Je po kůrovci. Lesům ČR loni kvůli nižší těžbě dřeva klesl čistý zisk o čtvrtinu
Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni klesl čistý zisk o 24 procent na 3,84 miliardy korun z 5,03 miliardy korun v roce 2022. Hlavním důvodem poklesu zisku bylo snížení těžby dřeva po odeznění kůrovcové kalamity. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.
Lesy ČR se loni vrátily k hospodaření, které neovlivňuje kalamita s vysoce nadprůměrnými těžbami dřeva. Loni podnik s koncem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o 15 procent na 7,8 milionu metrů krychlových z 9,2 milionu v roce 2022. Těžba se tak po pěti letech dostala na úroveň před kůrovcovou kalamitou, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018.
S ohledem na nižší těžby podnik hodnotí loňské hospodaření jako úspěšné. „Logicky meziročně klesly tržby a výzvou bylo udržet podnik v dobré ekonomické kondici. To se jednoznačně podařilo. Do státního rozpočtu jsme odvedli 3,5 miliardy korun a vytvořili finanční rezervy, zejména na pěstební činnost v celkové výši 3,99 miliardy korun,” uvedl generální ředitel LČR Dalibor Šafařík.
Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.
Dalibor Martínek: Evropa prostě musí zkolabovat. Když se oteplováním zabývají soudy
Názory
Ubývá holin
Prioritou podniku, který má 3800 zaměstnanců, zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik vložil do pěstební činnosti 3,91 miliardy korun, zalesnil 17 200 hektarů a vysázel téměř 69 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2022, kdy zalesnil 20 300 hektarů a vysázel přibližně 81 milionů stromků. S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin, které mají lesníci zalesnit. Podnik se více zaměřil na přirozenou obnovu, jejíž podíl na zalesnění vzrostl na jednu třetinu.
Aby obnovované lesy neničila přemnožená zvěř, přistoupily loni Lesy ČR ke změnám v pronájmu honiteb. „Po detailní analýze stavu spravovaných lesů jsme v roce 2023 převzali čtvrtinu výměry našich honiteb do vlastní režie s cílem snížit počty přemnožené zvěře, zejména spárkaté. Tím klesnou i naše náklady spojené s ochranou lesa. Pozitivní výsledky vidíme už nyní, ale zcela zřejmé budou do tří let,” uvedl Šafařík.
Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 45 procent na 1,62 milionu metrů krychlových z 2,97 milionu metru krychlových v roce 2022 a 5,6 milionu metrů krychlových v roce 2021. Letos podnik objem kůrovcové těžby odhaduje na 1,25 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Dalibor Martínek: Škodnou českých lesů nejsou srny, ale nepozorní myslivci
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
