Blackout ve Španělsku „vymazal“ z tamní ekonomiky 400 milionů eur. Co ho způsobilo, je záhadou
Největší výpadek proudu v historii Španělska, který před týdnem postihl celý Pyrenejský poloostrov, pořádně zavařil tamní ekonomice. Agentura Bloomberg uvádí, že jev způsobil škodu za téměř 400 milionů eur, tedy skoro deset miliard korun.
Hodinový výpadek proudu způsobil pokles spotřebitelských výdajů o 34 procent, odhaduje finanční společnost CaixaBank, která se odvolává na data, založená na používání kreditních karet, online nákupů a výběrů z bankomatů. Tento pokles byl však v následujících dnech částečně kompenzován.
Miliony lidí bez elektřiny
Blackout, který postihl území na jihu Evropy, se stal 28. dubna. Začal kolem 12:30 místního času a bez elektřiny zůstalo asi 50 milionů lidí po celém Španělsku a Portugalsku. Do této chvíle není jasné, co obří výpadek proudu způsobilo. Podle španělského deníku El Economista kvůli tomu také vede spor energetická společnost Red Eléctrica (REE) a ministerstvo pro ekologickou transformaci. K výpadku podle mnohých expertů přispěl velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie ve Španělsku.
Společnost REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, už loni v květnu představila dokument, v němž navrhla aktualizovat bezpečnostní kritéria pro ochranu elektrické infrastruktury s ohledem na větší podíl obnovitelných energií. REE varovala, že v oblastech s vysokou koncentrací výroby z obnovitelných zdrojů by mohlo docházet k anomálnímu chování, co se týče ochrany systémů.
Politika nás nezajímá, vzkázali Evropě Španělé a Portugalci. Kvůli blackoutům vykoupili starlinky Elona Muska. Ve chvíli, kdy Evropa se chce od jeho satelitů odpojit.
Lidé se bojí black-outů. Vykupují Muskovy starlinky
Zprávy z firem
Ministerstvo pro ekologickou transformaci uvedlo, že tento dokument dostalo až letos v lednu, informovala místní média. Podle nich jsou dosavadní bezpečnostní kritéria pro elektrickou infrastrukturu z roku 1996 v případě pevniny a z roku 2011 v případě španělských ostrovů.
Ministerstvo tvrdí, že REE ve své zprávě navrhla, aby nové ochranné mechanismy byly zavedeny do pěti let, a uvedla, že „okamžité“ zavedení změn není potřeba a že reforma je nutná ve „střednědobém až dlouhodobém horizontu“.
Španělská televize La Sexta dnes informovala, že týden před blackoutem zaznamenala REE ve Španělsku výpadek způsobený kombinací incidentů, k nimž nikdy takto synchronně předtím nedošlo. Ale zatímco 22. dubna se systém podařilo stabilizovat za několik minut a výpadek elektřiny byl jen lokální, 28. dubna postihl blackout celý Pyrenejský poloostrov - tedy Španělsko i Portugalsko.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Lukáš Kovanda: Trest za nakupování od Rusů. Slovákům a Maďarům hrozí Trumpova devastační cla
Názory
Diskuze o obnovitelných zdrojích
Krátce po poledni 28. dubna se mimo jiné zastavily vlaky po celém Španělsku a metro v Madridu či v Barceloně, přestaly fungovat semafory na silnicích, zhasla světla v domech, obchodech, školách i továrnách. Ze zhruba padesáti procent se dodávky podařilo obnovit před půlnocí, 99 procent Pyrenejského poloostrova mělo elektřinu ale až ráno druhý den, kdy ale ještě řadu hodin přetrvávaly problémy v železniční dopravě.
Společnost Red Eléctrica druhý den po blackoutu na základě předběžného šetření vyloučila jako příčinu kybernetický útok, madridský soud ale zahájil vyšetřování, zda nešlo o útok na kritickou infrastrukturu. Událost také oživila debatu o obnovitelných zdrojích energie, jelikož sama REE poukázala na problém s výpadkem fotovoltaické výroby na jihozápadě země těsně před blackoutem. Opozice vládu kritizovala a vyzvala také, aby se nerušily jaderné elektrárny.
Španělsko patří ke světovým lídrům v obnovitelných zdrojích energie. Také v den blackoutu převažovala výroba energie z obnovitelných zdrojů a těsně před výpadkem ve 12:32 byl podíl této energie na momentální spotřebě kolem 70 procent, napsal minulý týden deník El País.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
