpova cla reagovat neměla. Ať nejdřív odstraní ta, která si uvaluje na sebe

Názory

Trumpova cla zahýbala světem. Napříč zeměmi, napříč trhy. A svět nyní přemýšlí, jak Spojeným státům vrátit úder. Jenže žádné „zub za zub“ by se dít nemělo. Evropská unie by naopak na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Zaměřit by se měla především na svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Pokud nás zasáhne aktuální celní válka Donalda Trumpa, tak spíše sekundárními dopady, tím, že bude znamenat oslabení celého mezinárodního obchodu. Záležet bude na tom, co se stane se clem na automobilové díly, o kterém by se mělo jednat. To by samozřejmě české výrobce mohlo zranit více,“ řekl Kupka. Dodal, že poté by se mohla ekonomika v letošním roce zpomalovat ještě rychleji než odhaduje ministerstvo financí.

To upozorňuje na to, že výsledný efekt na zpomalení ekonomiky bude záležet na řadě dalších faktorů. V lednové prognóze očekávalo v letošním roce růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta po loňském růstu o jedno procento. Už tehdy upozorňovalo, že rizikem pro hospodářské oživení je hrozba obchodních válek.

Spojené státy americké začaly vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa od 5. dubna. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna na základě toho USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat takzvaná reciproční cla, která v případě Evropské unie činí 20 procent.

Trumpova cla zabolí Američany. Co všechno jim podraží?

Money

Finanční trhy se propadají a zbytek světa tají dech, ale plošná cla, která vyhlásil prezident Spojených států Donald Trump, nejspíš pocítí i americké domácnosti, napsala agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.

Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.