Biohacking: Spánek hlídá imunitu líp než vitamin D, kratší noci zvyšují riziko infekce o třetinu
S příchodem podzimu přibývá virů, ale imunitu podle nejnovějších studií nejlépe podporují obyčejné věci. Kratší spánek zvyšuje riziko infekce přibližně o 30 procent, pomáhá i pravidelný pohyb a vláknina. Vitamin D před nachlazením nechrání a zinek nemoc zkrátí jen při užití hned na začátku.
Imunita je rovnováha, které můžeme aktivně poskytovat podmínky k tomu, aby fungovala správně. Podzim je v tomto ohledu specifický tím, že se kumuluje několik faktorů, které mají na tuto rovnováhu vliv. Kratší den a méně slunečního záření, více času stráveného v uzavřených prostorách s dalšími lidmi a možné zhoršení spánkového režimu. Tuto rovnováhu můžeme ovlivnit řadou každodenních návyků, jejichž význam právě před příchodem zimního období podporuje i poslední výzkum.
Mezi nejlépe prozkoumané faktory patří spánek. Systematický přehled studií zaměřených přímo na infekce horních cest dýchacích ukázal, že kratší spánek souvisí s vyšším rizikem jejich výskytu. Při srovnání se spánkem v délce sedm až devět hodin byla kratší doba spánku spojena přibližně s třicetiprocentním zvýšením rizika infekce. Podobný vztah ukázala i studie, v níž byli zdraví lidé vystaveni rhinoviru, což je nejčastější původce běžného nachlazení. Ti, kteří před expozicí pravidelně spali méně, měli vyšší pravděpodobnost, že se u nich nachlazení skutečně rozvine. Dostatek spánku navíc ovlivňuje řadu mechanismů vrozené i získané imunity a při jeho dlouhodobém nedostatku se mění také regulace zánětlivých procesů.
Terapie červeným světlem se za posledních deset let posunula z okraje zájmu biohackerů a sportovců do oblasti klinického zájmu. Množství a kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými oblastmi použití výrazně liší. Nejvíce klinických dat máme například pro léčbu bolesti, podporu hojení a některé dermatologické indikace, zatímco u spánku nebo kognitivních funkcí jsou důkazy zatím méně přesvědčivé.
Biohacking: Terapie červeným světlem není jen pro sportovce a experty
Enjoy
U fyzické aktivity se ukazuje především přínos pravidelného mírného až středně intenzivního pohybu. Observační studie 547 dospělých zjistila nižší výskyt infekcí horních cest dýchacích u lidí s pravidelnou mírnou až středně intenzivní aktivitou oproti neaktivním jedincům. Přehledové práce zároveň naznačují, že pravidelný pohyb může podporovat imunitní funkce, zatímco u velmi intenzivní a chronické zátěže bez dostatečné regenerace jsou výsledky méně příznivé. Prakticky z toho plyne doporučení pravidelného mírného pohybu, řádově desítky minut vytrvalostní aktivity většinu dní v týdnu, což je rozumnou součástí prevence respiračních infekcí.
Panuje rozšířené přesvědčení, že doplňování vitamínu D chrání před nachlazením a chřipkou. Nejnovější a dosud největší metaanalýza zahrnula data od 64 086 účastníků ze 46 randomizovaných studií a nenašla statisticky významný ochranný účinek doplňování vitamínu D na riziko akutních respiračních infekcí jako celek. Je ale důležitý pro metabolismus vápníku a zdraví kostí, fungování svalů a řadu dalších procesů v organismu a také se podílí na celkové regulaci imunitního systému. Smyslem tedy není doplňovat vitamín D jako univerzální prevenci nachlazení, ale zajistit jeho dostatečnou hladinu z hlediska celkového zdraví. A to zvláště v období, kdy si ho nemůžeme pomocí slunečních paprsků vytvořit, to znamená nyní, v sezóně od září do dubna.
Terapie červeným světlem se za posledních deset let posunula z okraje zájmu biohackerů a sportovců do oblasti klinického zájmu. Množství a kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými oblastmi použití výrazně liší. Nejvíce klinických dat máme například pro léčbu bolesti, podporu hojení a některé dermatologické indikace, zatímco u spánku nebo kognitivních funkcí jsou důkazy zatím méně přesvědčivé.
Biohacking: Terapie červeným světlem není jen pro sportovce a experty
Enjoy
Zinek je příkladem opatření s omezeným, ale reálným účinkem, pokud je použit správně. Přehled z roku 2024, zahrnující 34 randomizovaných studií, zjistil, že užívání zinku po nástupu příznaků nachlazení může jeho trvání zkrátit v průměru o zhruba dva dny, zatímco preventivní užívání bez probíhajícího onemocnění riziko vzniku nachlazení významně nesnižovalo. Starší analýza naznačila, že účinek na délku nachlazení byl výraznější u dávek nad 75 mg elementárního zinku denně. Tuto hodnotu ale nelze chápat jako přesnou hranici, od které zinek začíná fungovat, a vysoké dávky nejsou vhodné jako běžná dlouhodobá prevence. Případný efekt se týká především krátkodobého užívání zinku na začátku nachlazení.
Střevní mikrobiom není důležitý jen pro trávení. Přes takzvanou osu střevo–plíce ovlivňuje také imunitní reakce mimo samotné střevo, včetně obrany dýchacích cest. Střevní bakterie při zpracování vlákniny vytvářejí krátkořetězcové mastné kyseliny, především acetát, propionát a butyrát, které ovlivňují funkci imunitních buněk, střevní bariéru i imunitní reakce v plicích. Přehled studií z roku 2024 ukazuje, že změny střevního mikrobiomu souvisejí také s průběhem respiračních virových infekcí a mohou ovlivňovat jak vrozenou, tak získanou imunitní odpověď. U zdravých dospělých vedla strava bohatá na vlákninu k pozitivním změnám mikrobiomu. Dostatek vlákniny tak dává smysl nejen kvůli střevům, ale i jako jeden z možných způsobů, jak dlouhodobě podporovat prostředí, ve kterém imunitní systém správně funguje.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
