Záhada drahého másla. Kdo si mastí kapsu? Nikdo, zjistil antimonopolní úřad
Zdražování másla ve druhé polovině loňského roku bylo způsobené objektivními příčinami, především značným růstem nákladů na jeho výrobu, uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu. Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.
Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl ÚOHS. Zaměřil se na největší mlékárny i na maloobchodní řetězce.
„V případě nedostatku mléčného tuku s ohledem na evropský kontext úřad podotýká, že jde o problém na celém evropském trhu. Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu i ze zahraničí za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů navýšení spotřebitelských cen,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Doplnil, že loni se zvýšily i ceny dalších mléčných výrobků, například sýrů.
Podnět na prověření zvýšení cen másla podal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. ÚOHS analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách. „Procentuální navýšení maloobchodních cen v jednotlivých týdnech bylo proměnlivé u všech oslovených obchodních řetězců. Ačkoliv se ceny navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech, naopak ve většině týdnů ze sledovaného období udržovaly obchodní řetězce přibližně stejnou přirážku v rozmezí zpravidla pěti až 30 procent, nebo ji snižovaly. U žádného obchodního řetězce nedošlo k extrémnímu navýšení obchodní přirážky proti předchozím týdnům. Naopak maloobchodníci se v některých případech snažili udržet ceny na stejné úrovni za cenu záporných marží,“ řekl Švanda.
V maloobchodu se úřad zaměřil na všechny relevantní řetězce, vývoj nákupních a prodejních cen sledoval u osmi společností, a to Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market, Albert, Globus, Tesco Stores a Tesco Franchise Stores.
Ve výrobě se úřad zaměřil na sedm nejvýznamnějších producentů, ke kterým patří Jaroměřická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Polabské mlékárny, Mlékárna Čejetičky, Lacrum Velké Meziříčí, Olma a Madeta. Podle zjištění ÚOHS prodávaly mlékárny loni kilogram másla v první polovině roku za zhruba 150 až 175 korun, postupně cenu navýšily ke konci října na 210 až 240 korun, což znamená zhruba o třetinu. V případě čtvrtkilogramové kostky másla je to tedy zvýšení z 37,50 až 43,80 koruny na 52,50 až 60 korun.
„Význam a role tuzemských producentů je omezená, neboť značná část domácí poptávky po másle je v tuzemsku saturována dovozy (v minulém roce přesáhlo množství dovozů 50 procent), v maloobchodě pak hrají značnou roli privátní značky řetězců. Také z těchto důvodů je třeba tržní sílu tuzemských mlékáren hodnotit jako slabší, a to vzhledem ke struktuře výrobního trhu, kterou lze považovat nanejvýš za slabě oligopolní,“ uvedl antimonopolní úřad.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Lukáš Kovanda: Ceny českých zemědělců dále rostou, zdraží potraviny
Názory
Chůze navíc a konzumace luštěnin, ryb nebo listové zeleniny může prodloužit lidský život až o 60 procent. Poukazuje na to nová, inovativní studie, o které se píše v dalším díle seriálu Biohacking.
Jak zpomalit stárnutí a dožít se vysokého věku? Stačí obyčejná chůze
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
