Umělá inteligence je velká věc. Co už umí a kam směřuje, odhalují experti

Jak změní umělá inteligence svět? Je chatovací nástroj ChatGPT opravdu takovou revolucí, jak by se nyní mohlo zdát? A může budoucí umělá inteligence (AI) získat vědomí, milovat nebo se dokonce mstít? Zeptali jsme se přímo u zdroje, těch, kteří se na jejím vývoji podílejí. V rámci seriálu Young Money Patrika Borýska přinášíme rozhovor s českými vědci, vývojáři a popularizátory AI Tomášem Mikolovem a Filipem Dvořákem. V Česku zřejmě není nikdo, kdo by této oblasti rozuměl víc než tihle dva. V Silicon Valley už je dobře znají. Oba založili startupy, které mají ambici posunout hranice možností umělé inteligence.

Zmínek o ChatGPT je plný internet. Chatovací bot vyvinutý společností OpenAI, který umí odpovídat na otázky a vytvářet texty, fascinuje širokou veřejnost. Zajímá mě, jak nástroj vnímáte z pozice expertů na umělou inteligenci?

Tomáš Mikolov: Z vědeckého pohledu je to velký neuronový jazykový model vytrénovaný na hodně datech. Není to tak přelomové, jak by si lidé mohli myslet. První jazykové modely stavěl už Claude Shannon, který zkoumal entropii psané angličtiny, to se psala polovina minulého století. Pak se toho chytli lidé jako Ray Solomonoff, který viděl potenciál v tom, že bychom mohli postavit AI na základě takového jazykového modelu.

V roce 2012 jsem na toto téma psal disertační práci, a víceméně od té doby se to začalo používat. Byl jsem s tím v USA – v Google Brainu i ve Facebooku. Skokové zlepšení Google Translate bylo postaveno právě na těch neuronových jazykových modelech. Dnes je v tom víc peněz, roste objem dat, ze kterých se model učí a je tak i jeho větší využití.

Filip Dvořák: ChatGPT je zajímavá iterace na metody přístupu k obsahu, který jsme jako lidi vyprodukovali za dobu naší existence. Všechny knihy, které byly napsané ve všech jazycích, všechny webové stránky, každé téma, nad kterým se někdo zamýšlel a publikoval, tak takový obsah je dnes dostupný a dá se k němu dostat skrze dobře mířené kombinace slov v dnešních vyhledávačích. ChatGPT je agregovaný pohled na tento obsah. Nenabízí konkrétní zdroj informace, ale statický přehled nad všemi zdroji informací. Je to zajímavý krok dopředu. Sám pozoruji, jak příjemnější a zábavnější je pracovat s jazykovým modelem pro vyhledávání a sumarizaci obsahu internetu, oproti vlastnímu vyhledávači.

Umělá inteligence nahradí rutinéra a za čas zřejmě pohne pracovním trhem

Enjoy

V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?

Josef Tuček

Přečíst článek

Další užitečný nástroj

Kde zejména najde ChatGPT využítí? 

TM: ChatGPT je trénovaný tak, aby se choval jako poradce. Když chci vědět, jaká je nejdelší řeka v Africe, dostanu odpověď, že Nil a k tomu informaci, kde pramení, kudy teče a jeho přesnou délku. Lidem se to líbí, je to populární, rychle se to rozšířilo. Hodně do toho zainvestoval Microsoft, v rámci jeho ekosystému tak může být řada zajímavých aplikací. Třeba právě okolo textu v případě vyhledávače Bing nebo v Office, tak i v doplňování kódu pro programátory. V budoucnu můžeme očekávat nový typ vyhledávače, který bude vytvářet unikátní obsah, nejspíše i personalizovaný. Vidím vícero zajímavých použití jazykových modelů v praxi.

FD: Dokážu si představit silné aplikace v podobě asistenta, který člověku pomáhá strukturovat dotazy, pomáhá mu zjednodušit triviální činnost, vyplnit omáčkou nějaký prostor, který je jasně ohraničený, často opakovatelný. Taková automatizace pro dobře prověřené cesty. Využití může najít třeba jako generátor pohádek či příběhů pro zábavní průmysl, tam by jeho využití bylo trefné. ChatGPT totiž může přispět k poutavosti příběhu, bude psán formou, která se bude lidem líbit, což je konečně to, na čem je ten model naučený. Coby lidstvo produkujeme takový obsah, který chceme konzumovat.

TM: Přidaná hodnota ChatGPT tu je, dnes lze vytvořit aplikace, které by před patnácti lety byly nemyslitelné. Oblast AI je plná velkých oznámení, měli jsme tu IBM, která vytvořila program, který porazil nejlepšího šachistu na světě, všichni od toho měli obrovské očekávání a zmizelo to jako pára nad hrncem. Byl tu i IBM Watson, který vyhrál soutěž Jeopardy (obdoba českého Riskuj - pozn. red.), velké PR kolem toho a nikam to také moc nevedlo.

U jazykových modelů jako ChatGPT jsem ale optimističtější. Vychází z mnohem jednodušší technologie, a tak možných použití je celá řada. Přijde mi super, že lidé nová využití nacházejí. OpenAI nicméně utratilo desítky až stovky milionů dolarů za natrénování toho modelu. Je za tím mnohem více lidské práce a méně inteligence, než se na první pohled zdá.

Když bychom tento nástroj přirovnali k člověku, jak si stojí?

TM: Aktuálně jej lze přirovnat k člověku s IQ 60, který strávil posledních deset tisíc let čtením knih a má skvělou paměť. Najednou nás to coby lidi překonává z hlediska znalostí. Je to skvělá databáze, která reflektuje znalosti z trénovacích dat. Na druhou stranu, některé úlohy to zvládá mnohem hůř, někde nad ním budou vítězit i pětileté děti. 

Věděl byste konkrétní příklad?

TM: Když máte tři jablka, dvě z nich sníte, a to poslední, červivé vyhodíte. Kolik vám jich zůstalo? Dítě s takovou úlohou nebude mít problém, ale pro jazykové modely je to mnohem těžší, než se na první pohled může zdát. Pokud takový příklad není nikde v trénovacích datech, tak se nejspíše spletou.

Jaké jsou nástrahy jazykových modelů? 

FD: S jazykovými modely může být snadné podlehnout zkreslení, kdy na základě pár rozumných odpovědí začne člověk dávat modelu větší důvěru, než si zaslouží. Vidím tam nebezpečí, když by se někdo snažil o faktografickou diagnostiku z jazykových modelů, ať už v medicíně, anebo libovolných procesů v průmyslu. Je třeba si uvědomit, že ten jazykový model vyplodí jen statisticky nejpravděpodobnější vysvětlení, nikoli logicky konzistentní vysvětlení.

Takže to není takový zázrak, jak se jeví?

TM: Je to podobné jako triky Davida Copperfielda. Iluze rozřízlého člověka přivádí lidi v úžas, když se ale dozvědí, že jsou to ve skutečnosti dva lidé ve dvou krabicích s vyčuhující půlkou těla, magie je pryč. Až lidé více pochopí, jak ChatGPT funguje, tak to bude prostě další užitečný nástroj jako Google, mobil nebo email. Tedy něco, co se nemusíme bát používat.

Umělá inteligence může nahradit polovinu pracovních míst. Ale změny si ani nevšimneme

Enjoy

Umělá inteligence může zefektivnit práci lidí, ale plně ji nenahradí. Vystřídat lidskou činnost může v případě opakovaných, rutinních úkolů. Přestože podle personalistů některé pracovní pozice v důsledku využití umělé inteligence postupem času vymizí, řada jiných vznikne. V příštích letech umělá inteligence podle personalistů zjednoduší některé úkony a bude práci lidí více doplňovat.

ČTK

Přečíst článek

V jakých oblastech se nástroje typu ChatGPT uplatní nejvíce?

TM: Vyhledávání. Do toho se teď bude hodně investovat. A pak chatboti a asistenti. Aby se člověk rychleji zorientoval třeba v nějakých právních či daňových otázkách, tam jsou potenciální příležitosti zjevné. Nebo i různí asistenti pro kreativní psaní, kteří nám neopraví jen pravopis, ale napíšou podle osnovy celý text. A také v herním průmyslu. Hry nebudou muset být předskriptované a při každém průchodu hrou tam může být něco jinak, a to relativně zajímavě.

Umělá inteligence mění svět

Jak partnerství s OpenAI pomůže Microsoftu? 

TM: Microsoft dohání dluhy z minulosti. Měl smůlu, že spoustu věcí kolem AI skoupil Google. Pak se do AI vložil i Facebook a Microsoft byl v pozadí, hrál druhé housle. Před pár lety zkoušel udělat vlastního chatbota. Chatbot se téměř okamžitě proměnil v rasistického trolla. Působilo to tehdy dost amatérsky. Teď se to ale může změnit. Díky partnerství s OpenAI by tak Microsoft mohl konečně konkurovat Googlu, který teď funguje spíše stylem kdo nic neudělá, nic nezkazí. I když je v Googlu řada úžasných inženýrů a vědců, těžko se tam prosazují nové nápady a myšlenky.

A co takový Apple?

TM: Do Applu chodili inženýři, kteří chtěli dělat něco praktického. Něco, co budou lidi používat. Plus je Apple skvěle platil. Microsoft dost ztrácel, i proto, že kdysi zavedl takzvaný stack ranking, kdy v každém týmu muselo být dvacet procent lidí povýšeno a dvacet procent vyhozeno. To vedlo k tomu, že lidé spolu v rámci týmů soupeřili a nespolupracovali. Navíc pracovníci, kteří dělali nejvíce práce a nejméně firemní politiky, takové to kamarádění se šéfem, tak odcházeli jako první. Pověst Microsoftu tak byla spíše korporátní. Jak taková firma může přilákat lidi, co dělají výzkum a inovace? Těžko. 

Je AI tou „next big thing”, která změní svět? 

TM: AI bylo a pořád ještě je next big thing. I když možná je to current big thing, současná velká věc, která už mění svět.

FD: Současná AI je stále ještě AI v úzkém smyslu - nezíská vědomí, nezamiluje se do vás a nenahradí psychoterapeuta.

Můžete popsat další slibné směry v AI, které nejsou založené na strojovém učení? 

FD: Zajímavým podoborem je takzvaná kompozitní AI. Zatímco strojové učení v posledním desetiletí bylo zaměřené a velmi efektivní v učení se spojitých problémů, učení se modelů pro nespojité problémy tolik výzkumné pozornosti nezískávalo, ačkoli většina problémů reálného světa má spojité i nespojité podproblémy. Teze kompozitní AI je, že musíme spojit celé portfolio AI technik, abychom mohli prakticky řešit problémy reálného světa, a kolem této teze jsme také založili vlastní firmu Filuta AI.

Co v AI ještě můžeme čekat nad rámec ChatGPT? 

TM: Řadu věcí. ChatGPT je dobře udělaná aplikace, ale ten opravdový zlom je v množství peněz, které se podařilo OpenAI na vývoj získat. Všude, kde je velké množství dat, můžeme očekávat v budoucnosti něco zajímavého.

Jedním z těch, kdo stojí za OpenAI, je i Elon Musk. Jaký na něj máte názor?

TM: Elon Musk mi přijde v mnoha ohledech dost kontroverzní člověk. Na jednu stranu dokáže řídit projekty, které mají úžasné výsledky. Na druhou stranu mi přijde velmi manipulativní.

FD: Jsem rád za jeho nadšení a investice do AI a průzkumu vesmíru.

Akcie Tesly znovu udělaly Muska nejbohatším člověkem planety

Leaders

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk se podle žebříčku miliardářů agentury Bloomberg znovu stal nejbohatším člověkem na světě. Pomohl mu k tomu letošní růst akcií Tesly. V prosinci Muska v čele žebříčku vystřídal francouzský podnikatel Bernard Arnault, spoluvlastník skupiny LVMH., která se věnuje prodeji luxusního zboží. Arnault je nyní podle tohoto žebříčku na druhém místě, v jiném žebříčku je stále první.

ČTK

Přečíst článek

Teď trochu filosoficky. Jak vnímáte lidské vědomí? A kde se podle vás bere? 

FD: Vnímám jej jako formu meta uvažování, uvažování sám o sobě a o svém uvažování. Sám se na svět dívám skrze dokazatelná fakta, to, co jsem schopen vysvětlit, v to mám důvěru, vše ostatní jsou hypotézy, a je potřeba s nimi tak pracovat. Ať již žijeme v simulaci, kde nějaký „Bůh” existuje, či ne, v konečném důsledku je to jedno, protože naše subjektivní realita zůstává stejná.

TM: Pro mě je vědomí emergentní jev (lze vysvětlit tak, že celek je víc, než pouhý součet jeho částí - pozn. red), který nastává v komplexních systémech. Určitou formu vědomí jako já mají jiní lidé a zvířata. I my jsme v podstatě zvířata, zapadáme do přírody. Není to stejné vědomí jako u zvířat, ale principiálně je podobné. 

Ono vědomí vytváří spolupráce mnoha buněk, ze kterých je složen náš mozek či tělo. Logicky mi vyplývá, že vědomí by měla mít i společenství jednotlivců. Právě spolupráce mnoha částic vytváří emergentní jevy. Podobně jako když mám jeden atom, tak z něj nikdy nevystavím pyramidu, trojúhelník, kruh, ale když jich mám sto, tak mohu najednou dělat nové věci a vytvářet komplexní struktury.

Pomocí technologií bude možné v budoucnu rozšířit naše smysly, paměť, inteligenci. Budeme mít pak úplně jiný pohled na svět, říká Tomáš Mikolov.

Co propojení umělé inteligence a vědomí?

TM: S AI bychom se mohli dostat na úplně jiné úrovně vědomí. 

Jak by to vypadalo?

TM: Těžké soudit, je to podobné, jako kdyby lidi ve středověku přemýšleli, jaké by to bylo doletět na Měsíc. Pomocí technologií bude možné v budoucnu rozšířit naše smysly, paměť, inteligenci. Budeme mít pak úplně jiný pohled na svět.

Viděli jste film Ex Machina? 

FD: V dnešní realitě by někdo té robotické ženě emoce musel naprogramovat, jejich nečekané rozvinutí v současnosti nepovažuji za možné. Skoro jako by si ten filmový programátor napsal vlastní smrt. Každopádně není na škodu se k AI systémům chovat slušně i v současnosti, třeba se někdy v budoucnu posuneme k silné AI, která si bude všechna příkoří pamatovat.

Uvědomí si tedy AI někdy v reálu samu sebe? 

TM: Ben Goertzel přišel s označením AGI, artificial general intelligence (všeobecná umělá inteligence, pozn.red.). Marvin Lee Minsky tomu říkal strong AI, silná AI. Lidé dělající strojové učení ovšem AGI komunitu neberou moc vážně.

Třeba ta známá robotka Sophie (humanoidní robot vyvinutý hongkongskou společností Hanson Robotics – pozn. red), to je spíš scam. Je to, jako bych si vzal Spejbla s Hurvínkem, tvrdil, že jde o humanoidy, dožadoval se na ně dalších peněz a usiloval o to, aby jim bylo uděleno občanství. Protože přesně tohle dělali v případě Sophie. S tím umělým vědomím, nemožné to není, pokud se tedy do té doby lidstvo samo nezničí. Myslím, že v západním science fiction máme zažité spíše negativní narativy o AI, která nás bude vraždit. Začalo to už u Čapka, pak Vesmírná odyssea, Terminátor a tak dále.

Každopádně není na škodu se k AI systémům chovat slušně i v současnosti, třeba se někdy v budoucnu posuneme k silné AI, která si bude všechna příkoří pamatovat, říká Filip Dvořák.

Terminátor jako vzor

Jak si stojí Evropa v AI oproti zbytku světa?

TM: V Evropě se řeší kolem AI spíš regulace a genderová vyváženost. Místo toho, abychom tu měli moderní průmysl využívající AI, tak peníze skončily někde v byrokracii. Čímž jsme si domácí AI průmysl v EU spíš potopili. Americe a Číně koukáme na záda, a k tomu se ještě Evropa regulacemi střílí do vlastní nohy. Když se podíváme na posledních deset patnáct let, kdo táhl v USA akciový trh nahoru? Byly to velké technologické firmy. Ty v Evropě nemáme. Čína si to uvědomila, ochránila si svůj trh, má své lokální firmy a funguje jim to.

Čemu vděčí za úspěch AI či obecně technologické firmy v USA?

TM: Jednak v USA mají silnou investorskou komunitu a také silné napojení na americkou vládu, která jim pomáhá. V Evropě nic takového nemáme, tady taková politická podpora není. Samozřejmě mají také funkční ekosystém v Silicon Valley, který desítky let budovali. Je tam velké množství zkušených lidí a investorů.

FD: Když jsem v roce 2016 byl v Palo Alto Research Center, Trump vydal exekutivní příkaz, že umělá inteligence je předmětem národního zájmu. To do AI podstatným způsobem zvýšilo příliv peněz na federální úrovni.

50 let od prvního volání mobilem. Od cihly až k čipu pod kůží, věští jeho otec

Enjoy

Před 50 lety se začala psát historie mobilních telefonů. První hovor z mobilu se uskutečnil 3. dubna 1973. Pochopitelně vzhledově - poměrně těžký a rozměrný aparát, kterému se říkalo cihla - ty dnešní nepřipomínal vůbec v ničem, ale definitivně změnil způsob, jakým telefonujeme. Budoucí mobily zas docela určitě budou vypadat jinak než ty dnešní. Čtyřiadevadesátiletý Marty Cooper, který je považován za otce mobilního telefonu, nedávno předpovídal, že budoucí generace budou mít telefonní zařízení „zapuštěná pod kůží uší“.

duk

Přečíst článek

Jaké zajímavé filmy o AI byste doporučili ke shlédnutí? 

TM: Líbil se mi Terminátor a původní Ghost in the Shell, ta stará japonská kreslená verze.

FD: Úžasný byl Moon, Infinity Chamber, Her a historické klasiky minulého tisíciletí jako Matrix a Terminátor.

Jaké knihy vás nejvíce ovlivnily? 

TM: 1984. Nakonec, i dnes je ve společnosti řada pokusů o to přepsat historii. Ostatně i trénovací data pro AI jsou modelována tak, aby více zastávala vybranou ideologii.

FD: Immune od Philippa Dettmera a Sex at Dawn od Christophera Ryana a Cacildy Jethé.

Kdo je podle vás v současnosti top inspirativní podnikatel?

TM: Možná je lepší vzory nemít. Všichni jsme nějací a nikdo není ideální. Když se budeme všichni inspirovat sociopatickými podvodníky, jak bude vypadat naše společnost? Třeba Muskova manipulace bitcoinovým trhem mi nepřijde jako příklad hodný následování. A je mi úplně jedno, kolik peněz na tom vydělal.

FD: Nemám konkrétní podnikatelský vzor, spíše kolekci principů - některé inspirované, jiné vybudované, jako jsou férové korektní jednání, etický byznys a win-win-win princip (firma-zákazník-lidstvo).

Jsme na prahu další kryptorevoluce? Sledujte nový seriál Young Money

Money

Mladé, nové a atraktivní projekty přitahují pozornost investorů. A právě na ně se bude zaměřovat seriál Young Money na newstream.cz. Každý týden vám budeme přinášet tematické články a rozhovory o startupech, technologiích, moderních investicích a kryptoměnách. 

Patrik Borýsek

Přečíst článek

Tomáš Mikolov

Odborník na umělou inteligenci, v minulosti pracoval pro technologické společnosti Google, Facebook nebo Microsoft. Nyní vede výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, zároveň buduje vlastní startup zaměřený na AI. Roku 2018 obdržel Cenu Neuron za excelenci ve vědě.

Filip Dvořák

Expert na umělou inteligenci, v minulosti pracoval jako výzkumník a vývojář pro Google a Microsoft. Později se podílel na řadě startupů zaměřených na AI v San Francisco Bay Area. Poslední z nich, ve kterém vedl vývoj umělé inteligence, Oqton, odkoupila firma 3D Systems za 4,2 miliardy korun. Po získání dvou doktorátů na MFF UK vedl výzkum a učil na univerzitě v Torontu, poté pracoval v Palo Alto Research Center. V září 2022 spoluzaložil startup Filuta AI zaměřující se na inteligentní automatizaci za pomoci kompozitní umělé inteligence. 

Sledujte seriál Young Money na newstream.cz, který se zaměřuje na mladé, nové a atraktivní projekty, jež přitahují pozornost investorů. Každý týden vám přinášíme tematické články a rozhovory o startupech, technologiích, moderních investicích a kryptoměnách.