Biohacking: Miliardy bakterií na obalu nic nezaručují. Co skutečně rozhoduje o účinku probiotik
Probiotika, prebiotika a postbiotika slibují zdravější střeva, jenže každé funguje jinak. Co je odlišuje, kde je najdete v běžné stravě a proč počet miliard bakterií na obalu nic nezaručuje?
Prebiotika, probiotika a postbiotika patří mezi pojmy, které se často objevují v souvislosti se zdravím střev. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podávání v dostatečném množství přinášejí zdravotní prospěch. Prebiotika jsou specifické druhy vlákniny a dalších nestravitelných sacharidů, které slouží jako potrava pro střevní mikroorganismy. Ty je fermentují a vytvářejí při tom látky, které mohou příznivě ovlivňovat prostředí ve střevě i fungování organismu. Postbiotika jsou celkem nový fenomén a jsou to přípravky obsahující neživé mikroorganismy nebo jejich části, u nichž byl prokázán příznivý účinek na zdraví.
Kombinace probiotika a prebiotika se označuje jako synbiotikum. Samostatnou kategorií jsou fermentované potraviny, které vznikají působením mikroorganismů. Ne každá z nich ale obsahuje živé kultury a ne každá má automaticky prokázaný probiotický účinek. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že u probiotik, prebiotik i postbiotik musí být doložen konkrétní zdravotní přínos. Samotná přítomnost bakterií, vlákniny nebo produktů fermentace k tomu nestačí.
Skořice, hřebíček a muškátový oříšek k podzimu patří nejen kvůli vůni. Obsahují biologicky aktivní látky, které mohou ovlivňovat zánět i metabolismus glukózy. Ve větších dávkách ale mohou škodit a laboratorní výsledky nelze přenášet přímo na člověka.
Biohacking: Proč nás podzimní koření hřeje, i když se tělesná teplota nezvyšuje
Enjoy
Probiotika jsou nejznámější z celé trojice. Nejčastěji jde o bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a o některé kvasinky, například Saccharomyces boulardii. Přirozeně se vyskytují v určitých fermentovaných potravinách, ale také v doplňcích stravy. Jejich působení je složitější než jen pouhé doplnění prospěšných bakterií. Některé kmeny mohou vytvářet látky, které omezují růst nežádoucích mikroorganismů, jiné ovlivňují imunitní odpověď, podporují funkci střevní bariéry nebo mění aktivitu střevního mikrobiomu. Rozhodující je konkrétní kmen, jeho množství a případná kombinace s dalšími mikroorganismy. Samotný údaj o počtu miliard živých kultur na obalu konkrétního produktu proto ještě nevypovídá o účinnosti.
Prebiotika představují látky, které naše trávicí enzymy nedokážou zcela nebo plně rozložit a které pak mohou využít střevní mikroorganismy jako potravu. Nejznámější skupinou jsou některé druhy vlákniny a oligosacharidů. Patří mezi ně například inulin, fruktooligosacharidy (FOS) a galaktooligosacharidy (GOS). Inulin a FOS najdeme například v čekance, cibuli, česneku, pórku, chřestu nebo topinamburech. GOS jsou přirozenou součástí luštěnin, například čočky, cizrny a fazolí.
Omega-3 mastné kyseliny patří k nejprodávanějším doplňkům stravy a slibuje se od nich ochrana srdce i mozku. Výzkumy ale ukazují pestřejší obrázek. Nejsilnější důkazy se týkají těhotenství, u srdce a cév jsou výsledky rozpačité a vysoké dávky mohou zvyšovat riziko poruch srdečního rytmu.
Biohacking: Omega-3 nejsou zázrak na srdce. Nejvíc pomáhají v těhotenství, ve vysokých dávkách mohou škodit
Enjoy
Při fermentaci těchto látek vznikají mimo jiné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například acetát, propionát a butyrát. Ty se podílejí na fungování střevní sliznice, metabolismu i regulaci imunitních procesů. Butyrát je významným zdrojem energie zejména pro buňky tlustého střeva. Jeho tvorba je jedním z důvodů, proč je dostatečný příjem vlákniny důležitý nejen pro pravidelné vyprazdňování, ale také pro prostředí, ve kterém střevní mikroorganismy žijí.
Prebiotika lze získávat běžnou stravou, ale také ve formě doplňků. U prebiotických doplňků, například inulinu, FOS nebo GOS, je vhodné začít menší dávkou, jejich příjem postupně zvyšovat a sledovat individuální toleranci, protože jejich rychlé navýšení může vést k nadýmání a plynatosti. Nejčastěji se prodává inulin, FOS nebo GOS v prášku či kapslích. Výhodou doplňků je přesněji stanovené množství, jejich užívání ale není nezbytné, pokud náš jídelníček obsahuje dostatek různorodých zdrojů vlákniny.
Postbiotika jsou nejmladší kategorií a jde o přípravky obsahující neživé mikroorganismy nebo jejich části, které přinášejí zdravotní prospěch. Mohou obsahovat celé tepelně inaktivované bakterie, jejich buněčné stěny nebo další buněčné složky. Na rozdíl od probiotik postbiotika neobsahují živé mikroorganismy a výhodou tedy je, že přípravek může být stabilnější při skladování. Působení postbiotik může souviset například s ovlivňováním imunitních reakcí, střevní bariéry nebo komunikace mezi mikroorganismy a buňkami hostitele. Jedním z příkladů je tepelně inaktivovaný kmen bakterie Bifidobacterium bifidum MIMBb75. V klinické studii se 443 lidmi se syndromem dráždivého tračníku vedlo jeho osm týdnů trvající užívání ke zlepšení celkových příznaků u většího počtu účastníků než placebo.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
