Zlato jako jistota. Investoři na něm od covidu vydělali okolo deseti procent
Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. „Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci,“ dodal.
Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. „Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu,“ uvedl Karpiš.
Průměrný český investor do podílových fondů za tři čtvrtletí letošního roku vydělal 8,65 procenta. Lepších výsledků dosáhly akciové fondy, které vykázaly výkonnost téměř 12 procent. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za celý loňský rok činilo zhodnocení fondů 12 procent.
Průměrný český investor do fondů letos vydělal 8,65 procenta
Trhy
Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní.
Cena poroste
„Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62 500 korun) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65 300 korun) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně,“ doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika.
„Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní,“ uvedl Karpiš.
Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za 3,08 miliardy korun, což je o osm procent meziročně více. V září se objem obchodů zvýšil o desetinu na 280 milionů korun. Proti srpnu to znamená nárůst zhruba o 30 milionů korun, uvádí společnost Bit.plus.
Češi věří kryptoměnám. Letos za ně utratili už více než tři miliardy
Money
Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. „To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku,“ popsal expert.
Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. „Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2743 dolarů (asi 64 tisíc korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima,“ uzavřel Karpiš.
