Kdy začít spořit na důchod? Nejlépe asi hned po pubertě
Jak se nejlépe zajistit na stáří? Investuje už od dvaceti, třeba do akcií. Není třeba velkých částek, důležitá je pravidelnost a právě brzký začátek, radí ekonom Lukáš Kovanda. Odkládat si pětistovku měsíčně do akciového indexu S&P 500 podle něj dokáže i čerstvý dvacátník. Index odvede zbytek práce. Bát se nemusíte ani sebevětších krizí a měnových otřesů. Tak si to spočítejme.
Kdo začal s pětistovkou – což může i dvacátník (třeba nejprve s výpomocí rodičů) – a každý měsíc od samého začátku roku 2014 až dosud dává každý měsíc dalších 500 korun do indexu Standard & Poor's 500, má nyní (při reinvestici dividend zpět do indexu) 120 886 korun, z toho 60 386 korun je jeho čistý výnos. Standard & Poor's 500 je velmi dobře diverzifikovaný index 500 nejvýznamnějších burzovně obchodovaných firem v USA a dlouhodobé investování do něj představuje konzervativní, bezpečnou investici.
Kdo do téhož indexu vkládá 500 korun měsíčně od začátku roku 2004, na vlastní kůži zažil hluboké akciové propady z doby globální finanční krize let 2008 až 2009, ale dnes má 318 852 korun při čistém výnosu 198 352 korun.
Období vysoké inflace mnohým lidem připomněla důležitost investování. Rovněž v nich probudila vědomí, že odpovědnost za svou finanční budoucnost nesou především oni sami. Se zajištěním na stáří nelze spoléhat jenom na stát. Nejpozději v produktivním věku je nutné si začít odkládat a zhodnocovat část příjmu formou investic, zdůrazňuje analytička J&T Karin Šoóšová s tím, že začít na důchodové zajištění myslet ve třiceti může být už pozdě.
Kolik si mám odkládat na důchod? A proč symbolická pětistovka měsíčně už nestačí
Názory
Kdo do indexu Standard & Poor's 500 vkládá 500 korun měsíčně už od začátku roku 1994, na vlastní kůži zažil nejen hluboké akciové propady z doby globální finanční krize, leč také třeba dolar za méně než 15 korun i za více než 42 korun, ale dnes má 864 287 korun při čistém výnosu 683 787 korun.
Kdo tedy uvedeným způsobem „pětistovka měsíčně“ investuje 10 let, „vyrobil“ ze 60 000 korun dalších 60 386 korun. Kdo investuje 20 let, „vyrobil“ i přes globální krizi ze 120 tisíc korun dalších 198 352 korun. Má tedy více, než kdyby vyčkával, s penězi pod polštářem, a začal investovat místo roku 2004 až v roce 2014; sice by se vyhnul globální finanční krizi a navrch odložením zahájení investování o deset let „ušetřil“ 60 000 korun, ale vyrobil by o 137 966 korun méně.
Ovšem zdaleka nejlépe je na tom ten, kdo po pětistovce měsíčně investuje 30 let. „Vyrobil“ ze 180 000 korun dalších 683 787 korun. Přesto, že na vlastní peněženku pocítil českou finanční krizi konce 90. let, výkyvy kursu koruny k dolaru, dolar za méně než 15 korun i za více než 42 korun, či globální finanční krizi. Pokud by zahájení investování „odložil“, i s penězi v polštáři, o 20 let, „ušetří“ sice 120 tisíc korun, vyhne se české finanční krizi, globální finanční krizi i zmíněným extrémům kursu koruny k dolaru, ale místo 864 287 korun bude mít i při započítání oněch „ušetřených“ 120 tisíc korun jen 240 886 korun.
Jak dobře rozumějí Češi investicím? Podle třetího vydání Indexu investiční gramotnosti se situace v Česku zlepšuje. A poráží i sousední státy. Zatím ty z východního bloku.
Češi v investiční gramotnosti poráží Poláky i Slováky. Pomohla tomu drtivá inflace
Money
Samozřejmě, uvedené výpočty zatím nebraly v potaz inflaci. Průměrná roční míra inflace v Česku za období let 1994 až 2023 odpovídá 3,96 procenta. Přitom zde konkrétně vyčíslené roční zhodnocení investic do indexu Standard & Poor's 500 činilo v letech 1994 až 2023 v korunách 9,04 procenta (při reinvestici dividend zpět do indexu). Inflačně očištěný výnos tedy v daném období činí průměrně ročně 5,08 procenta. Pořád tedy výrazně „v plusu“, i po zahrnutí inflace.
Další příspěvky ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Dalibor Martínek: Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata
Názory
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata, reagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí čtenářky, jejíž identitu redakce zná, ale ponechává ji v anonymitě. Příspěvek jsme pro jeho rozsah redakčně mírně krátili. 
Dopis čtenáře: Nekopejte do důchodců, když stát platí povaleče ve věznicích
Názory
