V Davosu se obvykle mluví o moci, kapitálu a krizích. Letos tam ale zazněla i Praha a ne jako lokální téma.

Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu se letos nemluvilo jen o geopolitice, technologickém vývoji či klimatických rizicích. Výrazný prostor zde dostala i otázka, jak budou vypadat města zítřka a jaké hodnoty by měla jejich podoba odrážet. Právě v tomto kontextu představil developer Luděk Sekyra společně se světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem rezidenční projekt Sekyra Flowers, stěžejní architektonickou dominantu vznikající pražské čtvrti Rohan City.

12 fotografií v galerii

Města nejsou neutrální. Nesou hodnoty

Prezentace proběhla v rámci tematické platformy Davos Lodge, která se soustředí na dlouhodobé civilizační výzvy a propojuje byznys, politiku, kulturu i filozofii. „Města nejsou neutrální infrastrukturou. Ztělesňují hodnoty, normy a skryté představy o dobrém životě,“ uvedl v Davosu Luděk Sekyra a dodal: „Rozvoj měst by měl být hodnocen nejen podle efektivity či finanční návratnosti, ale také podle jeho příspěvku k lidské důstojnosti, sociální soudržnosti a kontinuitě mezi generacemi.“

Sekyra v debatě opakovaně zdůraznil, že velké městské projekty nelze chápat jako soubor jednotlivých staveb, ale jako integrované urbanistické celky, v nichž klíčovou roli hraje veřejný prostor. „Je zásadní rozdíl mezi samostatnými stavbami a urbanistickými celky. Veřejný prostor patří všem a zároveň nikomu a právě jeho sdíleným užíváním vzniká pocit společného vlastnictví a odpovědnosti,“ dodal.

Právě tento princip stojí v jádru projektu Rohan City, jehož srdcem budou čtyři ikonické domy Sekyra Flowers a nové centrální náměstí. Projekt je zároveň prvním realizovaným dílem Daniela Libeskinda v Česku a jeho prvním počinem, kde architekt uplatnil svou vizi nejen na budovy, ale i na přilehlý veřejný prostor.

„Sekyra Flowers představují pokus přenést abstraktní hodnoty, svobodu, spravedlnost, pravdu či přátelství, do prostorové podoby,“ vysvětlil Sekyra v Davosu.

Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí

Reality

Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Libeskind: Architektura musí nejdřív naslouchat

Na jeho slova navázal Daniel Libeskind, který v Davosu hovořil o městech jako o nositelích paměti a identity. „Každé město mluví svým jazykem, jazykem paměti, traumatu, naděje a aspirací, a architektura se musí nejprve naučit naslouchat, než promluví,“ uvedl. Podle něj lidsky orientovaný design vytváří podmínky pro nečekaná setkání, sdílené zážitky a každodenní důstojnost. „Úkolem architektury není město ovládat, ale dát formu jeho lidskosti,“ uzavřel Libeskind.

Nové náměstí, navržené Danielem Libeskindem, ponese jméno filozofkye Simone Weilové. Inspiraci čerpá z historických veřejných prostranství Karlína a jeho jedinečnost podtrhuje poloha v blízkosti Vltavy, historického centra i městské zeleně. Budovy Sekyra Flowers budou tvořeny třemi „vzkvétajícími“ objemy s metalickým obkladem, který evokuje rozkvetlé květy. Projekt nabídne přibližně 500 bytů. 

Po dokončení v roce 2035 vznikne na místě bývalého brownfieldu plnohodnotná městská čtvrť s bydlením, kancelářemi, školou, službami i rozsáhlými zelenými plochami. Téměř polovina území bude tvořena parky a veřejnými prostranstvími, celkový objem investic dosáhne 30 miliard korun a život i práci zde najde až 11 tisíc lidí.

video

Luděk Sekyra: Na Smíchově vzdáme úctu ženám, na Rohanu filosofům

Reality

Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář.

Dalibor Martínek, Petra Nehasilová

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump využil své vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu k ostré kritice Evropy i k zesílení tlaku na Grónsko. Spojené státy podle něj po druhé světové válce udělaly zásadní chybu, když ostrov vrátily Dánsku. Dánové jsou podle Trumpa dnes „nevděční“ a USA Grónsko potřebují nejen pro vlastní bezpečnost, ale i kvůli rostoucím ambicím Ruska a Číny. Trump nicméně poprvé vyloučil, že by USA k získání arktického ostrova použily vojenskou sílu.

Donald Trump v Davosu znovu otevřel téma Grónska a tvrdě se opřel do Evropy. „Spojené státy nepoužijí sílu, aby Grónsko získaly,“ řekl Trump v projevu. Dosud přitom odmítal možnost vojenského řešení jednoznačně vyloučit, což vyvolávalo nervozitu mezi evropskými spojenci.

„Spojené státy byly velmi hloupé, když po válce Grónsko vrátily. Je to velký a krásný kus ledu a my ho potřebujeme pro národní bezpečnost,“ prohlásil Trump. Kontrolu nad autonomní součástí Dánského království označil za strategickou nutnost, a to zejména v kontextu rostoucího geopolitického napětí v Arktidě.

Trump: Evropa se změnila. A ne k lepšímu

Výrazně kritický byl Trump také k vývoji v Evropě. Podle něj se některé části kontinentu změnily k nepoznání – a rozhodně ne k lepšímu.

„Některá místa v Evropě už ani nejde poznat. A nemyslím to pozitivně. Evropu miluji, ale nemíří správným směrem,“ řekl prezident. Hlavní problémy podle něj pramení ze zelené politiky Evropské unie a z masového přistěhovalectví, které podle Trumpa evropské vlády nezvládají.

Trump tím navázal na dlouhodobou kritiku Bruselu, který podle něj klade přehnaný důraz na klimatická opatření na úkor ekonomického růstu a zároveň selhává v boji s nelegální migrací.

Davos jako pozlacené divadlo. Pozornost vysaje Trump a na důležitá témata se opět nedostane

Názory

Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Amerika vzkvétá

Na rozdíl od Evropy Trump opakovaně chválil stav americké ekonomiky. Už v úvodu projevu, kdy pozdravil „přátele i několik nepřátel“, což publikum přijalo se smíchem, si připsal zásluhy za hospodářský vývoj ve Spojených státech.

„Po roce, co jsem ve funkci, ekonomika vzkvétá. Žádná inflace, vysoký ekonomický růst,“ prohlásil. Dodal, že současnou úroveň výkonu amerického hospodářství nikdo jiný než on nepředvídal a že USA jsou podle něj „hospodářským motorem planety“.

Putin přijme Trumpovy muže. Jednat budou o Ukrajině

Politika

Donald Trump vysílá své emisary do Kremlu. Witkoff a Trumpův zeť Kushner se mají ve čtvrtek setkat s Putinem. Tématem jednání je ukončení války na Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Davos jako vzkaz Evropě

Trumpovo vystoupení v Davosu nebylo jen bilančním projevem, ale i politickým vzkazem evropským lídrům. Zatímco Spojené státy se podle něj vracejí k síle a sebevědomí, Evropa podle Trumpa ztrácí směr.

Oživení tématu Grónska navíc ukazuje, že americký prezident nehodlá ustupovat ani v otázkách, které už jednou vyvolaly ostré reakce evropských spojenců. Davos tak Trump využil k tomu, aby znovu jasně vymezil, kdo je podle něj vítěz.

Lukáš Kovanda: Dluhy děsí svět. A zlato z toho těží

Trhy

Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek