Zabavené jachty, luxusní nemovitosti nebo sportovní kluby zřejmě nebudou podle agentury Bloomberg dostatečně silným tlakem na ruské elity, na ruského prezidenta Vladimira Putina jej tak podle všeho nepřenesou. Ruští oligarchové totiž nadále přesouvají svoje majetkové podíly tak, aby o ně nepřišli.
„S okamžitou platností jsme zrušili dostupnost všech našich produktů z Ruska a Běloruska a pozastavili veškeré marketingové a prodejní operace v těchto zemích,“ napsal CEO Avastu Ondřej Vlček na firemním blogu. Připomněl, že v Rusku Avast podniká už 20 let a každoročně ruské vládě odvede na dani z obratu přes 50 milionů korun. „Tyto peníze mohly být potenciálně použity na financování války. Teď už ne,“ dodal Vlček na Twitteru.
Rusko zavadí odvetné sankce Západu. Zakazuje export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Na seznam pro pozastavení vývozu zařadilo přes 200 položek. Kreml řeší i zestátnění majetku západních firem působících v Rusku nebo přerušení dodávek některých surovin.
Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu.
Dezinformační „válka“ pokračuje. Kreml šíří fake news nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová přirovnala počínání Moskvy k praktikám Sovětského režimu. Podívejte se na některé ze lží, které se šíří na sociálních sítích.
Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Rusko se stalo nejvíc sakcionovanou zemí na světě. Překonalo nejenom Írán a Severní Koreu, píše server agentury Bloomberg.
Americká společnost IBM pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku. Firma přispěje částkou 250 tisíc dolarů (asi 5,9 milionu korun) dvěma organizacím pomáhajícím obětem konfliktu - jedním z příjemců uvedené sumy bude i česká organizace Člověk v tísni. Stejnou částku obdrží i Polská humanitární akce (PAH).
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
Válka na Ukrajině dopadá na výrobu Škoda Auto. Kvůli kritickému nedostatku dodávky dílů od několika tamních dodavatelů musí omezit výrobu. A ruská invaze bude mít vliv i na odbyt. Ruský trh je pro ni totiž jeden z nejvýznamnějších trhů.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
