Biohacking: proč nás podzimní koření hřeje, i když se tělesná teplota nezvyšuje

Skořice, hřebíček a muškátový oříšek k podzimu patří nejen kvůli vůni. Obsahují biologicky aktivní látky, které mohou ovlivňovat zánět i metabolismus glukózy. Ve větších dávkách ale mohou škodit a laboratorní výsledky nelze přenášet přímo na člověka.

S příchodem chladnějších dnů se v kuchyních znovu objevuje trojice typických vůní, skořice, hřebíček a muškátový oříšek. Najdeme je ve svařeném víně, perníku, štrůdlu i v koření na dýňovou polévku nebo chai. Všechna tři koření mají za sebou mnoho let tradičního používání v kuchyni i léčitelství. Dnes víme, že obsahují řadu biologicky aktivních rostlinných látek, které mohou ovlivňovat oxidační stres, zánětlivé procesy nebo metabolismus glukózy.

Společným rysem těchto koření je pocit hřejivosti. Nejde o skutečné zvýšení tělesné teploty, ale o stimulaci nervových zakončení v ústech. Například cinnamaldehyd, hlavní aromatická složka skořice, aktivuje receptor, který se podílí na vnímání tepla a dráždivých podnětů. Eugenol z hřebíčku působí na jiné receptory a může vyvolávat  pocit mírného pálení. Koření obecně patří mezi nejkoncentrovanější zdroje fytochemikálií.

V měření antioxidační kapacity více než 3100 potravin se na předních místech umístil hřebíček a následovala další koření včetně skořice. Tyto hodnoty se získávají laboratorními metodami a nelze je napřímo převést na zdravotní účinky v lidském těle, vše funguje v kontextu konkrétního organismu a důsledků životního stylu. V organismu se totiž polyfenoly a další rostlinné látky vstřebávají a metabolizují různými způsoby. Některé mohou například aktivovat dráhu Nrf2, která reguluje tvorbu enzymů chránících buňky před oxidačním stresem. Jiné ovlivňují buněčné signální dráhy zapojené do zánětlivé odpovědi.

Biohacking: Jste pořád unavení? Tělo vám možná vysílá důležitý signál

Enjoy

Nadledviny hrají důležitou roli v reakci organismu na stres, kolem jejich fungování ale vznikla řada zjednodušení. Populární pojem „únava nadledvinek“ dostupné vědecké důkazy jako samostatné onemocnění nepotvrzují. Jak ve skutečnosti funguje stresová osa, co s ní může dělat dlouhodobý stres a jak její zdravé fungování podpořit?

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Skořice patří k nejstarším známým kořením. Používala se již ve starém Egyptě a zmiňují ji také sanskrtské texty, Bible i antičtí autoři. V tradiční čínské medicíně se její kůra využívá po staletí, především při trávicích potížích, pocitu chladu a bolesti. Za její typickou vůni odpovídá především cinnamaldehyd, který v laboratorních studiích vykazuje antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti. Skořice obsahuje také polyfenoly, zejména proanthokyanidiny, katechiny a fenolické kyseliny. Ty mohou ovlivňovat oxidační stres a buněčné procesy související se zánětem. Zkoumá se rovněž jejich možný vliv na metabolismus glukózy a inzulinovou signalizaci. 

Hřebíček je sušené poupě tropického stromu a vyniká mimořádně vysokým obsahem fenolických látek. Jeho hlavní aromatickou složkou je eugenol, vedle něj obsahuje například kyselinu gallovou, flavonoidy a další polyfenoly. Eugenol má v laboratorních studiích antioxidační, protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti. Zkoumá se také jeho vliv na enzymy a buněčné signální dráhy, které regulují zánětlivou odpověď. Hřebíček se tradičně používal při bolesti zubů, a to díky mírně znecitlivujícímu účinku eugenolu. Opatrnost je namístě u koncentrovaného esenciálního oleje z hřebíčku, eugenol ve vysokých dávkách může být toxický.

Biohacking: Spánek hlídá imunitu líp než vitamin D, kratší noci zvyšují riziko infekce o třetinu

Enjoy

S příchodem podzimu přibývá virů, ale imunitu podle nejnovějších studií nejlépe podporují obyčejné věci. Kratší spánek zvyšuje riziko infekce přibližně o 30 procent, pomáhá i pravidelný pohyb a vláknina. Vitamin D před nachlazením nechrání a zinek nemoc zkrátí jen při užití hned na začátku.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Muškátový oříšek se po staletí se využíval v ájurvédské i čínské medicíně, zejména při trávicích potížích a nadýmání. Obsahuje směs aromatických látek, především myristicin a elemicin, ale také sabinen, pineny a další terpeny. U některých složek se v laboratorních studiích popisují antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, zkoumá se také jejich působení na nervový systém. Ve větších dávkách mohou totiž myristicin a další složky působit na nervový systém a vyvolat zrychlený tep, nevolnost, závratě, zmatenost nebo halucinace. Mechanismus těchto účinků není dosud plně objasněn. V běžném kuchyňském použití se však muškátový oříšek přidává pouze v malém množství, zpravidla v podobě špetky. Takové dávky jsou hluboko pod množstvími, při nichž byly popsány toxické účinky. 

V kuchyni se skořice hodí nejen do kaší, dezertů a pečiva, ale také do luštěnin, dušených jídel a marinád. Hřebíček se přidává do svařeného vína, chai, pečených jablek, vývarů nebo marinád, kdy ho stačí malé množství, protože má velmi výraznou chuť. Muškát se používá do bešamelu, špenátu, bramborové kaše, omáček a dezertů. Nejlepší je kupovat celý oříšek a strouhat ho těsně před použitím, protože mletý rychle ztrácí aroma. Pro podzimní vaření si můžeme připravit si vlastní směs ze třech dílů skořice, jednoho dílu zázvoru a půl dílu mletého hřebíčku a čerstvě nastrouhaného muškátu. Hodí se do dýňové polévky, pečené dýně, jablečného koláče, perníku i ovesné kaše.