Kyberbezpečnost v bankovnictví – jak moderní technologie chrání naše finance?
Bankovní kyberbezpečnost je oblast, která zahrnuje ochranu citlivých finančních dat i prevenci proti sofistikovaným taktikám podvodníků. Aby banky klientům zajistily bezpečnost, musí se neustále adaptovat na nové hrozby.
Rozvoj technologií jde stále vpřed. Stranou v tomto ohledu nezůstává ani bankovní sektor. To bankám přináší možnost práce s nejnovějšími digitálními řešeními, které klientům zefektivňují služby. Na druhé straně ale s nimi do popředí vstupují také kyberbezpečnostní rizika. Přestože je finanční sektor v ČR obecně bezpečný, za loňský rok lze dle dostupných dat vidět nárůst kybernetických incidentů. Banky proto do ochrany dat investují nemalé prostředky.
„Ochrana klientských dat a financí je pro nás klíčová. Eliminaci rizik řešíme do jisté míry interně, ale spolupracujeme i s dodavateli, kteří nabízí specializované platformy a čerpáme od nich i další potřebné know-how,“ vysvětluje Petra Horová, Tribe Lead for IT Risk Solutions z České spořitelny, která v bance vede IT útvar pečující o aplikace sloužící risk managementu.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte
Zprávy z firem
Česká spořitelna jako největší česká banka, která se stará o více jak 4,6 miliony klientů, nastavila lidské, ale i systémové procesy tak, aby mohla případné kybernetické hrozby včas eliminovat. Do hry vstupují nové technologie a nástroje, jako je strojové učení nebo AI, které pomáhají automatizovat procesy, nastavit správná pravidla, ale také analyzovat velké objemy dat, rychle identifikovat nestandardní jevy a upozornit na potenciální rizika. Kontinuálně jsou vyhodnocovány jednotlivé alerty, které by mohly znamenat probíhající útok na prostředky klientů.
S digitalizací a zvyšujícími se nároky na zabezpečení také banka v minulosti upustila od tradičního zabezpečení sítí a uplatňuje přístup Zero Trust. „Zero Trust jasně definuje, kdo a v jaké části procesu má k datům přístup. Síť je v rámci banky rozdělena na segmenty, které omezují útoky v případě, že by útočníci pronikli zabezpečením,“ vysvětluje Petra Horová.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Richard Kadlčák: Uměle vytvořit lidskou DNA už není sci-fi. Dopady jsou ale nedozírné
Leaders
Velký význam má také lidský přístup. „K řadě útoků dochází sociálním inženýrstvím, kdy útočníci klienta zmanipulují. Těmto útokům nelze 100procentně předcházet pouze využitím technologií, ale je potřeba právě ta osobní komunikace a edukace,“ doplňuje Petra Horová. V tomto ohledu se proto Spořitelna dlouhodobě zaměřuje na osvětu a péči o finanční zdraví klientů.
Přestože má dnes Česká spořitelna blíže k fintechu a patří mezi největší technologické společnosti u nás, nezapomíná právě ani na osobní přístup. Z obou konceptů – moderní fintech společnosti i tradiční banky – čerpá to nejlepší, co nabízí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
