„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.

Vyšla mi kniha Kauza Česko. Definuji v ní, co je nutné změnit, aby Česko drželo krok se světem a neujel nám vlak. Je čas na hlubší institucionální zlom, říkám mu Druhá polistopadová republika. Náš systém zrezivěl, vyčerpal se, stát potřebuje větší změny, aby jeho instituce odpovídaly roku 2025 a hlavně výzvám do budoucna. Druhá polistopadová republika má být upgrade systému, ne revoluce. Pojďme nad tím veřejně přemýšlet, udělejme z toho politické téma.

Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět

V knize popisuju polistopadový vývoj, politickou korupci i oligarchii, reflektuji spoustu kauz, které ovlivnily jednotlivá období, jak a proč padaly vlády. Ale snažím se to popsat s nadhledem a hlavně nabídnout i určitý směr, jak věci zlepšit.

Argumentuji, proč potřebujeme po 35 letech postavit Druhou polistopadovou republiku, nový začátek a horizont. Jinak povedeme dál tu zavilou občanskou válku bez krve a smyslu. A navrhuji, jak upravit některé instituce a budovat stát pro dnešní svět. Kdyby ta kniha vzbudila debatu tímto směrem, budu spokojený. A protože pochopitelně znám, jakou negativní historickou konotaci měla Druhá republika v 30. letech, proto té nové říkejme, Polistopadová.

Reforma institucí

Pro fungování Druhé polistopadové republiky potřebujeme nejen symbolický začátek, ale i hlavně domyšlené konkrétní dílčí změny institucí a jejich nastavení. Instituce není svatá relikvie, ale živý organismus. Má sloužit a musí odpovídat dnešním výzvám a problémům. Je nutné upravit to, co se ukázalo jako málo funkční a brzdící chod demokratického systému. Čili ne něco automaticky rušit, ale upravovat, modernizovat, aby to fungovalo.

Jako příklad uvedu diskusi nad zásadní změnou fungování krajů, dnešní dotační monstra se vyčerpala. Neměli bychom se bát ani zásahu do množství krajů a změn v jejich fungování, i když se to může zdát politicky neprůchodné. Zásadní úpravou by měla projít i struktura roztříštěných obcí a motivace ke spolupráci a větší efektivitě.

Obecně je třeba znovu promyslet úroveň decentralizace – které pravomoci převést na nižší úroveň a které je naopak rozumné ponechat více centralizované. Co potřebují ke svému rozvoji velká města a co malé obce a vesničky, liší se to výrazně. Zcela zásadně musíme také nově a promyšleně nastavit rozdělování daní na mnoha úrovních, zejména rozpočtové určení daní (RUD).

Měli bychom jasně definovat, jak a na co chceme prioritně využívat evropské fondy a dotace, aby přinášely co největší užitek. Bude jich přitékat výrazně méně, potřebujeme jejich využití dobře zacílit. Například ze Senátu by bylo vhodné udělat skutečnou komoru regionů, kterou fakticky již dnes je.

Dále je třeba promyslet celý systém kontroly a dohledu, který dnes často mele naprázdno, něco zrušme, jinde posilme kapacity. Stejně tak je nutné posoudit, kolik úrovní justice, soudnictví a státního zastupitelství skutečně potřebujeme, jak má být strukturována policie a zda její dnešní podoba odpovídá současné době, nebo jen přežíváme ve starém modelu. A také jak využít AI pro modernizaci veřejné správy a odbourání nesmyslné vnitřní byrokracie.

Druhá polistopadová republika: update, který se nám 30 let odkládá

A tak má smysl pokračovat. Nejsou to přesně hotové koncepty, ale přemýšlím nad směry, kudy jít. Nad tím by se měla vytvořit skupina chytrých lidí, ústavních právníků, ekonomů, auditorů, akademiků i praktiků veřejné správy a lidí z byznysu, která by domýšlela konkrétní změny. A ty potřebují politickou podporu, taková zásadní reforma státu neproběhne, pokud nebude podporovaná.

Z naší demokracie se stal software bez aktualizace

Potřebujeme i otevřít politiku a strany. Problém není tolik v ideálech, ale v praxi demokracie. Zastupitelská demokracie potřebuje silnou společnost, veřejné instituce a participaci lidí. Politiku a stát považujeme stále za nutné zlo a společnost si své sebevědomí stále nenašla. Proč máme tak kádrově zoufale slabé politické strany? Jakési fankluby, kam nikdo nechce vstupovat, ale ani ty kluby nikoho nechtějí k sobě pouštět, protože to je konkurence. Vede to k orgiím kumulací funkcí, protože nejsou lidi. Politika se tak snadno dostává do područí mocných ekonomických zájmů stvořených paradoxně politicky.

Česká ENA

Naši politici se neučí, a pak se diví, že neví, skoro nic. Nechci generalizovat, ale bez hluboké přípravy, vzdělání, znalosti jazyků, sledování evropských a světových trendů, prostě těmi funkcemi jen prosviští, a nic za nimi nezůstane.

Jednou z věcí k diskusi je vytvoření nějaké elitní školy vychovávající politiky a úředníky státní správy. Moje zkušenost je, že dostat zvolené politiky k jakémukoli průběžnému vzdělávání a doplňování kompetencí, je velmi obtížné, až nemožné. Přitom jestli někdy studoval výšku někdy před 40 lety, to už mu dnes moc nepomůže. Francouzi mají svou ENA (L'École nationale d'administration), elitní školu, kterou velká část politické elity projde. Má to i svá rizika vzniku uzavřených klubů a elitářství, ale v Česku nic takového není. Je to chyba a potřebujeme vzdělávat i politiky. Oni žádnou povinnost dnes nemají a na mnoha úrovních řízení a rozhodování se to brutálně projevuje.

O těchto tématech a mnoha dalších píšu podrobně ve své knize Kauza Česko, pokud Vás to zajímá, tak utíkejte do knihkupectví, nebo si řekněte Ježíškovi.

Další texty Davida Ondráčky

Po téměř 250 letech se uzavírá historie těžby černého uhlí v České republice. Důl ČSM ve Stonavě, poslední činný černouhelný důl v zemi, ukončí provoz 31. ledna 2026. Z OKD odejde přes 900 zaměstnanců.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu 2026. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců, dalších 150 lidí skončí k 28. únoru. Informovala o tom mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v České republice – jeho uzavřením se uzavírá kapitola těžby černého uhlí v celé zemi.

5 fotografií v galerii

Posledních 200 tisíc tun uhlí

Horníci mají z posledních tří porubů, tedy dobývacích prostor, vytěžit ještě přibližně 200 000 tun uhlí. „Toho bude dosaženo na konci ledna, kdy bude těžba na Dole ČSM ukončena. K 31. lednu 2026 odejde 750 zaměstnanců, po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru dalších 150,“ uvedla mluvčí.

Odcházejícím zaměstnancům vyplatí OKD na odstupném více než půl miliardy korun. Každý z nich dostane až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Poslední vozík uhlí po 250 letech

Podle generálního ředitele OKD Romana Sikory se firma k ukončení těžby připravovala několik let. „Přibližně tři roky deklarujeme, že těžbu v posledním činném dole, Dole ČSM, ukončíme v prvním čtvrtletí roku 2026, a z dnešního pohledu jsme termín určili správně. Z ekonomického, personálního i legislativního hlediska by další prodloužení těžby postrádalo smysl,“ uvedl Sikora.

„Poslední vozík uhlí tak po téměř 250 letech vyvezeme z dolu na počátku února příštího roku,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Nenechte se mýlit. V Bruselu se dojednalo zpřísnění Green Dealu, nikoli jeho zmírnění

Názory

Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Klesající poptávka i ceny

Za deset měsíců letošního roku vytěžila OKD 985 tisíc tun uhlí, do splnění ročního plánu 1,145 milionu tun zbývá vydobýt zhruba 160 tisíc tun. V prosinci horníci vytěží dva poruby, v lednu pak poslední čtyřicet tisíc tun.

Zákazníků s černým uhlím podle OKD rychle ubývá, přecházejí na jiné zdroje energie. Do hospodaření se navíc promítá pokles světových cen uhlí a oslabení dolaru, což nahrává dovozcům.

„Předpokládáme ale, že udržením stabilního provozu a důslednými úsporami se nám podaří hornickou činnost ukončit v černých číslech, “ uvedl Sikora.

Konec pro většinu zaměstnanců i dodavatelů

Kromě přibližně 900 zaměstnanců OKD, pro něž už firma nebude mít uplatnění, skončí v prvním čtvrtletí příštího roku i většina pracovníků dodavatelských firem. „Na útlumové práce budeme v počáteční fázi potřebovat zhruba 600 kvalifikovaných zaměstnanců, což bylo hlavním kritériem při určování nadbytečných pracovníků,“ uvedl personální ředitel OKD Radomír Štix.

Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55

Money

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Čtyři sta horníků už odešlo

Po ukončení ražeb a vybavování porubů technologiemi už letos z OKD odešlo 400 kmenových zaměstnanců a 260 pracovníků dodavatelů.
Společnost nyní zaměstnává 2 300 lidí, z toho 1 750 kmenových zaměstnanců.
Jejich průměrný věk činí 49 let a průměrná měsíční mzda v roce 2024 dosahovala 56 985 korun.

Konec éry uhlí v Česku

OKD je posledním producentem černého uhlí v České republice. Většinu svých dolů firma v minulých letech uzavřela, protože těžba se dlouhodobě nevyplácela. Podnik prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát.