Poslanci dnes odsouhlasili zrušení sankcí pro důchodce, kteří chtějí odejít z penzijního spoření či už odešli. Pirátský návrh snížit poplatky neprošel, ale ministryně financí se na snížení chystá.

Poslaneckou sněmovnou dnes ve třetím čtení prošla vládní novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Lidé, kteří si sjednali „penzijko“ před koncem roku 2023 a chtějí z něj kvůli zrušení státního příspěvku důchodcům předčasně odejít, tak budou moci učinit bez sankcí. A těm, kteří již odešli, stát vrátí odebraný státní příspěvek či část jejich vložených prostředků. Pozměňovací návrhy TOP 09 na zachování sankcí a na snížení poplatků penzijním společnostem a rozšíření investičních možností účastnických fondů (Piráti) sněmovna zamítla. Podle Pirátů poplatky u typického modelu penzijního spoření spotřebují polovinu výnosu. Vicepremiérka, ministryně financí a poslankyně ANO Alena Schillerová souhlasí s názorem, že poplatky jsou v Česku vysoké a klientům výrazným způsobem snižují zhodnocení jejich úspor. Na rozdíl třeba od Slovenska. Poplatky chce řešit v rámci připravované reformy takzvaného třetího pilíře penzijního systému.

Dosavadní sankce: bez příspěvku až části úspor

Doposud platné sankce za předčasný odchod ze systému penzijního spoření se týkají lidí, kteří ukončili či chtějí ukončit své penzijní spoření dříve než za pět let. Znamenají to, že odcházející klienti musejí penzijní společnosti vrátit státní příspěvek. Řada klientů tak už učinila, přičemž někteří zrušili svou smlouvu před uplynutím dvou let její platnosti. Ti museli vedle státního příspěvku vrátit také část svých vložených prostředků.

Novela, která nyní míří do Senátu, sankce ruší a přechodným ustanovením umožňuje již odešlým vrácení státního příspěvku i části úspor. O vrácení peněz je třeba požádat.

Opozice: zrušení příspěvku je oprávněné

Poslanci dnes drtivou většinou neschválili opoziční návrh předsedy poslaneckého klubu TOP09 Jana Jakoba, který požadoval přechodné ustanovení o zrušení sankcí z novely vypustit.  Člen rozpočtového výboru Vojtěch Munzar ( ODS) v rozpravě uvedl, že poslanci za ODS Jakobův návrh podpoří, protože míří na osobní zodpovědnost lidí. Dodal však, že osobně nepovažuje za „úplně šťastné“ ono „uzamknutí“ důchodců v systému, o čěmž hovoří vládní koalice.  

Státní příspěvek lidem pobírajícím důchod byl podle něj zrušen v návaznosti na zvýšení tohoto příspěvku s cílem bylo zvýšit zodpovědnost lidí v aktivním věku za to, jak si spoří na stáří, a motivovat je k tomu, aby nespoléhali jen na státní důchod. „Řekněme si na rovinu, a měli bychom to občanům říkat, že vzhledem k demografickému vývoji se do budoucna nelze spoléhat jenom na státní důchody,“ podtrhl Munzar. Dodal, že předchozí koaliční vláda premiéra Petra Fialy také uvedla do života dlouhodobý investiční produkt, velmi moderní finanční instrument umožňující zvýhodněné dlouhodobé spoření. „Jedinou chybou, kterou jsme možná udělali v dlouhodobém investičním produktu, byla malá propagace,“ podotkl Munzar.

Pokračoval hodnocením dosavadního systému penzijního připojištění respektive doplňkového penzijního spoření. Ten je podle něj nedostatečný mimo jiné proto, že umožňuje pouze velmi konzervativní investiční politiky. O nutných změnách v takzvaném třetím pilíři je podle něj třeba vést velkou debatu i na parlamentní půdě, cílem musí být vytvoření systému, který bude platný napříč politickými cykly.

Piráti: snižme poplatky penzijním společnostem

Poslanci neschválili pozměňovací návrhy Pirátů. Šlo o snížení poplatků, které od klientů vybírají penzijní společnosti za správu majetku v účastnických fondech a za zhodnocení majetku v těchto fondech. Doposud mohou penzijní společnosti za správu majetku vybírat maximálně 0,4 procenta u povinných konzervativních fondů a u ostatních účastnických fondů jedno procento. Piráti navrhli sjednocení na 0,4 procenta. Pokud jde o zvýšení hodnoty majetku účastnického fondu, doposud je poplatek ohraničen 10 procenty z průměrného ročního zhodnocení u povinně konzervativních fondů a 15 procenty u ostatních fondů. Piráti by rádi viděli sjednocení na 10 procentech.

U takzvaných transformovaných fondů, což jsou penzijní fondy, do nichž lidé mohli vstupovat do konce roku 2012 a jejichž investiční možnosti jsou velmi omezené, by se podle představ Pirátů měl poplatek snížit z 0,8 na 0,4 průměrné roční hodnoty bilanční sumy fondu.

Bývalá vládní strana dále navrhovala, aby penzijní fondy investovaly také do cenných papírů vydávaných fondy soukromého kapitálu či fondy rizikového kapitálu s tím, že by hodnota takových cenných papírů nepřekračovala desetinu objemu majetku.  

Schillerová: na snížení poplatků pracujeme

Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová hovořila o tom, že český systém penzijního připojištění či spoření je pro klienty nastaven velmi nevýhodně. Efektivita vložených úspor je minimální, protože výnosovost je nízká a poplatky vysoké. Citovala ze studie institutu CERGE-EI, jejímž závěrem je, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů. „U typických vkladů (tím jsou dva tisíce korun měsíčně – pozn. red.) pak ta polovina znamená půl milionu korun, které by lidé mohli mít navíc, na postupné přilepšení k důchodu, ale nemají, protože jim to lidově řečeno sežerou ty poplatky,“ zdůraznila Richterová. Dodala, že podle zmíněné studie musí průměrný klient v Česku ukládat až desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. „Takže desetkrát vyšší vklady pro stejný výsledek,“ podtrhla. Slovenské fondy byly pro srovnání vybrány proto, že Češi a Slováci mají podobný společenský i ekonomický systém, a aby tedy bylo jasné, že jediným rozdílem jsou pravidla hry pro penzijní fondy.  

Richterová připomněla, že návrh na snížení poplatků a rozšíření investičního portfolia navrhovala její strana už loni a že se potkala se souhlasem dnešní ministryně financí. Alena Schillerová následně zopakovala, že poslanecký návrh Pirátů nepodpořila proto, že snížení poplatků bude předmětem velké části reformy třetího pilíře, s nímž záhy předstoupí před poslaneckou sněmovnu.

V dobříšském kampusu Bobcatu se skandinávská ocel mění v kompaktní stroje pro stavby, farmy i půjčovny po celém světě. Na jednom místě se tu potkává výroba, vývoj, testování, školení i řízení regionu EMEA.

Na začátku je jen ocelový plát. V Dobříši, zhruba čtyřicet kilometrů jihozápadně od Prahy, má nejčastěji podobu skandinávské oceli o tloušťce kolem pěti milimetrů, u masivnějších dílů až dva centimetry. O několik hodin později z něj bude rám, kapota, část podvozku nebo jiný konstrukční díl stroje, který může skončit na stavbě v Evropě, ve Spojených státech, na Blízkém východě nebo v Africe.

Výroba v Dobříši

30 fotografií v galerii

První zastávkou je laserová řezačka. Pracuje s přesností, které by klasické obrábění dosahovalo jen obtížně. Z plechu vyřezává předem definované tvary s minimálním prořezem a s hranami, které už nevyžadují složité začisťování. To, co z plátu zůstane, nekončí jako odpad, ale míří k recyklaci, zpět k výrobci. Už v této fázi je patrný princip celé továrny. Vysoký výkon, co nejmenší ztráty a důsledná kontrola.

Pak přichází ohýbání. Obří lisy dávají plochým výpalkům tvar a prostorovou tuhost. Nejde jen o hrubou sílu. I zde pomáhá laserové odměřování, aby se každý ohyb dostal přesně tam, kam ho konstruktéři v digitálním modelu navrhli. Z tabule oceli se postupně stává stavebnice, jejíž díly do sebe musejí zapadnout s přesností na setiny milimetru.

Víc než výrobní hala

Dobříšský kampus Bobcatu je dnes mnohem víc než výrobní hala. Firma zde soustředila evropské, blízkovýchodní a africké vedení, výrobu, vývoj, školení i testování. Jde o centrálu pro region EMEA, v níž se vyrábějí stroje v řádu desítek tisíc kusů ročně a část produkce míří i mimo tento region. Součástí areálu je také inovační centrum, kde se nové stroje a technologie zkoušejí mimo jiné v klimatické a hlukové komoře.

Sto kilometrů svařovacího drátu denně

V srdci výroby stojí svařovna. Připravené díly se zde spojují do větších celků a stroj začíná poprvé připomínat budoucí nakladač nebo minirypadlo. Podle lidí z provozu se ve výrobě za den spotřebuje až sto kilometrů svařovacího drátu. Je to číslo, které dobře vystihuje rytmus továrny. Repetitivní, přesný, ale zároveň stále závislý na zkušenosti lidí, kteří poznají, kdy svar vypadá správně, ještě dřív, než ho prověří měření.

Po svařování přichází lakovna. Barvení trvá přibližně pět hodin a prochází šesti kroky. Nejde přitom jen o vzhled. Lak musí vydržet prach, déšť, bahno, mráz, horko i agresivní prostředí staveb a farem. Bobcat je stroj určený pro práci venku, často ve špatných podmínkách a s minimem prostojů. Proto se v Dobříši tolik mluví o životnosti. U podvozků, kol a hnacích řetězů se počítá s extrémní odolností, běžná údržba se má často omezit hlavně na oleje a servisní intervaly.

Hudební revoluce, nebo AI balast? Uživatelé Spotify mohou z jedné písně udělat tisíce verzí

Zprávy z firem

Spotify posiluje sázku na hudbu vytvářenou umělou inteligencí. Spoluředitel společnosti Alex Norström v rozhovoru pro server The Financial Times obhajoval nový směr firmy s tím, že kontrolované a licencované produkty jsou lepší alternativou k neregulovanému AI obsahu, který se šíří internetem.

nst

Přečíst článek

Každý díl ale musí nejdřív projít kontrolou. Robot a laser proměřují hotové sestavy a porovnávají je s projektem. Odchylka není kosmetická chyba, ale potenciální problém v montáži, ergonomii nebo bezpečnosti. V moderní továrně proto kontrola nepřichází až na konci. Opakuje se v několika bodech výroby.

Každých dvacet minut další stroj

Na montážních linkách se z kovových celků stává hotový stroj. V hale jsou čtyři linky, jedna má dvanáct stanovišť a její chod je digitálně monitorovaný. Na rám postupně přichází motor, nádrže, hydraulika, kabina, kola nebo pásy. Část kabin si podnik vyrábí sám, část nakupuje. Motory jsou podle typu stroje kombinací vlastních a dodavatelských řešení.

Každých zhruba dvacet minut sjede z linky další hotový kus. Od plechu přes ohýbání, svařování, lakování až po finální montáž se celý proces vejde přibližně do jedné směny.

České centrum globální značky

Dobříš má v rámci skupiny i významnou vývojovou roli. Bobcat zde od roku 2007 navrhuje, inovuje, vyrábí a testuje stroje pro globální trh. Historicky šlo o zásadní přesun kompetencí. Centrála EMEA se do Česka přesunula z belgického Waterloo a v roce 2019 firma otevřela novou administrativní budovu. Ministerstvo průmyslu tehdy uvádělo, že Doosan Bobcat od roku 2007 investoval v Dobříši přibližně tři miliardy korun a soustředil zde výrobu, vývoj i regionální řízení.

Ekonomický význam závodu je patrný i za jeho branou. Bobcat patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům na Příbramsku a v areálu se potkávají lidé mnoha národností. Češi, Korejci, Američané, Belgičané, Filipínci a další a úředním jazykem je zde angličtina. Nejde přitom o levnou montáž. V Dobříši pracují svářeči, lakýrníci a montážní dělníci, ale také vývojáři, produktoví specialisté, nákupčí, logistici a manažeři pro celý region.

Logistika mezi jistotou a úsporou

Právě logistika je jednou z méně viditelných, ale klíčových disciplín. Továrna drží zásoby zhruba na tři dny výroby pro případ výpadku dodávek. V době, kdy průmysl stále žije zkušeností z covidových přerušení dodavatelských řetězců, války na Ukrajině i drahých energií, je to citlivá rovnováha. Příliš velké sklady vážou kapitál, příliš malé ohrožují chod linky.

Hotový stroj se na konci naplní palivem a olejem, projde finálními úpravami a odjíždí na testování. V přilehlém zázemí se zkouší v podmínkách, které mají připomínat skutečné nasazení u zákazníka. V továrně se traduje příběh španělského zákazníka, který jeden stroj provozuje čtyřicet let. Pointa je prostá, životnost neurčuje jen konstrukce, ale také údržba.

Stabilita v nejistém trhu

Dobříšský závod zapadá do širšího obrazu značky Bobcat. Firma připomíná, že stojí za původním smykem řízeným nakladačem a že v roce 2014 vyrobila miliontý nakladač. Dnes staví byznys na kompaktní technice, přídavných zařízeních, manipulační technice a dalších produktových řadách.

Globální trh ale není bez výkyvů. Doosan Bobcat oznámil za rok 2025 tržby 6,182 miliardy dolarů a provozní zisk 482 milionů dolarů. V regionu EMEA přitom tržby meziročně vzrostly o jedno procento, zatímco Severní Amerika i region Asie, Latinské Ameriky a Oceánie klesaly. Pro Dobříš je to dobrá zpráva. Evropská centrála nestojí jen u montážních linek, ale v regionu, který i v pomalejším cyklu drží stabilitu.

Vývoj z Dobříše

Přibývá také český vývoj. V září 2025 Bobcat oznámil zahájení výroby nové generace minirypadel E16, E17z, E19 a E20z, vyvinutých v dobříšském inovačním centru. Podle firmy šlo o více než tři roky vývoje, přes 20 tisíc hodin testování a více než 500 nových komponentů. Nové modely mají proti předchozí generaci snížit spotřebu paliva až o 18 procent a hlučnost o 4 dBA.

Když člověk sleduje cestu od ocelového plátu k hotovému stroji, vidí na ní proměnu českého průmyslu. Není to už jen výroba podle zadání ze zahraniční centrály. V Dobříši se navrhuje, testuje, vyrábí, školí i řídí. Závod je zároveň montážní linkou, vývojovou laboratoří, logistickým centrem a exportní branou. Ocel ze Skandinávie tu dostává tvar, software hlídá každý krok a z linky pravidelně sjíždějí stroje, které mají vydržet roky v bahně, prachu a mrazu.

Bobcat v Dobříši

Dobříšský kampus je centrála Bobcatu pro Evropu, Blízký východ a Afriku. Zahrnuje výrobní závod, inovační centrum, školicí centrum Bobcat Institute, testovací zázemí a administrativní budovu otevřenou v roce 2019. Vyrábějí se zde kompaktní stroje a příslušenství, zejména nakladače, minirypadla a další technika pro globální trhy.