Orlen Unipetrol odstavil etylenovou jednotku v Záluží u Litvínova, navázal tím na zastavení výroby v sousední rafinerii po nálezu letecké pumy v areálu závodu. Uvedl to mluvčí společnosti Pavel Kaidl.
Britská chemička Venator Materials vyhlásila ve Spojených státech bankrot. S odvoláním na soudní dokumenty o tom informovala agentura Reuters. Do firmy od loňského roku investovala finanční skupina J&T a český investor Michal Šnobr, k nimž se později přidaly stovky drobných investorů z Česka a ze Slovenska. V posledních měsících se firma ještě snažila zvýšit prodej svých barviv a funkčních aditiv.
Rok 2021 se do historie české chemičky Draslovka zapíše jako rok, kdy koupila divizi svého silnějšího amerického rivala. Tento obchod dostal jindy ziskový podnik do ztráty. To mu ale akviziční apetit nekazí. Letos si Draslovka zajistila tři miliardy z fondů Oaktree na financování jejích dalších akvizic.
Slovenské chemičce Duslo z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého českého premiéra Andreje Babiše loni klesl zisk před zdaněním téměř o polovinu na 6,05 milionu eur (přibližně 148 milionů korun). Na výsledku se podepsal drahý zemní plyn. V podnikovém časopisu to uvedla finanční ředitelka Dusla Kvetoslava Trenčianska.
Česká chemička Draslovka uzavřela dohodu s firmou Oaktree Capital Management, která do ní bude investovat 150 milionů dolarů. Kapitál Draslovka využije na svůj další růst. Firma také oznámila další důležitou akvizici, tentokrát australské společnosti Mining and Process (MPS).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
