Blackout ve Španělsku „vymazal“ z tamní ekonomiky 400 milionů eur. Co ho způsobilo, je záhadou

Největší výpadek proudu v historii Španělska, který před týdnem postihl celý Pyrenejský poloostrov, pořádně zavařil tamní ekonomice. Agentura Bloomberg uvádí, že jev způsobil škodu za téměř 400 milionů eur, tedy skoro deset miliard korun.
Hodinový výpadek proudu způsobil pokles spotřebitelských výdajů o 34 procent, odhaduje finanční společnost CaixaBank, která se odvolává na data, založená na používání kreditních karet, online nákupů a výběrů z bankomatů. Tento pokles byl však v následujících dnech částečně kompenzován.
Miliony lidí bez elektřiny
Blackout, který postihl území na jihu Evropy, se stal 28. dubna. Začal kolem 12:30 místního času a bez elektřiny zůstalo asi 50 milionů lidí po celém Španělsku a Portugalsku. Do této chvíle není jasné, co obří výpadek proudu způsobilo. Podle španělského deníku El Economista kvůli tomu také vede spor energetická společnost Red Eléctrica (REE) a ministerstvo pro ekologickou transformaci. K výpadku podle mnohých expertů přispěl velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie ve Španělsku.
Společnost REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, už loni v květnu představila dokument, v němž navrhla aktualizovat bezpečnostní kritéria pro ochranu elektrické infrastruktury s ohledem na větší podíl obnovitelných energií. REE varovala, že v oblastech s vysokou koncentrací výroby z obnovitelných zdrojů by mohlo docházet k anomálnímu chování, co se týče ochrany systémů.
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Zprávy z firem
Ministerstvo pro ekologickou transformaci uvedlo, že tento dokument dostalo až letos v lednu, informovala místní média. Podle nich jsou dosavadní bezpečnostní kritéria pro elektrickou infrastrukturu z roku 1996 v případě pevniny a z roku 2011 v případě španělských ostrovů.
Ministerstvo tvrdí, že REE ve své zprávě navrhla, aby nové ochranné mechanismy byly zavedeny do pěti let, a uvedla, že „okamžité“ zavedení změn není potřeba a že reforma je nutná ve „střednědobém až dlouhodobém horizontu“.
Španělská televize La Sexta dnes informovala, že týden před blackoutem zaznamenala REE ve Španělsku výpadek způsobený kombinací incidentů, k nimž nikdy takto synchronně předtím nedošlo. Ale zatímco 22. dubna se systém podařilo stabilizovat za několik minut a výpadek elektřiny byl jen lokální, 28. dubna postihl blackout celý Pyrenejský poloostrov - tedy Španělsko i Portugalsko.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Lukáš Kovanda: Trest za nakupování od Rusů. Slovákům a Maďarům hrozí Trumpova devastační cla
Názory
Diskuze o obnovitelných zdrojích
Krátce po poledni 28. dubna se mimo jiné zastavily vlaky po celém Španělsku a metro v Madridu či v Barceloně, přestaly fungovat semafory na silnicích, zhasla světla v domech, obchodech, školách i továrnách. Ze zhruba padesáti procent se dodávky podařilo obnovit před půlnocí, 99 procent Pyrenejského poloostrova mělo elektřinu ale až ráno druhý den, kdy ale ještě řadu hodin přetrvávaly problémy v železniční dopravě.
Společnost Red Eléctrica druhý den po blackoutu na základě předběžného šetření vyloučila jako příčinu kybernetický útok, madridský soud ale zahájil vyšetřování, zda nešlo o útok na kritickou infrastrukturu. Událost také oživila debatu o obnovitelných zdrojích energie, jelikož sama REE poukázala na problém s výpadkem fotovoltaické výroby na jihozápadě země těsně před blackoutem. Opozice vládu kritizovala a vyzvala také, aby se nerušily jaderné elektrárny.
Španělsko patří ke světovým lídrům v obnovitelných zdrojích energie. Také v den blackoutu převažovala výroba energie z obnovitelných zdrojů a těsně před výpadkem ve 12:32 byl podíl této energie na momentální spotřebě kolem 70 procent, napsal minulý týden deník El País.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.