Česko, Evropa i celý svět mají problém. Google a spol. prodražují státům dluhy
Rostoucí zadlužení států se může již brzy hrubě nevyplatit. Vlastně se už nevyplácí nyní, protože situace na dluhopisovém trhu se radikálně proměňuje. A půjčovat si nejspíš bude čím dál dražší. Proč? To už je poněkud složitější.
Ještě před deseti lety se výnosy státních dluhopisů většiny států pohybovaly v pásmu od nuly do dvou procent. Světový dluhopisový trh byl na pomyslném dně a státům jako Německu a Švýcarsku investoři dokonce platili za to, že jim budou moci půjčit.
Za pouhou dekádu se ale vše změnilo a aktuálně se výnosy státních dluhopisů pohybují na dlouholetých maximech. A začíná to být zásadní problém pro dluhové financování fiskálních nápadů jednotlivých vlád. V USA se desetileté dluhopisy dostaly nad pět procent, podobně jsou na tom bondy české, těsně pod touto hranicí se pak pohybují i dluhopisy států eurozóny.
Co je horší, o dluhy není mezi investory nijak zásadní zájem, na což musejí emitenti, tedy většinou ministerstva financí příslušných států, reagovat dalším navýšením výnosu. To se stalo například u amerických dluhopisů v druhé polovině září. A v důsledku toho Amerika čelí vysokým výnosům na pěti-, deseti- i třicetiletých dluhopisech, což je situace dlouho nevídaná.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Money
Konec levných peněz
Aktuální situace má přitom tři příčiny. První a tou jedinou, již lze ovlivnit, jsou zvýšené fiskální výdaje jednotlivých vlád. Odborníci upozorňují, že v posledních měsících dochází k razantnímu navyšování dluhů napříč světem, a to jednak kvůli zvýšené nejistotě a s ní spojeným růstem výdajů na obranu, ale také kvůli populistickým politikám jednotlivých vlád.
To je přitom jen část pravdy. Druhým výrazným faktorem je situace japonského jenu a tamních úrokových sazeb. „Od devadesátých let byly v Japonsku mimořádně nízké úrokové sazby a zejména po finanční krizi v roce 2008 japonská měnová politika vytvářela podmínky pro dlouhodobě velmi levné financování v jenech. Investoři si mohli velmi levně půjčit v jenech, směnit je například za dolary a investovat prakticky kdekoliv. Zároveň tím vytvářeli tlak na oslabování jenu, takže celý mechanismus byl ještě atraktivnější. Měli jste zdroj extrémně levného financování,“ vysvětluje Tomáš Kudela ze SAB Finance. Jenomže tato situace skončila, japonský jen roste a rostou i úroky dluhů držených v jenech. „Nabídka extrémně levného financování, na kterou byl svět dlouho zvyklý, tak vysychá. A to je jeden z nabídkových faktorů, které ženou cenu peněz nahoru,“ připomíná Kudela.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Bitcoin po silné rally couvá. Spadl pod 83 tisíc dolarů
Trhy
Jak hyperscaleři mění dluhopisový trh
A nabídka pak je ještě pod větším stresem, protože na dluhopisový trh jdou letos ve zvýšené míře firmy jako Google, Meta, OpenAI, Amazon, SpaceX či Anthropic, které potřebují masivní příliv peněz na investice do AI infrastruktury. Donedávna takzvaní „hyperscaleři“ drželi obří sumy vlastních prostředků. V současnosti ale růst infrastruktury vyžaduje tolik peněz, že Google a spol. potřebují desítky miliard dolarů na pokrytí těchto požadavků.
Podle Financial Times si ještě v roce 2024 tyto obří technologické firmy půjčily celkem méně než 25 miliard dolarů, navíc to bylo výlučně právě v dolarech a minimum v eurech. Letos ale plánují dluhové emise v celkové částce blížící se 250 miliardám dolarů, navíc v celém koši měn od dolarů přes euro, libry, švýcarské franky až po japonský jen.
Dopad na množství prostředků na trhu potvrdil již šéf Fedu Kevin Warsh a připustila jej i Evropská centrální banka.
„V první vlně se neukazuje, že by růst zájmu hyperscalerů o evropské financování měl vliv na nabídku peněz na trhu. Sledujeme ale, že někteří evropští emitenti volí jiné dny pro uvedení svých dluhopisů, aby se s hyperscalery nepotkali,“ stojí v blogovém postu ECB věnovaném právě dopadu vstupu hyperscalerů na evropský dluhopisový trh. „Zároveň ale nelze vyloučit, že tyto firmy v dalším období zvýší financování ve všech sektorech,“ dodávají autoři blogu. Důvodem je právě rostoucí podíl dluhů těchto firem na celkových investicích a na tom, jestli investoři budou ochotní na dluhopisový trh dodat více peněz.
