Gastru se daří hůř než před covidem. Nejvíc rostly tržby bister a kaváren
V gastronomii nejvíce rostly tržby koktejlových barů, bister a kaváren, a to až na dvojnásobek. Srovnání vychází z dat společnosti Dotykačka ze začátku předcovidového roku 2019 a prvních dvou měsíců letošního roku. Výsledky analýzy dat z téměř 8000 podniků představili ředitel rozvoje produktu a služeb společnosti Vladimír Sirotek a Luboš Kastner, který zastupuje restauratéry v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.
Obecně podle Sirotka v gastronomii za toto období tržby vzrostly o 32 procent. Cenová hladina, kterou společnost sleduje jako takzvaný gastroindex složený z 51 nejprodávanějších položek, vzrostla o 34 procent. Z pohledu reálných příjmů je na tom tedy gastronomie podle něj mírně hůře než v roce 2019.
Upozornil také na to, že lze sledovat trend většího zájmu u prémiové služby. „V posledních letech z dat vidíme, že zejména levnější značky se přesunuly více do domácí spotřeby a produkty se více nakupují ve řetězcích,” doplnil.
Rozjet hotelový byznys v době, kdy máte v každé ulici v centru Prahy tři, čtyři hotely, je docela oříšek. Trh je obsazený a do toho tu ještě intenzivně působí přeprodejci jako je Booking.com. Stále větší roli po krizovém covidovém období hraje vedle lokality i zacílení hotelu nejen na turisty, ale i na místní. Ti mohou být totiž pro hotel ve složitých obdobích větší jistotou než zahraniční klientela. Potvrzují to zástupci velkých hotelových řetězců i malých hotýlků. O tom, jaké to je znovu otevírat v Praze hotel po období pandemie, jsme hovořili s ředitelem Falkensteiner Hotel Prague Claudiem Sturmem.
Hotely budoucnosti musí přinášet zážitky a individualitu, říká hoteliér
Zprávy z firem
Nejvíc rostly tržby bister a kaváren
Tržby koktejlových barů podle dat společnosti od začátku roku 2019 vzrostly o 126 procent, u bister a kaváren je to 115 procent. Sirotek poznamenal, že se jedná často o podniky zaměřené na rychlé odbavení zákazníka, které má méně zaměstnanců než běžné restaurace. O 72 procent vzrostly tržby kiosků, restauracím stouply o 32 procent. Za poslední čtyři roky naopak o čtvrtinu klesly tržby hotelů, u barů a hospod zaznamenala společnost pokles o 28 procent.
Výrazné rozdíly jsou podle velikostí obcí. V Praze od roku 2019 tržby v gastronomii vzrostly o 76 procent, v regionálních městech je to 64 procent. V menších městech vzrostly o 13 procent. Na nejmenších obcích klesly tržby o tři procenta. „Když bych k tomu přičetl efekt zdražování, tak jsme na poklesu zhruba 35 až 40 procent, což je něco, co může začít pohřbívat tradiční českou scénu venkovských hospod,” doplnil Sirotek.
Nedávno jsme s přáteli v jednom novém pražském hotelu zaplatili 14 tisíc korun za večeři ve čtyřech. Degustační menu připravil hostující londýnský šéfkuchař, jež má jednu hvězdu od slavného průvodce Michelin. Ještě teď mě pálí kapsa a na jazyku cítím pachuť celkem nic moc jídla, o trapné obsluze nemluvě. Ale pěkně popořádku.
Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: I michelinští kuchaři umějí zklamat
Enjoy
Vyšší DPH podnítí rozvoj šedé ekonomiky
Kastner k tomu uvedl, že rozdíly mezi městy a venkovem se zvětšují dlouhodobě. Upozornil na to, že v mnoha regionech podniky mají provoz pouze sezonní. Výrazný vliv na omezení nejen venkovských podniků by podle něj mohly mít také možné změny v DPH, které plánuje vláda. Objevily se podle něj i návrhy, kdy by se veškeré produkty v gastronomii přesunuly do nejvyšší 21procentní sazby. Nyní platí pro stravování v restauracích včetně točeného piva sazba deset procent. Vedlo by to podle něj k poklesu poptávky i ve velkých městech a také k rozvoji šedé ekonomiky.
Sirotek také řekl, že na vesnicích jsou podniky, které otevírají v pracovní dny jen například od 11:00 do 16:00, do večere otevírají až v pátek a jen někdy mají otevřeno i v sobotu a v neděli zavírají úplně. V nejmenších obcích provoz ovlivňuje také nedostatek zaměstnanců, doplnil.
V meziročním srovnání za první dva měsíce letošního roku vzrostly v gastronomii tržby o 13 procent. Od ledna se podle indexu společnosti nejvíce zdražovalo v restauracích, a to o 15 procent, hospody nebo fast foody zdražily o 14 procent.
Pyrrochinolinchinon (PQQ) je nepříliš známá, ale přitom důležitá sloučenina, funkcemi podobná vitamínům. Je nezbytná pro správnou funkci buněk a dobré zdraví a tělo ho samo zároveň neumí vyrobit. V současné době se však za vitamín nepovažuje a patří do skupiny růstových faktorů. Získávat jej lze ze stravy, zejména z fermentovaných potravin.
Biohacking: Proč je japonská kuchyně tak zdravá? Stojí za tím látka zvaná PQQ
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
