Robot na poli. Trhá plevel, dávkuje hnojivo a hlídá zdraví rostlin
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Postřiky po čase ztrácejí účinnost a musí se vyvíjet nové, dražší. Změna klimatu navíc může evoluci plevelů i rostlinných škůdců urychlit. A ani mechanizace není bez problémů.
Ukazuje to švédská studie, publikovaná v americkém odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. Její autoři dokazují, že mohutné traktory a kombajny mohou poškodit až pětinu světové půdy používané v zemědělství. Uvádějí, že plně naložené kombajny zvýšily svou hmotnost z asi čtyř tun v roce 1958 na přibližně 36 tun v roce 2020.
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění
Enjoy
Zhutněná půda
Jistě, tato mechanizace má obrovská kola, díky nimž se hmotnost rozloží na větší plochu, ale pořád na půdu působí tlakem, který z ní vytlačuje vzduch a zhutňuje ji. Kvůli tomu hůře rostou kořeny, plodiny z půdy získají méně živin a ještě ke všemu taková půda ulehčuje záplavy, protože nevsákne dost vody.
„Půdu můžeme zhutnit během pár vteřin, když do ní nevhodně vjedeme těžkou mechanizací, ale může trvat desítky let, než se zase obnoví,“ hodnotí Thomas Keller, profesor Zemědělské univerzity ve švédské Uppsale a jeden z autorů studie.
Krabice od banánů na poli
Jiný výzkumník, Girish Chowdhary z Univezity v Illinois, soudí, že poškození půdy velkou mechanizací by měla zabránit malá mechanizace. Tedy roboty o velikosti zhruba krabice od banánů, které budou šetrně projíždět po poli a vytrhávat plevel. Proto je také Chowdhary spoluzakladatelem a technickým ředitelem společnosti Earthsense, která takové roboty vyvíjí. Jsou určeny pro nasazení v kukuřici, což je jedna z nejproduktivnějších monokultur ve světě a v USA má její pěstování hodnotu 83 miliardy dolarů (celková hodnota amerického zemědělství v roce 2020 přesáhla 205 miliard dolarů).
Girish Chowdhary věří, že jeho roboty umožní farmářům hospodařit více v souladu s přírodou, protože zmírní nutnost užívání postřiků proti plevelům i nasazení těžkých strojů.
Roboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.
Vědci vyvíjí roboty s povolením zabíjet, aby ochránili turistický ruch
Enjoy
Zdroje jsou
Jak uvádí populárně vědecký web Undark, v roce 2020 utratili američtí farmáři za zemědělskou techniku téměř 25 miliard dolarů. To představuje velký potenciál pro vývoj zemědělské robotiky, pokud by tedy farmáři nakupovali místo traktorů roboty.
Nicméně investoři sázejí na změnu. Americký web CropLife zaměřený na agrobyznys uvádí, že ve třetím čtvrtletí roku 2021 bylo do startupů v oblasti zemědělských technologií investováno více rizikového kapitálu než kdykoli předtím: přes čtyři miliardy dolarů. A zdroje jsou i ve světě. Globální výzkumná společnost MarketsandMarkets odhaduje, že výdaje čistě na robotické systémy vzrostou z téměř pěti miliard dolarů v roce 2021 na téměř 12 miliard v roce 2026.
Roboty, které dělají svou práci a ještě si samy vyrobí nástupce, by mohly být snem průmyslníků. Na stopu toho, jak by šel jednou tento nápad uskutečnit, se nyní dostali američtí vědci. Robot ovšem musí být složen ze živých buněk. Budou mu však konkurovat i roboti vyvíjení v Česku, kteří se sice nerozmnožují, ale mohou být šikovnější.
Vědci pracují na prototypu „živého“ robota, který se umí sám rozmnožit
Zprávy z firem
Opatrní farmáři
Dnes už existují traktory a další stroje, které se po poli dokážou pohybovat díky družicové navigaci v přesně dané trase a nepotřebují řidiče. K vidění jsou však spíše na výstavách, farmáři jsou zatím spíše nedůvěřiví.
Společnost John Deere, výrobce zemědělské mechanizace, připravuje novou řadu autonomních traktorů pro rok 2023 a doufá, že s nimi uspěje více. Obměna těchto strojů však ani v USA není rychlá, dobře udržovaný traktor se používá i 25 let.
Lepší než sekačka trávy
Zato malé roboty by mohly být přijatelnější. Koneckonců i po českých zahradách dávno jezdí automatické sekačky na trávu, které ovšem nedokážou nic jiného než posekat trávník. Teď jde o to, co mohou malé roboty zemědělcům nabídnout lepšího než velké stroje. Zmíněná společnost Earthsense není zdaleka jediná, kdo se jejich vývojem zabývá.
Výzkumníci ve světě se snaží zapojit roboty do konceptu, jemuž se říká precizní zemědělství a který díky technice míří spíše na jednotlivé plodiny než na celá pole. Konstruktéři se zaměřují na to, aby vyvíjený stroj rozpoznal plevel. Pak jej může vyrýt, nebo na něj cíleně vstříknou malinkou dávku herbicidu.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.
Lidé se dusí zplodinami, půda je suchá na troud. Česko má páté nejhorší životní prostředí v EU
Money
Zkoumají i využití laseru nebo paprsku mikrovln, které by nežádoucí plevel zničily. Roboty by měly být schopny dodávat minimalizované dávky chemických hnojiv. A také by měly měřit vlhkost v půdě anebo pomocí senzorů rozpoznat nemocné listy.
V experimentálním provozu se objevují roboty, které samy sbírají jahody nebo trhají jablka. Tady se však ukazuje, že co člověk dokáže i bezmyšlenkovitě, je pro robot stále problém. Takže řešením bude spíše vyšlechtit rostliny tak, aby je malý stroj dokázal dobře obsloužit, než vyvinout stroje, které předčí lidského česáče.
Další aplikace vědy v byznysu pro vás objevuje vědecký novinář Josef Tuček
Toto není deštník, ale luxusní módní doplněk a ideální sběratelský předmět, hájí se luxusní značka kritice, že její paraple je obyčejný šmejd.
Deštník od Gucci propouští vodu, stěžují si Číňané. Přitom stojí skoro 40 tisíc
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
