Státní podnik Lesy České republiky výrazně zlepšil své hospodaření. Za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšil meziročně hrubý zisk o 13 procent na 4,36 miliardy korun. K růstu přispěly především vyšší tržby z prodeje dřeva, rostoucí těžba i nižší náklady na pěstební činnost.
Lesy České republiky zaznamenaly v letošním roce velmi dobré ekonomické výsledky. Hrubý zisk za první tři čtvrtletí dosáhl 4,36 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 13 procent. Pozitivní vývoj hospodaření je úzce spojen především s vývojem na trhu se dřevem.
Podnik meziročně zvýšil těžbu dřeva o pět procent na celkových 6,2 milionu metrů krychlových. Vyšší objem vytěžené suroviny se promítl i do tržeb – tržby za vlastní výrobky a služby vzrostly o desetinu na 12,04 miliardy korun.
„Zvýšení tržeb bylo dané především vyššími tržbami z prodeje dříví v souvislosti s jeho lepším zpeněžením a trvající vysokou poptávkou po jehličnatých sortimentech,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Právě stabilní zájem odběratelů o jehličnaté dřevo patří podle ní mezi klíčové faktory letošního úspěchu.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek, v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Na růstu zisku se ale nepodílely pouze vyšší příjmy. Pozitivní vliv měly také nižší náklady na pěstební činnost, které v minulých letech výrazně zatěžovaly hospodaření zejména v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Podnik navíc zaznamenal vyšší zisk z prodeje a pronájmu majetku a rostoucí výnosy z prodeje ostatních výrobků a služeb.
Lesy České republiky spravují téměř polovinu všech lesů v zemi, a jejich hospodaření tak významně ovlivňuje nejen lesnický sektor, ale i státní rozpočet. Letošní výsledky naznačují stabilizaci podniku po náročném období spojeném s kalamitami a potvrzují, že vývoj na trhu se dřevem zůstává pro státního správce lesů příznivý.
Stát prodává paláce i bunkry. Zatímco o řopíky je zájem, zámek Štiřín kupce nenašel
Palác Broadway se v elektronické aukci státu prodal za téměř 878 milionů korun. Naopak zámecký areál Štiřín u Prahy zůstává bez kupce i po opakovaném snižování vyvolávací ceny. O řopících nemluvě, ty se prodají pokaždé.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Lesy v lese. Chystá se největší dřevostavba v Česku
Síť reprodukčních klinik FutureLife z portfolia Babišova investičního holdingu Hartenberg se rozrůstá o další centra asistované reprodukce v zahraničí, konkrétně v Rumunsku a Itálii.
Skupina FutureLife, zaměřená na asistovanou reprodukci, pokračuje v zahraniční expanzi. Nově koupila kliniky Atentica Fertility Clinic se sídlem v rumunském městě Iași, píše server e15.cz. A zároveň převzala centrum asistované reprodukce Milano Fertility Clinic v itálském Miláně, o čemž firma informovala na svém webu.
Díky akvizici Atentica se síť FutureLife v Rumunsku rozrostla na tři kliniky reprodukční medicíny a tři embryologické laboratoře. Skupina se tím podle svého vedení stala jedničkou na rumunském trhu.
„Stali jsme se díky této akvizici jedničkou na rumunském trhu. Společnost Atentica Fertility Clinic má navíc slušný růstový potenciál. Nedávno dokončila novou velkou kliniku, což jí umožní rychlejší rozvoj,“ uvedl šéf a minoritní společník skupiny Hartenberg Jozef Janov.
Klinika s růstem a vysokou marží
Atentica Fertility Clinic byla založena v roce 2006 a o tři roky později otevřela první centrum asistované reprodukce ve východní části Rumunska. Klinika zaměstnává přibližně 30 lidí. Podle serveru e15.cz dosáhla loni obratu zhruba 80 milionů korun a hrubého provozního zisku EBITDA okolo 20 milionů korun.
Expanze FutureLife v Rumunsku začala už v roce 2019 akvizicí prémiové kliniky Gynera v Bukurešti. Dalším krokem bylo převzetí kliniky Gynatal v Temešváru v listopadu 2024. Součástí rumunské sítě je také genetická laboratoř CytoGenomic Medical Laboratory v Bukurešti.
Posílení pozice v jižní Evropě
Současně FutureLife převzala i italskou Milano Fertility Clinic. Podle společnosti má tato akvizice posílit pozici skupiny v jižní Evropě a umožnit užší spolupráci s dalšími klinikami ve Španělsku a Itálii, mezi které patří například Institut Marquès, FIV Valencia či Fertility Madrid.
„Akvizice umožní intenzivnější sdílení know-how, harmonizaci postupů a rozšíření nabídky pro pacienty napříč skupinou,“ uvedla FutureLife.
Evropská expanze s českým kapitálem
FutureLife dnes provozuje zhruba 60 klinik v 16 zemích a zaměstnává více než 2100 odborníků. Ročně provede přes 77 tisíc cyklů umělého oplodnění a od roku 1991 pomohly kliniky skupiny na svět více než 166 tisícům dětí. O pozici evropské jedničky skupina soupeří především se španělským konkurentem IVIRMA.
Majoritním vlastníkem FutureLife je investiční holding Hartenberg Holding, který spravuje investice premiéra Andrej Babiš. Menšinový podíl ve skupině drží britský fond CVC Capital Partners.
V Hartenbergu drží Babiš prostřednictvím firmy SynBiol podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Jozef Janov a zbytek připadá šéfovi akvizic holdingu Agrofert Liboru Němečkovi. Jak Babiš naloží se skupinou Hartenberg v souvislosti s přípravou svěřenského fondu RSVP Trust, zatím neoznámil.
Související
Babišův Hartenberg roste. Tržby překročily deset miliard
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabídne několik ukázek. V první se Ondráčka věnuje největší kauze minulé vlády před problémem s bitcoiny, tedy Dozimetru.
Dozimetr: Anatomie kopčních metastází v pražské politice
Posuňme se do roku 2019 a vypuknutí kauzy Dozimetr, samozřejmě v pražském dopravním podniku, kde jinde. Kauza Dozimetr je jedním z nejvýraznějších symbolů systémového selhání v české komunální politice posledních let. Ačkoliv policie zasáhla až v roce 2022, samotné praktiky, které vyplavaly na povrch, mají kořeny hluboko. Dozimetr není jen případ jednotlivců, ale ukazuje, jak hluboko prorostly klientelismus a zákulisní vlivové sítě do fungování veřejných institucí, v tomto případě Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Vyšetřování vedlo k zatčení jedenácti lidí, včetně tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka ze STAN a údajné hlavy skupiny Michala Redla. Obvinění se týkají ovlivňování veřejných zakázek, uplácení, vyvádění majetku z DPP a pokusů o získávání obrovských úplatků za developerské projekty. Jeden z nejvýraznějších se týkal oblasti Nových Holešovic, kde Redlova skupina podle výpovědí požadovala po developerské firmě Karlín Group pět milionů korun, později dokonce částku desetkrát vyšší. Pokud by úplatek nebyl zaplacen, měl být projekt zastaven.
David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká
Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.
Tehdejší předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha sobě) věc oznámil policii, i když je třeba říct, že za situaci nesl přímou politickou odpovědnost. Ve výpovědích se objevuje i jméno europoslance Stanislava Polčáka (STAN), který s Redlovou rodinou trávil dovolené a byl v čilém kontaktu přes šifrované aplikace. V kauze vystupuje jen jako svědek. V případu figurují i podezřelá úmrtí. Vše má silně toxický přesah nejen pro pražskou politiku, ale zejména pro hnutí STAN, které se profilovalo jako síla s důrazem na transparentnost a moderní správu věcí veřejných.
Dozimetr ale není jen o jedné zkažené buňce v organismu. Je to ukázka, jak snadno se systém, kde schází tvrdé institucionální pojistky, stává rukojmím dobře zorganizovaných mafiózních skupin. A právě přes tento případ by se měl veřejný zájem znovu vrátit k otázce: jak je možné, že do tak důležité firmy, jakou je dopravní podnik města milionové metropole, tak snadno pronikla skupina s jasným cílem obohatit se na úkor veřejných prostředků a ovládnout tok investic? Kauza teprve půjde k soudu a některé informace ještě čekají na prověření. Už teď je ale jasné, že její důsledky přesáhly hranice trestního práva.
Nakladatelství Práh, užito se svolením
Zatýkání v DPP, dokolečka stále vpřed
Posuňme se do současnosti, rok 2024 přinesl do pražské politiky tradiční a známý leitmotiv. Krizové události v dopravním podniku tentokrát vyústily v zatýkání členů představenstva, odvolání generálního ředitele Petra Witowského a rozpad důvěry v projekt metra D. Opět se ukazuje, že dopravní podnik není dlouhodobě politicky zvládnutý. Zadržení vysokých manažerů včetně lidí přímo zapojených do výstavby metra D vzbuzuje otázky, nakolik fungují kontrolní mechanismy uvnitř města.
Stejně důležité ale je, kdo za tento stav nese politickou odpovědnost. Ačkoliv se Zdeněk Hřib po volbách 2022 posunul z postu primátora na radního pro dopravu, je přímo odpovědný za vedení dopravního podniku i za projekt metra D, který označoval za svou osobní prioritu. Hřib čelí kritice, že personální řízení DPP přenechal v praxi koaličním dohodám a neprověřeným lidem, a to bez odpovídající kontroly nebo garancí. Odvolání ředitele Witowského přišlo pozdě, až po zásahu orgánů činných v trestním řízení.
Česko potřebuje moderní státní aparát pro 21. století. Nová vláda — stejně jako každá před ní i po ní — má před sebou téma efektivity státu. Kdo dokáže udělat reálné kroky tímto směrem, získá politické body; téma v Česku leží ladem. Návrh programového prohlášení rodící se vlády v tomto směru mnoho konkrétního nepřináší. Chce to méně prezentací, méně komisí, méně chaosu a více skutečného řízení státu.
Náměstek pro dopravu Hřib je už několik let předsedou dozorčí rady DPP. Je nepochybné, že nese hlavní politickou odpovědnost za to, co se v podniku děje. Piráti mají DPP podle koaličních dohod na starosti. Hřib po zátahu policie naskočil na klasickou mantru krizové komunikace. Do všech médií důrazně zopakoval, že on vše dělal dobře a teď rezolutně volá po padání hlav, tedy po odvolání generálního ředitele Witowského. Opakoval floskule o padni komu padni.
Podle mě není sporu, že Witowski musel jít, neměl tam být už dávno. Když začala kauza Dozimetr, odvedli mu v poutech kolegy v představenstvu, a on přesto ve funkci záhadně zůstal. Buď nevěděl, co se mu ve firmě děje, a pak by měl být odvolán pro neschopnost, anebo věděl a nechal si firmu pod rukama rozkrádat, a proto by měl jít také. To bychom však nebyli v Praze a její klíčové městské společnosti, tam manažer naopak dostával i další roky tučné bonusy. To celé však nezbavuje politické odpovědnosti za podnik právě Hřiba.
STAN šoupe nohama, SPOLU mlčí
STAN je pořád členem vládní koalice na magistrátu, ale teď pochopitelně jen mlčí a šoupe nohama, protože kauza Dozimetr jde hlavně za nimi. A SPOLU i ODS jsou rády, že se to tentokrát týká někoho jiného. Jenže samozřejmě spoluřídí město, takže to je i jejich problém. A dnes opoziční Praha sobě před pár lety sama Witowského vybrala a přivedl ho Scheinherr jako tehdejší předseda dozorčí rady DPP, takže tohle politické rozhodnutí jde výrazně i za nimi.
ODS v Praze trpí personální vyprázdněností, je to strana bez energie, kde dominuje pár stárnoucích postav, které jen opakují staré fráze.
Primátor Svoboda je dnes bohužel politik minulosti, jenž působí zcela odtrženě od reality. Reálně město nikdo neřídí, ODS a Piráti se hádají, uvnitř stran probíhají zákulisní boje, STAN se jen veze, TOP 09 se v Praze smrskla na nástroj pro přežití Jiřího Pospíšila a ANO s Prahou sobě předstírají, že za nic nemohou, ačkoliv byly součástí minulých koalic.
Kauza Česko: Potřebujeme Druhou polistopadovou republiku
„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.
Městské firmy a vyčerpaný model corporate governance
U tohoto problému je nutné dovysvětlit, v čem je systémová chyba, která k těm kauzám vede. Společnosti vlastněné městy a jejich efektivita zásadním způsobem ovlivňují kvalitu života lidí. Zajišťují ve městech klíčové služby, hromadnou dopravu, vodu, teplo, osvětlení ulic, opravy cest a chodníků, svoz odpadků a mnohem víc. Pro kontext, městských firem máme celkově v republice několik set a radnice v nich mají pod sebou stovky miliard aktiv, což je obrovský majetek. Jsou to místně významní zaměstnavatelé, pracují s obřími dotacemi, zadávají tisíce zakázek. Dopravní podniky, vodárny, teplárny, technické správy komunikací, správy bytových fondů, podílníci ve sportovních klubech (vlastnictví hal a stadionů), nemocnice a zdravotnická zařízení, někde i hotely nebo ubytovací zařízení, to všechno města po republice vlastní a provozují.
Model corporate governance městských firem (systémový způsob jejich řízení) se vyčerpal a nefunguje, důraz na zásadní roli dozorčí rady se v českých komunálních podmínkách zvrhl v orgie neodpovědnosti, alibismu a špatného managementu. To se netýká zdaleka jen Prahy, ale všech měst a krajů. Firmy reálně vlastnicky nikdo neřídí, nemají zadání od majitele (města), jedou samospádem, za fungování a hospodaření městských firem neručí prakticky nikdo. Strategické projekty drhnou, operativu si řídí management, který primárně drží pozice (obvykle docela lukrativní) přes ovládnutí odborářů v dozorčích radách. Rád bych otevřel debatu o tom, jak změnit motivace, odpovědnost a povinnosti představenstva, dozorčích rad a majitelů, aby městské firmy nebyly pořád těmi zmiňovanými krmelci.
