Investiční skupina BHM Group podnikatele Tomáše Krska rozšiřuje své aktivity ve zdravotnických technologiích. Prostřednictvím Reinsberg Group koupila švýcarského výrobce operačních stolů Schaerer Medical, který v posledních letech řešil finanční problémy a hledal nového investora.
AstraZeneca překonala očekávání analytiků. Britské farmaceutické skupině pomohla především rostoucí poptávka po lécích na rakovinu prsu a plic. Dosavadní úspěchy však investorům nestačí. Po nedávném nezdaru ve vývoji jednoho přípravku nyní sledují, zda firma dokáže dodat další generaci miliardových léků. Želízkem v ohni by mohl být experimentální lék na hubnutí.
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Peptidy se staly jedním z největších lákadel moderní anti-aging kosmetiky. Slibují podporu kolagenu, pevnější pleť i jemnější vrásky, zároveň ale platí, že jejich účinek závisí na typu peptidu, formulaci produktu i schopnosti proniknout do kůže. Samotné slovo „peptidy“ na obalu proto ještě není zárukou viditelného výsledku.
Pentagon začne každoročně testovat hladinu testosteronu u amerických vojáků starších 30 let. Těm s nízkými hodnotami nabídne dobrovolnou substituční léčbu. Ministr obrany Pete Hegseth mluví o vyšší výkonnosti, odolnosti a „High-T“ armádě, kritici ale varují, že plošné testování není běžný lékařský postup a může mít rizika.
Peptidy se v biohackingu staly zastřešujícím pojmem pro látky s naprosto odlišnou evidencí. Zatímco inzulin nebo GLP-1 agonisté mají za sebou desetiletí klinických dat, oblíbený BPC-157 na regeneraci tkání nemá jedinou studii na lidech. Text mapuje, co jednotlivé peptidy od hubnutí po longevity skutečně umí, kde končí evidence a proč totéž, co zachraňuje diabetikovi život, může zdravému člověku uškodit.
Kratom by se měl prodávat až od 21 let, zatížit vyšší DPH i spotřební daní a nabízet pouze v přísně kontrolovaných provozovnách. Odborníci většinu vládního návrhu podporují, zákaz e-shopů ale odmítají. Varují, že by zákazníky mohl vytlačit na darknet a do nelegálního obchodu.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Finský startup Oura, který pravděpodobně brzy zamíří na burzu, se nově zaměřil na lidi využívající léky na hubnutí. Uzavřel spolupráci se společností Eli Lilly, která patří k předním výrobcům léků stojících na enzymu GLP-1. Majitelé chytrých prstenů Oura budou moci sledovat, jak se užívání těchto léků projevuje na jejich zdraví a kondici.
Diabetem v Česku trpí přes milion lidí a pacientů dál přibývá. Podle odborníků je problém nejen zdravotní, ale i ekonomický: téměř polovina léčených pacientů nedosahuje doporučených hodnot a náklady na péči mohou do roku 2030 vystoupat až na desítky miliard korun ročně. Řešením má být samostatný Národní diabetologický plán.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
‼️ Zvýšení↗️ některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Schillerová to řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. V programovém prohlášení vládní koalice ANO, SPD a Motoristů uvedla, že nechce zvyšovat daně, ale chce stávající řádně vybírat a šetřit na vlastním provozu.
Číst víceKina v Česku zaznamenala za osm měsíců roku 2026 meziročně růst↗️ tržeb. Od ledna do konce srpna 2026 prodala kina vstupenky za 1,694 miliardy korun. O rok dříve za stejné období to bylo 1,524 miliardy korun. Do kin letos za osm měsíců přišlo bezmála devět milionů diváků. V meziročním srovnání to je přibližně o 520 tisíc diváků více. Vyplývá to z údajů Unie filmových distributorů (UFD).
