Je po kůrovci. Lesům ČR loni kvůli nižší těžbě dřeva klesl čistý zisk o čtvrtinu
Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni klesl čistý zisk o 24 procent na 3,84 miliardy korun z 5,03 miliardy korun v roce 2022. Hlavním důvodem poklesu zisku bylo snížení těžby dřeva po odeznění kůrovcové kalamity. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.
Lesy ČR se loni vrátily k hospodaření, které neovlivňuje kalamita s vysoce nadprůměrnými těžbami dřeva. Loni podnik s koncem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o 15 procent na 7,8 milionu metrů krychlových z 9,2 milionu v roce 2022. Těžba se tak po pěti letech dostala na úroveň před kůrovcovou kalamitou, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018.
S ohledem na nižší těžby podnik hodnotí loňské hospodaření jako úspěšné. „Logicky meziročně klesly tržby a výzvou bylo udržet podnik v dobré ekonomické kondici. To se jednoznačně podařilo. Do státního rozpočtu jsme odvedli 3,5 miliardy korun a vytvořili finanční rezervy, zejména na pěstební činnost v celkové výši 3,99 miliardy korun,” uvedl generální ředitel LČR Dalibor Šafařík.
Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.
Dalibor Martínek: Evropa prostě musí zkolabovat. Když se oteplováním zabývají soudy
Názory
Ubývá holin
Prioritou podniku, který má 3800 zaměstnanců, zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik vložil do pěstební činnosti 3,91 miliardy korun, zalesnil 17 200 hektarů a vysázel téměř 69 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2022, kdy zalesnil 20 300 hektarů a vysázel přibližně 81 milionů stromků. S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin, které mají lesníci zalesnit. Podnik se více zaměřil na přirozenou obnovu, jejíž podíl na zalesnění vzrostl na jednu třetinu.
Aby obnovované lesy neničila přemnožená zvěř, přistoupily loni Lesy ČR ke změnám v pronájmu honiteb. „Po detailní analýze stavu spravovaných lesů jsme v roce 2023 převzali čtvrtinu výměry našich honiteb do vlastní režie s cílem snížit počty přemnožené zvěře, zejména spárkaté. Tím klesnou i naše náklady spojené s ochranou lesa. Pozitivní výsledky vidíme už nyní, ale zcela zřejmé budou do tří let,” uvedl Šafařík.
Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 45 procent na 1,62 milionu metrů krychlových z 2,97 milionu metru krychlových v roce 2022 a 5,6 milionu metrů krychlových v roce 2021. Letos podnik objem kůrovcové těžby odhaduje na 1,25 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Dalibor Martínek: Škodnou českých lesů nejsou srny, ale nepozorní myslivci
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
