Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Rozsáhlý výpadek proudu, který na konci dubna postihl Španělsko a Portugalsko, způsobil i vypojení mobilního signálu. Španělští a portugalští uživatelé mobilních sítí a internetu se proto během blackoutu obrátili na službu Starlink Elona Muska, protože ji výpadek nepostihl. Podle Financial Times vzrostlo využití satelitní komunikační služby Starlink o 35 procent oproti průměru poté, co v obou zemích vypadlo pokrytí mobilních sítí. V úterý 30. dubna pak bylo využití ve Španělsku dokonce o 60 procent vyšší než obvykle, protože lokální mobilní sítě měly problémy s obnovením provozu.
Údaje poskytla analytická společnost Ookla zabývající se přístupem k internetu, její zástupce Luke Kehoe odmítl sdělit přesné počty uživatelů. „Kvalita připojení přes Starlink poklesla, jak se k síti připojovalo více uživatelů, avšak služba během výpadku úplně nevypadla,“ dodal Kehoe. I když některé pozemní stanice Starlink ve Španělsku mohly ztratit spojení, připojení bylo stále možné přes stanice v jiných zemích, například v Itálii.
A jak to, že služba přežila blackout? Startlink je satelitní internetová služba vyvíjená a provozovaná společností SpaceX, kterou vlastní Elon Musk. Nabízí internetové připojení prakticky kdekoliv na světě – zejména v oblastech, kde je klasický internet pomalý, nespolehlivý nebo vůbec nedostupný. SpaceX vynáší na oběžnou dráhu tisíce malých satelitů (tzv. konstelace) na nízké oběžné dráze Země, kolem 550 kilometrů nad zemí.
Tyto satelity komunikují s pozemní stanicí Starlink - anténou, kterou si uživatel instaluje doma. Signál je přenášen mezi satelity a poté na anténu u zákazníka, bez nutnosti kabelového připojení. Tradiční operátoři namísto toho využívají pozemní infrastrukturu: mobilní vysílače (BTS), kabely, optické sítě a centrální ústředny. Mobilní telefon nebo modem komunikuje s nejbližší anténou, která je napojena na další síťovou infrastrukturu.
Záchrana to není
Financial Times upozorňuje, že Starlink není všespásné řešení - je totiž nepravděpodobné, že by satelitní pokrytí bylo natolik rozsáhlé, aby v budoucnu zajistilo služby pro miliony uživatelů během podobných výpadků. Uživatelé navíc museli mít v mobilních zařízeních dostatek baterie, aby se mohli ke Starlinku připojit, příjmu signálu brání také vysoké okolní budovy či kopce.
Tradiční mobilní pokrytí ve Španělsku a Portugalsku bylo výpadkem proudu výrazně narušeno, což vedlo ke kritice a výzvám na posílení španělské mobilní sítě, aby byla odolnější. Podle Ookla klesla konzistence sítě – ukazatel spolehlivosti služby – během pondělního odpoledne až na polovinu běžné úrovně. Tisíce mobilních antén po celé zemi byly vyřazeny z provozu a fungovaly pouze ty, které měly záložní napájení.
„Příliš mnoho lidí se snažilo připojit ke zbytku velice omezených zdrojů. Proto bylo tak obtížné dosáhnout stabilního připojení,“ vysvětlil Claudio Fiandrino z madridského institutu IMDEA Networks.
Společnost Vodafone España uvedla, že záložní generátory se spustily na 70 procentech jejích lokalit ve Španělsku při začátku výpadku, jenže mnoho oblastí zůstalo bez připojení. Konkurenční firma Telefónica oznámila, že během výpadku upřednostnil kritickou infrastrukturu jako záchranné složky a nemocnice prostřednictvím efektivního rozdělení zdrojů. Výpadek signálu na řadě míst trval od pondělí až do čtvrtka.
Kehoe uvedl, že Španělsko a Portugalsko nejsou výjimečné tím, že v jejich mobilní síti chybí významnější záložní bateriové generátory, podobně je na tom třeba Británie. Navíc prý španělské a portugalské telekomunikační společnosti fungují s velmi nízkými maržemi, protože ceny drží nízko. To ztěžuje investice do odolnosti sítě, třeba ve srovnání se severskými zeměmi, kde je průměrný výnos na uživatele vyšší a záložní systémy silnější. V Norsku musí operátoři financovat záložní bateriové napájení na dvě hodiny ve městech a čtyři hodiny na venkově. Austrálie zavedla dotace z veřejných prostředků, které operátorům umožňují vybavit některé odlehlé vysílací stanice bateriemi na 12 hodin.
Eutelsat a Jeff Bezos
V Evropě tedy roste tlak na operátory a vlády, aby posíllily odolnost svých mobilních sítí. A to ve chvíli, kdy je otázka pod politickým tlakem. Elon Musk chce během dvou let mít 12 tisíc družic na orbitu, jenže evropští představitelé se staví proti závislosti na jeho satelitech - Musk se skrze svá vyjádření na síti X nevybíravě vměšuje do politického dění v různých státech, takže politici mu nechtějí dávat další moc. Také prý hrozí, že Musk vypne satelitní připojení Ukrajině.
Evropským konkurentem Starlinku je francouzská firma Eutelsat a evropští lídři chtějí, aby vybudovala silného kontinentálního protihráče. Firma tento týden podle Bloombergu vyměnila nejvyšší vedení - Evu Berneke střídá zkušený telekomunikační manažer Jean-François Fallacher.
Musk má v satelitech ale i vnitřní konkurenci. Amazon zakladatele Jeffa Bezose, jenž vede vlastní kosmickou společnost Blue Origin, chce na oběžnou dráhu umístit celkem přes 3200 satelitů, které mají poskytovat rychlé a cenově dostupné internetové služby po celém světě. Společnost již pro svůj projekt Kuiper zakoupila desítky raketových startů od United Launch Alliance i Blue Origin. První satelity Bezos vyslal do vesmíru v dubnu.
Akcie francouzského provozovatele telekomunikačních satelitů Eutelsat za poslední týden poskočily o zhruba 300 procent. Investoři totiž spekulují, že Elon Musk vypne Ukrajině internet přes Starlink.
Lukáš Kovanda: Musk vypne Ukrajině Starlink, spekulují investoři. Akcie jeho evropského konkurenta raketově rostou
Trhy
Možná nastal čas, aby konzervativci začali odhazovat červené čepice. Trumpovský styl se před několika měsíci mohl jevit jako magnet na nespokojené voliče, nyní funguje spíše jako přítěž. Aktuálně to pocítil lídr australské opozice Peter Dutton, který neobhájil ani svůj poslanecký mandát. Stejně dopadl už i kanadský konzervativec Pierre Poilievre.
„Faktor Trump“ prohrává konzervativcům volby. Nyní zaúřadoval v Austrálii
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
