Západní móda se snaží o udržitelnost, ale je to marné. Všechny válcuje levný čínský Shein
Před pár týdny zkrachovala švédská firma Renewcell, jeden z nejslibnějších start-upů v oblasti recyklace módy. Z textilního odpadu začal vyrábět surovinu pro nové tkaniny. Trh mu předpovídal velkou budoucnost, protože značky potřebují materiály jako Renewcell's, aby splnily přicházející nařízení o udržitelnosti. Odběratelem a podporovatelem Renewcellu byl například řetězec H&M. Ovšem i ten dnes svádí zápas o svoji budoucnost. Příčinou je čínský Shein, který jde proti proudu udržitelnosti.
Na jedné straně korporátní strategie západních značek reflektující trend udržitelnosti, na straně druhé neúprosný proud levné čínské produkce. Současná „sheinifikace“ trhu brzdí snahy vyrábět rychlou módu s menším dopadem na životní prostředí. Reagovat na růst společnosti Shein totiž znamená přijmout obchodní model, který je opakem udržitelnosti
Stejně jako jiné materiály, považované za udržitelnější, byl i produkt společnosti Renewcell dražší než konvenční alternativy. A vstoupil do zvlášť obtížného prostředí.
Módní průmysl se stále zmítá v postpandemickém poklesu poptávky, který je umocněn širší geopolitickou a ekonomickou nejistotou. Existuje jen minimum důkazů, že spotřebitelé jsou ochotni zaplatit víc za udržitelnější produkt. Navíc různé skandály greenwashingu oslabují argumentaci, že ekologické směřování je to pravé.
„Všechno se týká zelené prémie, která tam ale není,“ tvrdí Nicolaj Reffstrup, spoluzakladatel investičního fondu Look Up Ventures a dánské módní značky Ganni.
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Raději spálit, než dát do výprodeje. Módní domy řeší, kam s neprodanými kolekcemi
Zprávy z firem
Všudypřítomná "sheinifikace“
Základní strategií Sheinu je dodávat trendy na trh rychleji, flexibilněji a hlavně levně. Podle průzkumu BoF-McKinsey State of Fashion 2024 je průměrná cena Sheinu za kus 14 dolarů, což je o 46 procent méně než u H&M a o 61 procent méně než v Zaře.
Sheinu pomáhá postpandemická přebytečná kapacita v čínských továrnách, absence kamenných obchodů, stejně jako sofistikované plánování a používání levných syntetických látek na bázi fosilních paliv. Téměř dvě třetiny produktů Shein jsou vyrobeny z polyesteru odlupujícího se z mikroplastů, což je víc než dvojnásobek podílu nalezeného v kolekcích H&M a Zara.
Zatímco dělníci v čínských továrnách, daňové úřady, designéři a planeta ztrácejí, firmy rizikového kapitálu a suverénní investiční fondy oceňují větší návratnost. Shein zčásti vlastní společnosti rizikového kapitálu General Atlantic a Sequoia China a suverénní investiční fond Mubadala z Abú Zabí. Hlásí se na burzu a požaduje ocenění v desítkách miliard dolarů.
Největší prodejce rychlé módy na světě, španělská skupina Inditex, bojuje o udržení pozice. Aby ustála drtivou ofenzívu levné čínské konkurence v podobě Sheinu a Temu, rozšiřuje svoji diskontní značku Lefties. Ačkoli ta dosud nefiguruje ani mezi značkami Inditexu na jeho oficiálních webových stránkách, existuje Lefties už tři dekády. Zpočátku však fungovala jako obchod s outletovým zbožím své velké sestry Zary. Postupně se však z Lefties stala zbraň proti rychle expandujícímu Primarku a nyní i Sheinu.
Válka módních gigantů. Majitel Zary nasazuje proti Sheinu levný řetězec Lefties
Zprávy z firem
Nezdaněné balíčky
Vyhlídka na to, co by mohlo být kasovním trhákem, přitahuje přísnější kontrolu ze strany regulačních orgánů a investorů z veřejného trhu. Kromě ekologických a sociálních dopadů svého levného vysokorychlostního modelu těží Shein z daňové mezery. Ta osvobozuje miliony balíčků, které posílá přímo spotřebitelům, od dovozních cel uvalených na větší zásilky.
Loňská zpráva americké Sněmovny reprezentantů uvádí, že v roce 2022 značky H&M a Gap zaplatily 205 milionů dolarů a 700 milionů dolarů na dovozních clech, zatímco Shein za většinu svých zásilek neplatil nic.
Aktuální snahy francouzských zákonodárců prosadit návrh zákona, který by do roku 2030 uvalil na produkty rychlé módy „daň za hřích“ až do výše 10 eur za kus, se tak jeví jako z jiné planety. Byť jde o logickou protekcionistickou reakci na příval Sheinu a jemu podobných produktů.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
