Gastru se daří hůř než před covidem. Nejvíc rostly tržby bister a kaváren
V gastronomii nejvíce rostly tržby koktejlových barů, bister a kaváren, a to až na dvojnásobek. Srovnání vychází z dat společnosti Dotykačka ze začátku předcovidového roku 2019 a prvních dvou měsíců letošního roku. Výsledky analýzy dat z téměř 8000 podniků představili ředitel rozvoje produktu a služeb společnosti Vladimír Sirotek a Luboš Kastner, který zastupuje restauratéry v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.
Obecně podle Sirotka v gastronomii za toto období tržby vzrostly o 32 procent. Cenová hladina, kterou společnost sleduje jako takzvaný gastroindex složený z 51 nejprodávanějších položek, vzrostla o 34 procent. Z pohledu reálných příjmů je na tom tedy gastronomie podle něj mírně hůře než v roce 2019.
Upozornil také na to, že lze sledovat trend většího zájmu u prémiové služby. „V posledních letech z dat vidíme, že zejména levnější značky se přesunuly více do domácí spotřeby a produkty se více nakupují ve řetězcích,” doplnil.
Rozjet hotelový byznys v době, kdy máte v každé ulici v centru Prahy tři, čtyři hotely, je docela oříšek. Trh je obsazený a do toho tu ještě intenzivně působí přeprodejci jako je Booking.com. Stále větší roli po krizovém covidovém období hraje vedle lokality i zacílení hotelu nejen na turisty, ale i na místní. Ti mohou být totiž pro hotel ve složitých obdobích větší jistotou než zahraniční klientela. Potvrzují to zástupci velkých hotelových řetězců i malých hotýlků. O tom, jaké to je znovu otevírat v Praze hotel po období pandemie, jsme hovořili s ředitelem Falkensteiner Hotel Prague Claudiem Sturmem.
Hotely budoucnosti musí přinášet zážitky a individualitu, říká hoteliér
Zprávy z firem
Nejvíc rostly tržby bister a kaváren
Tržby koktejlových barů podle dat společnosti od začátku roku 2019 vzrostly o 126 procent, u bister a kaváren je to 115 procent. Sirotek poznamenal, že se jedná často o podniky zaměřené na rychlé odbavení zákazníka, které má méně zaměstnanců než běžné restaurace. O 72 procent vzrostly tržby kiosků, restauracím stouply o 32 procent. Za poslední čtyři roky naopak o čtvrtinu klesly tržby hotelů, u barů a hospod zaznamenala společnost pokles o 28 procent.
Výrazné rozdíly jsou podle velikostí obcí. V Praze od roku 2019 tržby v gastronomii vzrostly o 76 procent, v regionálních městech je to 64 procent. V menších městech vzrostly o 13 procent. Na nejmenších obcích klesly tržby o tři procenta. „Když bych k tomu přičetl efekt zdražování, tak jsme na poklesu zhruba 35 až 40 procent, což je něco, co může začít pohřbívat tradiční českou scénu venkovských hospod,” doplnil Sirotek.
Nedávno jsme s přáteli v jednom novém pražském hotelu zaplatili 14 tisíc korun za večeři ve čtyřech. Degustační menu připravil hostující londýnský šéfkuchař, jež má jednu hvězdu od slavného průvodce Michelin. Ještě teď mě pálí kapsa a na jazyku cítím pachuť celkem nic moc jídla, o trapné obsluze nemluvě. Ale pěkně popořádku.
Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: I michelinští kuchaři umějí zklamat
Enjoy
Vyšší DPH podnítí rozvoj šedé ekonomiky
Kastner k tomu uvedl, že rozdíly mezi městy a venkovem se zvětšují dlouhodobě. Upozornil na to, že v mnoha regionech podniky mají provoz pouze sezonní. Výrazný vliv na omezení nejen venkovských podniků by podle něj mohly mít také možné změny v DPH, které plánuje vláda. Objevily se podle něj i návrhy, kdy by se veškeré produkty v gastronomii přesunuly do nejvyšší 21procentní sazby. Nyní platí pro stravování v restauracích včetně točeného piva sazba deset procent. Vedlo by to podle něj k poklesu poptávky i ve velkých městech a také k rozvoji šedé ekonomiky.
Sirotek také řekl, že na vesnicích jsou podniky, které otevírají v pracovní dny jen například od 11:00 do 16:00, do večere otevírají až v pátek a jen někdy mají otevřeno i v sobotu a v neděli zavírají úplně. V nejmenších obcích provoz ovlivňuje také nedostatek zaměstnanců, doplnil.
V meziročním srovnání za první dva měsíce letošního roku vzrostly v gastronomii tržby o 13 procent. Od ledna se podle indexu společnosti nejvíce zdražovalo v restauracích, a to o 15 procent, hospody nebo fast foody zdražily o 14 procent.
Pyrrochinolinchinon (PQQ) je nepříliš známá, ale přitom důležitá sloučenina, funkcemi podobná vitamínům. Je nezbytná pro správnou funkci buněk a dobré zdraví a tělo ho samo zároveň neumí vyrobit. V současné době se však za vitamín nepovažuje a patří do skupiny růstových faktorů. Získávat jej lze ze stravy, zejména z fermentovaných potravin.
Biohacking: Proč je japonská kuchyně tak zdravá? Stojí za tím látka zvaná PQQ
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
