Obyčejná práce: Vyhovět projektu někdy bývá nad lidské síly, říká zahradník. Musíme stavět i hrůzy
Když se řekne zahradník, na mysl přijde člověk v klobouku, který si na zahradě pěstuje květiny. Jsou však také zahradníci, kteří se tvorbě zahrad věnují profesionálně. To je případ osmapadesátiletého Jirky. Původně byl tesařem, ale před deseti lety hledal změnu a našel se právě v této profesi.
„Výhodou je, že jsme při práci stále venku. Nevýhodou, že to je opravdu dřina. Přepravujeme například na kolečku tuny hlíny a jiného materiálu, všechno se navíc kope ručně. Protože větší technika nám při tvorbě zahrad nepomůže,” popisuje svou práci.
Jiří je konzervativec ze staré školy, tak mu velice vadí přístup mladých kolegů, kteří o práci příliš nepřemýšlejí a často ji musí předělávat. „Kdyby poslechli a vše dělali podle zavedených funkčních postupů, tak by zmizela zbytečná práce navíc," říká s tím, že si ale všichni připadají děsně chytří.
Mnohdy vázne komunikace
Za další úskalí považuje komunikaci se zahradními architekty, tedy autory projektů, které pak u klientů realizují. „Někdy je to až na palici. Projekt je jedna věc, ale setkáváme se i se situacemi, kdy má voda téct do kopce nebo nejsou vůbec zohledněny světové strany, kde se daří různým rostlinám, to je pak největší problém, protože architektky a architekti jsou ješitní a stojí si za svým. Pak se diví, že se konkrétním rostlinám na vybraných místech nedaří,” kritizuje část spolupráce.
Kapitolou sama pro sebe jsou předělávky a dodělávky, když musí dopravovat materiál přes část zahrady, která je hotová a už se nesmí poničit. „To stojí hodně úsilí. Musí se geotextilií zakrýt vysypávané či dlážděné cestičky. Nový materiál navážet z velké dálky a velice opatrně, protože majitel sleduje každé poškození a pak vyžaduje nápravu, kterou už mnohdy nezaplatí,” popisuje.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů či varen, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme na ekologickou květinovou mikrofarmu, kterou na Vysočině založila Nela Keroušová. 
Obyčejný byznys: Za kytky na svatbu dali Češi i čtyřicet tisíc. Nyní šetří, říká floristka
Enjoy
Za příjemnou práci považuje tvorbu zahrady okolo bungalovu bývalého prezidenta republiky: „Manželka si vybrala velké množství keřů a dalších dřevin, svažitý terén jsme doplnili schodištěm a zbylá volná místa zaplňují rozmanité květiny. Příjemnou atmosféru dokresluje i částečně zelená střecha.”
Opačným příkladem jsou podle něj přeplácané parkové zahrady u staveb v duchu proklínaného podnikatelského baroka. „Co si tihle lidé vymýšlejí, je opravdu za hranicí rozumu. Jedná se například o zlatá madla u dřevěného zábradlí okolo altánu nebo umělá skaliska v zahradních jezírkách. Tak vznikají například podivuhodné vodopády poháněné čerpadlem či nevkusné skalní útvary z betonu či plastu, které působí dominantně a přírodní dojem prostoru dokonale zničí,” uzavírá své vyprávění zahradník.
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází. Na obálce je František Kinský, hvězdami čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková, Luděk Sekyra, Zbyněk Frolík nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Newstream vydává třetí číslo magazínu newstream CLUB. Tématem je odkaz, hvězdou František Kinský
Leaders
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit. 
Robot na poli. Trhá plevel, dávkuje hnojivo a hlídá zdraví rostlin
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
