Čeští stavbaři se v Norsku řídili měsícem. Betonovali podle přílivu a odlivu
Metrostav Norge, norská dcera skupiny Metrostav, již ve Skandinávii prorazila přes 57 kilometrů tunelů, nyní se začíná prosazovat i v oblasti mostů. Nerlandsøybrua navazuje na nedávno dokončený silniční most přes fjord na Lososí stezce. Protože oba mosty buduje podobný tým a některé technologie jsou stejné, stavbaři se mohou částečně opřít o zkušenosti načerpané při předchozí zakázce. Ve Skandinávii působí již od roku 2006.
Nový most mezi ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska je těsně před dokončením. Právě probíhá betonáž posledních spojovacích částí mostovky o délce 574 metrů. Dosud na ni stavbaři Metrostavu Norge spotřebovali šest tisíc kubíků betonu.
Tuneláři Metrostavu Norge uspěli na Islandu
Práce na stavbě mostu výrazně ovlivnilo počasí, rychlost větru v této části Norska přesahuje 120 kilometrů v hodině a oceánské vlny s výškou přes deset metrů stavbařům často komplikovaly zásobování i samotnou výstavbu. Nyní mostařům zbývá dokončit oba spojovací segmenty, betonáž říms a mostovka bude hotová. Prvních 25 metrů římsy už odstartovalo pohyb římsových vozíků, které most dotvarují do finální podoby.
„V průběhu stavby jsme se potýkali s náročným počasím a větry, narazili jsme na naprosto nevyhovující podloží, betonovat jsme museli s ohledem na střídání přílivu a odlivu. Nyní jsme zabetonovali poslední část viaduktu. Opět šlo o logisticky náročný manévr, kdy se beton musel transportovat potrubím od opěry a do výsuvné skruže – tato technologie se využívá právě pro rychlou výstavbu dlouhých mostů,“ popsal Matěj Novotný, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav Norge.
Valná hromada schválila vyplacení dividendy 55 korun za akcii.
Metrostavu se loni dařilo. Vydělal meziročně o polovinu více
Zprávy z firem
Projekt přinesl i řadu konstrukčních výzev. Pro výstavbu základů některých pilířů bylo nutné v moři vybudovat násyp umožňující práci i při přílivu. Během jeho budování stavbaři použili tzv. norné stěny, aby zabránili narušení flory na mořském dně. Při zakládání prvního pilíře využili prefabrikovaný armokoš a bednění, které se uložilo na podkladní beton připravený na mořském dně potápěči. Betonové prefabrikáty dalších tří základů, kdy každý vážil 340 tun, byly osazeny pomocí lodního jeřábu. Betonáž probíhala přímo v moři s využitím pontonu. Významnou operací byl také přesun přesuvné skruže z jednoho viaduktu na druhý – za pomoci pontonů a opět lodního jeřábu.
„Společnost Metrostav Norge spolupracuje na projektu s norským partnerem Bertelsen & Garpestad AS, který buduje navazující silniční úseky. Celková hodnota zakázky přesahuje miliardu korun. Dokončení mostu je plánováno na léto 2025, slavnostní otevření proběhne začátkem podzimu,“ uvedl Aleš Gothard, generální ředitel společnosti Metrostav Norge.
Předpjatý betonový most Nerlandsøybrua je kombinací designu a inženýrství. Most nahradí původní konstrukci z roku 1968, která již nevyhovuje současným nárokům na bezpečnost a dopravu. Součástí nové mostovky o šířce 11,5 metru bude i oddělená trasa pro pěší a cyklisty, která zajistí bezpečnější a efektivnější dopravu pro všechny uživatele.
Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.
OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
