Reklama

Robot na poli. Trhá plevel, dávkuje hnojivo a hlídá zdraví rostlin

Experimentální zemědělský robotík americké společnosti Earthsense.
Earthsense / užito se svolením
Josef Tuček

V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.

Reklama

Postřiky po čase ztrácejí účinnost a musí se vyvíjet nové, dražší. Změna klimatu navíc může evoluci plevelů i rostlinných škůdců urychlit. A ani mechanizace není bez problémů.

Ukazuje to švédská studie, publikovaná v americkém odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. Její autoři dokazují, že mohutné traktory a kombajny mohou poškodit až pětinu světové půdy používané v zemědělství. Uvádějí, že plně naložené kombajny zvýšily svou hmotnost z asi čtyř tun v roce 1958 na přibližně 36 tun v roce 2020.

Humanoid

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.

Přečíst článek

Zhutněná půda

Jistě, tato mechanizace má obrovská kola, díky nimž se hmotnost rozloží na větší plochu, ale pořád na půdu působí tlakem, který z ní vytlačuje vzduch a zhutňuje ji. Kvůli tomu hůře rostou kořeny, plodiny z půdy získají méně živin a ještě ke všemu taková půda ulehčuje záplavy, protože nevsákne dost vody.

„Půdu můžeme zhutnit během pár vteřin, když do ní nevhodně vjedeme těžkou mechanizací, ale může trvat desítky let, než se zase obnoví,“ hodnotí Thomas Keller, profesor Zemědělské univerzity ve švédské Uppsale a jeden z autorů studie.

Reklama

Krabice od banánů na poli

Jiný výzkumník, Girish Chowdhary z Univezity v Illinois, soudí, že poškození půdy velkou mechanizací by měla zabránit malá mechanizace. Tedy roboty o velikosti zhruba krabice od banánů, které budou šetrně projíždět po poli a vytrhávat plevel. Proto je také Chowdhary spoluzakladatelem a technickým ředitelem společnosti Earthsense, která takové roboty vyvíjí. Jsou určeny pro nasazení v kukuřici, což je jedna z nejproduktivnějších monokultur ve světě a v USA má její pěstování hodnotu 83 miliardy dolarů (celková hodnota amerického zemědělství v roce 2020 přesáhla 205 miliard dolarů).

Girish Chowdhary věří, že jeho roboty umožní farmářům hospodařit více v souladu s přírodou, protože zmírní nutnost užívání postřiků proti plevelům i nasazení těžkých strojů.

Robotická napodobenina okounka pstruhového a vpravo jeho „kořist“ – škodlivá živorodka komáří.

Vědci vyvíjí roboty s povolením zabíjet, aby ochránili turistický ruch

Roboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.

Přečíst článek

Zdroje jsou

Jak uvádí populárně vědecký web Undark, v roce 2020 utratili američtí farmáři za zemědělskou techniku téměř 25 miliard dolarů. To představuje velký potenciál pro vývoj zemědělské robotiky, pokud by tedy farmáři nakupovali místo traktorů roboty.

Nicméně investoři sázejí na změnu. Americký web CropLife zaměřený na agrobyznys uvádí, že ve třetím čtvrtletí roku 2021 bylo do startupů v oblasti zemědělských technologií investováno více rizikového kapitálu než kdykoli předtím: přes čtyři miliardy dolarů. A zdroje jsou i ve světě. Globální výzkumná společnost MarketsandMarkets odhaduje, že výdaje čistě na robotické systémy vzrostou z téměř pěti miliard dolarů v roce 2021 na téměř 12 miliard v roce 2026.

„Rodičovský“ útvar (červená barva) ve svých „ústech“ či „kapse“ stlačuje shromážděné buňky do nového útvaru (zelená barva).
video

Vědci pracují na prototypu „živého“ robota, který se umí sám rozmnožit

Roboty, které dělají svou práci a ještě si samy vyrobí nástupce, by mohly být snem průmyslníků. Na stopu toho, jak by šel jednou tento nápad uskutečnit, se nyní dostali američtí vědci. Robot ovšem musí být složen ze živých buněk. Budou mu však konkurovat i roboti vyvíjení v Česku, kteří se sice nerozmnožují, ale mohou být šikovnější.

Přečíst článek

Opatrní farmáři

Dnes už existují traktory a další stroje, které se po poli dokážou pohybovat díky družicové navigaci v přesně dané trase a nepotřebují řidiče. K vidění jsou však spíše na výstavách, farmáři jsou zatím spíše nedůvěřiví.

Společnost John Deere, výrobce zemědělské mechanizace, připravuje novou řadu autonomních traktorů pro rok 2023 a doufá, že s nimi uspěje více. Obměna těchto strojů však ani v USA není rychlá, dobře udržovaný traktor se používá i 25 let.

Lepší než sekačka trávy

Zato malé roboty by mohly být přijatelnější. Koneckonců i po českých zahradách dávno jezdí automatické sekačky na trávu, které ovšem nedokážou nic jiného než posekat trávník. Teď jde o to, co mohou malé roboty zemědělcům nabídnout lepšího než velké stroje. Zmíněná společnost Earthsense není zdaleka jediná, kdo se jejich vývojem zabývá.

Výzkumníci ve světě se snaží zapojit roboty do konceptu, jemuž se říká precizní zemědělství a který díky technice míří spíše na jednotlivé plodiny než na celá pole. Konstruktéři se zaměřují na to, aby vyvíjený stroj rozpoznal plevel. Pak jej může vyrýt, nebo na něj cíleně vstříknou malinkou dávku herbicidu.

Lidé se dusí zplodinami, půda je suchá na troud. Česko má páté nejhorší životní prostředí v EU

Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.

Přečíst článek

Zkoumají i využití laseru nebo paprsku mikrovln, které by nežádoucí plevel zničily. Roboty by měly být schopny dodávat minimalizované dávky chemických hnojiv. A také by měly měřit vlhkost v půdě anebo pomocí senzorů rozpoznat nemocné listy.

V experimentálním provozu se objevují roboty, které samy sbírají jahody nebo trhají jablka. Tady se však ukazuje, že co člověk dokáže i bezmyšlenkovitě, je pro robot stále problém. Takže řešením bude spíše vyšlechtit rostliny tak, aby je malý stroj dokázal dobře obsloužit, než vyvinout stroje, které předčí lidského česáče.

Další aplikace vědy v byznysu pro vás objevuje vědecký novinář Josef Tuček

Kritizované paraple od Gucci

Deštník od Gucci propouští vodu, stěžují si Číňané. Přitom stojí skoro 40 tisíc

Toto není deštník, ale luxusní módní doplněk a ideální sběratelský předmět, hájí se luxusní značka kritice, že její paraple je obyčejný šmejd.

Přečíst článek

Reklama

Související

Elon Musk

Muskovy eskapády s Twitterem mají vlivného zastánce – šéfa investiční banky Morgan Stanley

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme