Blackout ve Španělsku „vymazal“ z tamní ekonomiky 400 milionů eur. Co ho způsobilo, je záhadou
Největší výpadek proudu v historii Španělska, který před týdnem postihl celý Pyrenejský poloostrov, pořádně zavařil tamní ekonomice. Agentura Bloomberg uvádí, že jev způsobil škodu za téměř 400 milionů eur, tedy skoro deset miliard korun.
Hodinový výpadek proudu způsobil pokles spotřebitelských výdajů o 34 procent, odhaduje finanční společnost CaixaBank, která se odvolává na data, založená na používání kreditních karet, online nákupů a výběrů z bankomatů. Tento pokles byl však v následujících dnech částečně kompenzován.
Miliony lidí bez elektřiny
Blackout, který postihl území na jihu Evropy, se stal 28. dubna. Začal kolem 12:30 místního času a bez elektřiny zůstalo asi 50 milionů lidí po celém Španělsku a Portugalsku. Do této chvíle není jasné, co obří výpadek proudu způsobilo. Podle španělského deníku El Economista kvůli tomu také vede spor energetická společnost Red Eléctrica (REE) a ministerstvo pro ekologickou transformaci. K výpadku podle mnohých expertů přispěl velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie ve Španělsku.
Společnost REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, už loni v květnu představila dokument, v němž navrhla aktualizovat bezpečnostní kritéria pro ochranu elektrické infrastruktury s ohledem na větší podíl obnovitelných energií. REE varovala, že v oblastech s vysokou koncentrací výroby z obnovitelných zdrojů by mohlo docházet k anomálnímu chování, co se týče ochrany systémů.
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Zprávy z firem
Ministerstvo pro ekologickou transformaci uvedlo, že tento dokument dostalo až letos v lednu, informovala místní média. Podle nich jsou dosavadní bezpečnostní kritéria pro elektrickou infrastrukturu z roku 1996 v případě pevniny a z roku 2011 v případě španělských ostrovů.
Ministerstvo tvrdí, že REE ve své zprávě navrhla, aby nové ochranné mechanismy byly zavedeny do pěti let, a uvedla, že „okamžité“ zavedení změn není potřeba a že reforma je nutná ve „střednědobém až dlouhodobém horizontu“.
Španělská televize La Sexta dnes informovala, že týden před blackoutem zaznamenala REE ve Španělsku výpadek způsobený kombinací incidentů, k nimž nikdy takto synchronně předtím nedošlo. Ale zatímco 22. dubna se systém podařilo stabilizovat za několik minut a výpadek elektřiny byl jen lokální, 28. dubna postihl blackout celý Pyrenejský poloostrov - tedy Španělsko i Portugalsko.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Lukáš Kovanda: Trest za nakupování od Rusů. Slovákům a Maďarům hrozí Trumpova devastační cla
Názory
Diskuze o obnovitelných zdrojích
Krátce po poledni 28. dubna se mimo jiné zastavily vlaky po celém Španělsku a metro v Madridu či v Barceloně, přestaly fungovat semafory na silnicích, zhasla světla v domech, obchodech, školách i továrnách. Ze zhruba padesáti procent se dodávky podařilo obnovit před půlnocí, 99 procent Pyrenejského poloostrova mělo elektřinu ale až ráno druhý den, kdy ale ještě řadu hodin přetrvávaly problémy v železniční dopravě.
Společnost Red Eléctrica druhý den po blackoutu na základě předběžného šetření vyloučila jako příčinu kybernetický útok, madridský soud ale zahájil vyšetřování, zda nešlo o útok na kritickou infrastrukturu. Událost také oživila debatu o obnovitelných zdrojích energie, jelikož sama REE poukázala na problém s výpadkem fotovoltaické výroby na jihozápadě země těsně před blackoutem. Opozice vládu kritizovala a vyzvala také, aby se nerušily jaderné elektrárny.
Španělsko patří ke světovým lídrům v obnovitelných zdrojích energie. Také v den blackoutu převažovala výroba energie z obnovitelných zdrojů a těsně před výpadkem ve 12:32 byl podíl této energie na momentální spotřebě kolem 70 procent, napsal minulý týden deník El País.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
