Čeští stavbaři se v Norsku řídili měsícem. Betonovali podle přílivu a odlivu
Metrostav Norge, norská dcera skupiny Metrostav, již ve Skandinávii prorazila přes 57 kilometrů tunelů, nyní se začíná prosazovat i v oblasti mostů. Nerlandsøybrua navazuje na nedávno dokončený silniční most přes fjord na Lososí stezce. Protože oba mosty buduje podobný tým a některé technologie jsou stejné, stavbaři se mohou částečně opřít o zkušenosti načerpané při předchozí zakázce. Ve Skandinávii působí již od roku 2006.
Nový most mezi ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska je těsně před dokončením. Právě probíhá betonáž posledních spojovacích částí mostovky o délce 574 metrů. Dosud na ni stavbaři Metrostavu Norge spotřebovali šest tisíc kubíků betonu.
Tuneláři Metrostavu Norge uspěli na Islandu
Práce na stavbě mostu výrazně ovlivnilo počasí, rychlost větru v této části Norska přesahuje 120 kilometrů v hodině a oceánské vlny s výškou přes deset metrů stavbařům často komplikovaly zásobování i samotnou výstavbu. Nyní mostařům zbývá dokončit oba spojovací segmenty, betonáž říms a mostovka bude hotová. Prvních 25 metrů římsy už odstartovalo pohyb římsových vozíků, které most dotvarují do finální podoby.
„V průběhu stavby jsme se potýkali s náročným počasím a větry, narazili jsme na naprosto nevyhovující podloží, betonovat jsme museli s ohledem na střídání přílivu a odlivu. Nyní jsme zabetonovali poslední část viaduktu. Opět šlo o logisticky náročný manévr, kdy se beton musel transportovat potrubím od opěry a do výsuvné skruže – tato technologie se využívá právě pro rychlou výstavbu dlouhých mostů,“ popsal Matěj Novotný, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav Norge.
Valná hromada schválila vyplacení dividendy 55 korun za akcii.
Metrostavu se loni dařilo. Vydělal meziročně o polovinu více
Zprávy z firem
Projekt přinesl i řadu konstrukčních výzev. Pro výstavbu základů některých pilířů bylo nutné v moři vybudovat násyp umožňující práci i při přílivu. Během jeho budování stavbaři použili tzv. norné stěny, aby zabránili narušení flory na mořském dně. Při zakládání prvního pilíře využili prefabrikovaný armokoš a bednění, které se uložilo na podkladní beton připravený na mořském dně potápěči. Betonové prefabrikáty dalších tří základů, kdy každý vážil 340 tun, byly osazeny pomocí lodního jeřábu. Betonáž probíhala přímo v moři s využitím pontonu. Významnou operací byl také přesun přesuvné skruže z jednoho viaduktu na druhý – za pomoci pontonů a opět lodního jeřábu.
„Společnost Metrostav Norge spolupracuje na projektu s norským partnerem Bertelsen & Garpestad AS, který buduje navazující silniční úseky. Celková hodnota zakázky přesahuje miliardu korun. Dokončení mostu je plánováno na léto 2025, slavnostní otevření proběhne začátkem podzimu,“ uvedl Aleš Gothard, generální ředitel společnosti Metrostav Norge.
Předpjatý betonový most Nerlandsøybrua je kombinací designu a inženýrství. Most nahradí původní konstrukci z roku 1968, která již nevyhovuje současným nárokům na bezpečnost a dopravu. Součástí nové mostovky o šířce 11,5 metru bude i oddělená trasa pro pěší a cyklisty, která zajistí bezpečnější a efektivnější dopravu pro všechny uživatele.
Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.
OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy
Reality
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
