Řeznické řemeslo upadá. Poctivou tlačenku válcují kuřata ze supermarketu, stýská si řezník
Řeznické řemeslo je v Česku téměř na vymření. Každý devátý řezník loni pověsil řemeslo na hřebík. Vyplývá to z dat Potravinářské komory. Na trhu chybí tisíce řezníků. A zájem mladých o učební obor je nicotný, zní od zaměstnavatelů i profesních organizací. Ani rostoucí platy na tom nic moc nemění.
Řezníků a uzenářů je aktuálně o sedmnáct procent méně než před sedmi lety. Ročně získá výuční list zhruba dvacet nových řezníků. I z dat Úřadů práce vyplývá, že o práci v řeznictví se téměř nikdo nový nezajímá.
Důvodů, proč řeznická profese mladé neláká, je celá řada. Od odporu k práci s masem po brzké vstávání. Řezníci totiž chodí do práce často i na čtvrtou hodinu ranní, začínají porcovat maso a připravovat obchod. „Mladí se na práci v řeznictví nechodí ptát vůbec. Vlastně se nezajímají ani ti zkušení. Najít vhodného kolegu je opravdu těžké. Hlavní bariérou podle mě je právě pracovní doba, která začíná velmi brzy ráno,” říká zaměstnankyně pražského řeznictví Herák, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Mít otevřenou hlavu nápadům vyplácí, zvlášť ve světě podnikání. Své o tom ví i Daniel Stříbrný, majitel rodinného řeznictví z Loun, který si ve svém obchodě všimnul dlouhých front, jež mu často odrazovaly další zákazníky. Díky zavedení bezobslužného systému plateb nyní šetří čas zákazníků i personálu. Zaplacení voňavých uzenin nebo čerstvého masa zde vyřídíte během chvilky a na pár kliknutí. Za budování pozitivního zákaznického zážitku si nyní dokonce prodejna zasloužila ocenění v rámci soutěže Visa Czech Top Shop.
Rodinné řeznictví z Loun překvapilo chytrým placením. Systém si pochvalují i senioři
Zprávy z firem
Řezníci z trhu práce zmizeli a nedokáže je přilákat ani rostoucí výše nabízených platů. Ta se podle údajů z pracovních portálů pohybuje mezi třiceti až padesáti tisíci. „Práci řezníka jsem dělal přes deset let, ale už mě ten stereotyp bourání a porcování masa ubíjel. Prostřednictvím úřadu práce jsem se proto rekvalifikoval na maséra. To mě bavilo, ale kvůli tomu, že covid naše fitko uzavřel, tak jsem se k řemeslu vrátil,” říká padesátník Jiří Šonka, který je nyní zaměstnaný v jednom z plzeňských soukromých řeznictví a říká, že byť je u nich maso i uzeniny o něco dražší než v supermarketech, tak se nákup u nich zákazníkům vyplatí. „Maso máme od prověřených dodavatelů a poctivou tlačenku, klobásu, jitrnici či sekanou opravdu potraviny ze supermarketu nenahradí.
Konkurence řetězců
Síla a s ní spojená cenová i platová politika maloobchodních řetězců je pro menší provozovny likvidační. Řetězec, který potřebuje nejvíce řezníků, je Kaufland, který má jako jediný v Česku vlastní masozávod v Modleticích u Prahy. Ten řezníky poptává stále. A nabízí jim nadstandardní benefity, náborový příspěvek, až třicet dní dovolené a plat od 33 do 38 tisíc. Přesto se poptávku nedaří uspokojit.
Mistr ze Střední odborné školy obchodu, řemesel a služeb Ústí nad Labem Jan Málek před časem uvedl, že je úbytek řezníků také spojený se změnou životního stylu na vesnicích. „Lidé už nemají doma v chlívku prasata a další zvířata. Dřív je měl doma prakticky každý. Zabijačky proto prakticky vymizely a řezníci nejsou tolik třeba,“ dodává Málek.
Zabíjačka je skvělý příklad hned několika stále trvajících gastronomických trendů: využití zvířete takřka beze zbytku a domácí výroba jídla, které je zvykem kupovat spíš průmyslově zpracované. A stále lze žasnout nad tím, jak je celý proces dokonale vymyšlený tak, aby se zvíře dokonale zužitkovalo. Je to ten největší respekt, jakého se pašík na konci své kariéry mohl dočkat. 
Tradiční zabíjačka nejsou jatka. Ukazuje, jak důmyslně uměli naši předci zužitkovat zvíře
Enjoy
Zaměstnavatelé se tak snaží přilákat novou generaci řezníků zlepšováním pracovních podmínek. „Naše firma nabízí dotované obědy, motivační příplatky, třináctý plat, penzijní připojištění a další benefity. Pro některé máme i podnikové ubytování,“ uvedla ve zprávě personální ředitelka společnosti Maso Uzeniny Polička Markéta Uttendorfská s tím, že podnik zajišťuje kompletní výrobní program od vlastní porážky až po výrobu uzeniny. Své produkty dodává do více než dvou tisíc maloobchodních prodejen, řeznictví, restaurací, jídelen i retailových společností.
Ceny potravin v loňském roce výrazně vzrostly. Přibývá proto zákazníků, kteří své nákupy směřují do obchodů, jejichž zboží je prošlé, nebo na hranici záruční doby. Lékaři ale varují, že právě u potravin není šetření doslova za každou cenu na místě. 
Potraviny za zlomek ceny? Ano, ale prošlé, nebo těsně před propadnutím záruky
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
