Palaščák: Kdo může za nedostatek plynu? Obchodníci
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Důvodem nižší naplněnosti zásobníků se zemním plynem je zdražení této komodity v důsledku blokády Hormuzského průlivu. Vyšší pořizovací cenu plynu obchodníci vyrovnávali tím, že jej nakupovali co nejpozději, aby ušetřili na poplatcích za jeho skladování. Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích.
Většina zemí EU na to má stanovené měsíční kvóty, ovšem bez možnosti vynutit si jejich dosažení. Ne tak ve Francii, kde dodavatelům, kteří daný objem plynu neuskladní, hrozí pokuta do výše dvojnásobku hodnoty jejich schodku. Také díky tomu mají Francouzi zásobníky nyní naplněné zhruba z 80 procent navzdory tomu, že se některá tamější úložiště v solných jeskyních potýkají s technickými potížemi.
Česko drží výrazně menší rezervy než Rakousko
Zároveň lze zavést pobídky za včasné plnění zásobníků či připravit mechanismus kompenzace ztrát způsobených náklady na skladování. Pro větší flexibilitu dodávek se Evropě hodí další LNG terminály a je také třeba dál zahušťovat síť reverzních plynovodů.
Navíc můžeme uvažovat o znásobení zákonných rezerv zemního plynu. Zatímco Česko jej schraňuje 2,4 TWh, Rakušané 20 TWh neboli čtvrtinu roční spotřeby země. Stojí to 2,3 miliardy korun ročně a v současné situaci jim to nepomáhá, ale v případě mnohem zásadnějšího narušení dodávek za to budou víc než rádi.
Autor je zakladatelem skupiny Amper
Malé modulární reaktory mají být novou kapitolou evropské energetiky. Zatím jde ale o drahý projekt, který bez veřejných peněz a dlouhodobé podpory nemá šanci na rozvoj.
Jan Palaščák: Jaderná sázka EU. Jsou malé reaktory fantasmagorie, nebo geniální tah?
Názory
