Klíčové chemičce z Agrofertu vzrostl zisk o 1225 procent
Drahá hnojiva v loňském roce podpořila výsledky hospodaření jedné z klíčových chemiček Agrofertu ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Tržby Lovochemie vzrostly téměř na dvojnásobek, zisk vzrostl o 1225 procent.
Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnosti vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Objem prodaných hnojiv společnosti loni meziročně klesl o 13,3 procenta na 758 100 tun. Vyplývá to z výroční zprávy uložené ve Sbírce listin.
Podle společnosti loni rostly ceny hnojiv hlavně kvůli zdražování energií a surovin. Oborové svazy i podniky loni uváděly, že hnojiva zdražovala v řádu stovek procent v meziročním srovnání. Spolu s růstem cen energií, pohonných hmot a dalších náklad se to promítalo do cen zemědělské produkce a následně i spotřebitelských cen potravin.
Mediální skupina Mafra loni snížila ztrátu na 85 milionů korun, předloni činila 113 milionů korun. 
Mafra loni zůstala ve ztrátě. Mediální skupina s ní počítá i letos
Zprávy z firem
Hnojiva budou letos zlevňovat
Čistý obrat Lovochemie vzrostl o více než 81 procent na 12,22 miliardy korun. Společnost uvedla, že na českém trhu prodá téměř 53 procent své produkce, zbytek směřuje do zahraničí, hlavně do Německa. Z objemu prodaných hnojiv největší podíl tvoří ledková hnojiva, kterých firma prodala 405 tisíc tun.
Podle firmy jí vstupní náklady začaly růst už v roce 2021, kdy měla zároveň uzavřené smlouvy na prodej svých produktů za prodejní ceny výrazně nižší, než byly rostoucí výrobní náklady. Už v prosinci 2021 a poté loni v lednu omezila svou produkci, podobně jako další firmy v Evropě. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský loni uvedl, že z výrobců minerálních hnojiv tvoří plyn zhruba 90 procent variabilních nákladů na produkci. Loni panovaly i obavy z toho, zda bude plynu dostatek kvůli sankcím vůči Rusku po vypuknutí války na Ukrajině. Lovochemie v roce 2022 měla v průměru 654 zaměstnanců. Společnost předpokládá, že ceny hnojiv budou letos klesat.
Agrární komora ČR loni v dubnu uvedla, že hnojiva byly až o 300 procent dražší. Na trhu jich byl loni také nedostatek a zdražení se týkalo všech druhů hnojiv. Zemědělský svaz ČR loni v květnu uvedl, že například cena tuny ledku loni vzrostla na 18 500 korun, zatímco v roce 2021 ji podniky kupovaly za 4450 korun. Předseda Zemědělského družstva Mladotice Tomáš Polcar z Plzeňského kraje letos řekl, že za hnojiva platil podnik trojnásobné až čtyřnásobné ceny oproti roku 2021.
Firmě Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert vzrostl loni meziročně zisk po zdanění o 165 procent na 240,8 milionu korun. Zisk před zdaněním stoupl podobně na téměř 300 milionů. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží vzrostly o pětinu na 6,94 miliardy korun, z toho 6,1 miliardy byly tržby v ČR. Společnost loni prodala 96 890 tun výrobků. V Modřicích na jižní Moravě rozšiřuje porcovnu, na střeše nově postavené haly ve Vodňanech vybudovala fotovoltaickou elektrárnu. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Babišově firmě Vodňanská drůbež stoupl zisk o 165 procent na 240 milionů
Zprávy z firem
Chemičky v zahraničí byly hlavním tahounem růstu Agrofertu
Podle svazu se loňský růst nákladů mimo jiné i na hnojiva promítne do letošního zisku celého sektoru. Předseda Martin Pýcha už dříve uvedl, že loni firmy nakupovaly kromě hnojiv také například osiva a další vstupy za ceny, které ovlivní jejich letošní hospodaření. Ceny zemědělských komodit loni hlavně od začátku války na Ukrajině výrazně rostly, letos již klesají na úroveň z let před výrazným růstem cen energií.
Holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Předseda představenstva holdingu Zbyněk Průša k loňským výsledků celé skupiny uvedl, že hlavním tahounem růstu byly chemické továrny v zahraničí. V ČR do skupiny patří také chemičky Deza, Fatra, Synthesia nebo Precheza. Do skupiny patří také například GreenChem Holding sídlící v Nizozemsku nebo Duslo se sídlem na Slovensku.
Pekárenská skupina Penam z holdingu Agrofert dostala od slovenského antimonopolního úřadu (PMÚ) pokutu 21 milionů eur (502 milionů korun) za porušení antimonopolních pravidel. O rozhodnutí úřadu informoval Denník N. Antimonopolní úřad výši pokuty potvrdil, potrestanou firmu ale nejmenoval. Verdikt úřadu není pravomocný. Agrofert uvedl, že se proti pokutě odvolá.
Babiše doběhly utajované nákupy pekáren. Penam dostal půlmiliardovou pokutu
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
